Všetky príspevky od merhaut

07) Osmdesátkové neoprogové zapomněnky

Koncem sedmdesátých let se rockové kyvadlo, prudce vychýlené nástupem punku, zklidnilo, byť v novém azimutu. Tvrďáci se našli v kombinaci hardrockové tíhy a punkové zběsilosti = metalu, který se měl, a dodnes má, čile k světu, a postupně se rozvinul do nebývalé šíře subžánrů. O zbyvší artrockery ale jakoby nebyl mezi muzikanty zájem, nelze se jim ani moc divit; dřete, makáte, vymýšlíte a hrajete nemožné, a pak vás z piedestalu smetou tříakordoví nýmandi z garáže na periferii… VIAC 07) Osmdesátkové neoprogové zapomněnky

08) Kralevicové a panoši britského neoprogu

„Tak co, je to jak GENESIS?“ ptám se lačně Oťase. „Lepší!“ lakonicky odvětí můj burzovní spolupachatel, co si čerstvý úlovek, LP Script For a Jester’s Tear od MARILLION, poslechl jako první z nás.
Nedivte se tomu patosu, psal se březen 1983, syntíkové nové vlny se valily ze všech stran, kdo z classic rockerů neutekl k metalu, anebo výlučné avantgardě, neměl pomalu co poslouchat. VIAC 08) Kralevicové a panoši britského neoprogu

09) Britské království neoprogu deváté dekády

Devadesátá léta přinesla na poli rocku a metalu spoustu zásadních změn. Rock a metal vyklidili pozice v prodejních žebříčcích. Zatímco ještě v 80. létech byla mezi stovkou celosvětově nejprodávanějších alb bezmála polovina rockových/metalových (!), v devadesátých to bylo třikrát méně. VIAC 09) Britské království neoprogu deváté dekády

10) Pokračující toulky neoprogem 90. let

V devadesátých letech nastoupil na scénu internet. Jak souvisí s progrockem, ptáte se. Celkem jednoduše, stal se katalyzátorem zájmu o zapomenuté interprety všech žánrů, díky němu se podařilo objasnit mnohé muzikantské osudy již v éře před dnešním všeobjímajícím streamingem. Aktivní neo-progové soubory pak získaly díky webu informační platformu nezávislou na komkoliv zvenčí. VIAC 10) Pokračující toulky neoprogem 90. let

11) Outsideři nového tisíciletí

Přelom tisíciletí zastihnul neoprog v situaci, kdy na jedné straně zavedené kapely relativně úspěšně fungovaly a vydávaly další a další alba, avšak z nových jmen se do extraligy žádné – až na pár výjimek (BEARDFISH, THE MARS VOLTA, KARMAKANIC) – nedostalo. Hvězdné projekty typu TRANSATLANTIC, PLANET X, THE TANGENT, THE LENS, apod., za novice samozřejmě nemůžeme považovat. VIAC 11) Outsideři nového tisíciletí

12) Quo vadis?

Poslední část dvanáctidílné série Příběhy progresivního rocku bude malým zamyšlením a reflexí.
Současná neoprogová scéna je rozkošatělá až k nepřehlednosti, nicméně stále dominantně vyrůstá z letitého artrockového kmene a kořenů druhé poloviny šedesátých let. Samozřejmě, že i dnes existuje řada hudebních novátorů, jenže jejich tvorba častokráte nemá téměř nic společného s klasickým rockem, tak jak jej vnímají posluchači napříč generacemi. VIAC 12) Quo vadis?

1967: Třiapadesát let od zrodu dospělého rocku

Připadá to až neuvěřitelné, ale od památného přelomového roku rocku uplynulo už přes půl století. Většina autorit se shodne na konstatování, že v sedmašedesátém rock takříkajíc dospěl. Rokenrol, potažmo bigbít, během několika měsíců doslova explodoval gejzíry nápadů, VIAC 1967: Třiapadesát let od zrodu dospělého rocku

1967/2: Předzvěsti léta lásky

Sedmašedesátý je dnes většinově vnímaný prizmatem květinového Léta lásky. Summer of Love bylo přitom původně jen označením pro sanfranciské mejdany v Golden Gate Parku. Dnes je z něj zbytnělý pojem, zastřešující celé tehdejší období. Kořeny přelomových událostí roku 1967 samozřejmě i v oné vývojově překotné době prorůstají do let minulých. VIAC 1967/2: Předzvěsti léta lásky

1967/5: Symfonie hammondů a mellotronů

V roce 1967 byla pouhými dvěma skladbami definována podstata symfonického classical rocku, subžánru progresivního rocku, s nímž se v odvozené podobě setkáváme mimo jiné také u tzv. symphonic metalu. A Whiter Shade of Pale PROCOL HARUM a Nights In White Satin MOODY BLUES představují dva rozdílné přístupy k fúzi rocku a tzv. vážné hudby. VIAC 1967/5: Symfonie hammondů a mellotronů

1967/6: Spalující i povznášející léto lásky – beatnici a hipíci

Léto lásky bylo, encyklopedicky řečeno, společenským jevem, v němž se v krátkém časovém okamžiku eruptivně prolnula hudba, politika, společenská atmosféra a nespoutané mládí. Symbolickým centrem dění se stalo San Francisco, zejména oblast kolem křižovatky Haight-Ashbury, kde se potulovalo na sto tisíc hipíků. VIAC 1967/6: Spalující i povznášející léto lásky – beatnici a hipíci

1967/8: Duha nad Monterey

V horkých červnových dnech si užívám půlstoletí staré filmové záznamy a muziku spjatou s jednou ze zásadních hudebních událostí rockové historie: festivalem Monterey Pop 1967.
Tvůrčí vzedmutí americké hudební scény druhé poloviny šedesátých let rámují tři události pod širým nebem: Monterey, Woodstock a Altamont. Symbolizují naději, vrchol a zmar. VIAC 1967/8: Duha nad Monterey