11) Outsideři nového tisíciletí

Přelom tisíciletí zastihnul neoprog v situaci, kdy na jedné straně zavedené kapely relativně úspěšně fungovaly a vydávaly další a další alba, avšak z nových jmen se do extraligy žádné – až na pár výjimek (BEARDFISH, THE MARS VOLTA, KARMAKANIC) – nedostalo. Hvězdné projekty typu TRANSATLANTIC, PLANET X, THE TANGENT, THE LENS, apod., za novice samozřejmě nemůžeme považovat.

Scéně tedy nadále – zejména na pódiích – kralovali staří harcovníci KING CRIMSON, KANSAS, YES, KAIPA, JETHRO TULL, RUSH. Své si řekla i osmdesátková generace: MARILLION, PENDRAGON, IQ, DREAM THEATER, PALLAS, atd., plus devadesátkoví „již“ matadoři: PORCUPINE TREE, SPOCK’S BEARD, THE FLOWER KINGS, AYREON, TOOL, GLASS HAMMER, MAGELLAN.
Všem jmenovaným i mnohým dalším se na stránkách Sparku dostalo nejedenkrát pozornosti, dnes si proto připomeneme několik jmen z nekonečných řad outsiderů, jimž k průlomu chybělo někdy málo, jindy více čehokoliv potřebného – štěstím počínaje a konstelací hvězd či talentem konče.
Coby tahák jsem použil tabulku dobře hodnocených progových alb první 2K+ dekády z www.progarchives.com. Připojil jsem pár základních údajů a své krátké poslechové dojmy.

FLAMBOROUGH HEAD

Holandská kapela, jež zaujala na přelomu milénií naháněče anglického labelu Cyclops. Dodnes aktivní FLAMBOROUGH HEAD vydali sedm alb.
Poznámkový blok: nahalené, rozechvělé, přímočaré, nijaké zpívání; soundem reminiscence na kdekoho: CAMEL, PINK FLOYD, trio GENESIS; kompozičně řídké, triviální. Spíše pro archeology.

SKEEM

Trio z Francie, jehož ústřední postavou byl multiinstrumentalista a zpěvák Serge Barbaro. V roce 2001 vydala skupina své první a nadlouho i poslední eponymní album. Nedávný reunion završila dvojka …Just Suggesting (2013).
Poznámkový blok: synthie tepich v duchu GENESIS, když zůstali jenom tři, občas zazní klávesový riff, častěji fanfáry, vokál Sergeho je chvějivý, naléhavý, s obloukem ve forte. Kompozice poměrně lineární, rozvolněné, jen občas rytmicky zčeřené, atmosféra slavnostní, ale ne slunná, spíše jakoby pod mrakem. Lepší průměr.

MAGENTA

Původně se jednalo o jednoalbový projekt klávesáka Roba Reeda, jenž měl štěstí na vokalistku Christinu Murphy (Booth), jejíž hlas bývá srovnáván s Annie Haslam (RENAISSANCE) i Stevie Nicks (FLEETWOOD MAC). MAGENTA funguje dodnes.
Poznámkový blok: dominující zpěvavá kytara, často zdvojená, ztrojená, slyšitelně oldfieldovská; zpěvné melodie s lehce folkovým, trubadúrským akcentem, ornamentální struktura skladeb, celková atmosféra radostné hravosti, ozdobená jasným dívčím vokálem. Doporučuji.

THE WATCH

Milánský zpěvák a flétnista Simone Rossetti stál u zrodu sestavy, která hned svým prvním albem Ghost (2001) zaujala všechny vyznavače neoprogu, odvozeného od GENESIS.
Poznámkový blok: požitkářská kopie Gabrielových GENESIS / Fishových MARILLION. Nápaditý zpěvák i instrumentace. Spousta artrockových zákoutí, zátiší, ale také pompy a katedrál. Velké dynamické i náladové rozpětí. Hudba, jež potěší každého, kdo si chce „po novu“ užít náladu raných GENESIS/MARILION. Výrazu THE WATCH ale nechybí ani rockové koule. Doporučuji.

SYLVAN

Neoprog z Hamburku. Dodnes čilá skupina vydala jedenáct alb.
Poznámkový blok: celkem anonymní neoprog, jemuž se nedá skoro nic zásadního vytknout co se týče formy, samotný obsah bohužel pokulhává. Kompozice jsou ploché, muzikanti i zpěvák jakoby utahaní = celek působí jako kavárenský rockový valčíček. Kapela sice občas na pár mžiků přepne na turbo, jenže řemen jí zase brzy spadne, a dál proplouvá na volnoběh… Jen pro kompletisty.

SHAKARY

Švýcarský band, pro nějž byla inspirací CLEPSYDRA, ostatně, kytarista Lele Hofmann byl jejím členem, a mozek SHAKARY, Scandy, byl coby zvukař u zrodu alba More Grains Of Sand. Skupina nahrála v rozmezí let 2000-2002 dvě alba.
Poznámkový blok: rockově operní záležitost, proaranžovaná scenérie, zvukový obal místy evokuje Wayneovu „Válku světů“. Tremolově zpěvavá kytara připomíná PENDRAGON. Občas převezmou roli sólového nástroje housle. Sem tam zazní syntíkové „čembalo“. Zpěvák trochu zalykavý, ale s velkým rozsahem. Doporučuji.

SAENS

Francouzská skupina, fungující v letech 1999-2005. Ústřední postavou byl zpěvák a multiinstrumentalista Vynce Leff.
Poznámkový blok: rytmicky, aranžemi i kompozičně členité dílo, zpěvák je ve forte pasážích zajíkavý, v pianissimech má slušný falzet i prsní barvu. Přímý vliv jednoho konkrétního interpreta se nekoná, jde o koláž různých inspirací. Mezi nimi ovšemže nechybí „povinní“ GENESIS/MARILLION. Tremolová kytara opět evokuje PENDRAGON, sem tam se nad scénou otevře pinkfloydovský „kosmos“ z období „Dark/Wish“, anebo zjeví najazzlý pokus o GENTLE GIANT. Lehký nadprůměr.

KNIGHT AREA

Víceméně one-man nizozemský projekt klávesáka Gerbena Klazingy, co dá čas od času pro každé album dohromady poměrně ustálenou sestavu muzikantů, v čele s vokalistou Markem Smitem.
Poznámkový blok: výrazná melodická kytara, gilmourovsky hladká. V podstatě jednoduché skladby, někdy až obyčejné refrénovky s průhledným „prog“ nátěrem v podobě honosných klávesových rejstříků a již zmíněné kytary. Spousta klišé, de facto slepenec mnohokráte použitých témat, schémat, vzorců. Kulisovka.

RED SAND

Neoprog z Kanady. Kytarista Simon Caron je velkým fanouškem Davida Gilmoura, Andyho Latimera, Stevena Rotheryho – a je to na všech šesti albech RED SAND slyšet.
Poznámkový blok: stoprvní MARILLION. Extra-tremolová kytara, jež se vzpíná nad celou hudební krajinou. Hlas Hemela je barvou a technikou tuctovější, avšak dostatečně naléhavý, jak si artrock žádá. Povinnost pro MARILLION a spol. fanoušky.

LITTLE ATLAS

I v Miami na Floridě se může ujmout neoprog anglického střihu. Skupina vydala během let 1998 – 2013 pět alb a jedno DVD.
Poznámkový blok: ve forte přeexponovaný, tenký, přiškrcený vokál, naproti tomu má Steve Katsikas v pianissimech slušný hlavový vokál. Instrumentace i aranže působí neuspořádaně, jakoby se muzikanti chvílemi nedohodli jak hrát, například jde pichlavá instrumentace proti vokálem rozněžnělé náladě skladby. Celek působí až nervózně. Jen pro kompletisty.

K2

Americký baskytarista Ken Jaquess dal pro debut K2 Book Of The Dead (2005), dohromady bezmála hvězdnou sestavu.
Poznámkový blok: trochu dýchavičný Shaun Guerinse, snažící se o Fishe/Gabriela, instrumentálně syntíkově nahoukané, uměle nacinkané, hráčsky nevýrazné. Účast britského kytaristy Allana Holdswortha a klávesisty Rya Okumoty přitom slibovala mnohé. Celkově MARILLION po 1001. Průměr.

MINDGAMES

Košatý belgický neoprog. U zrodu MINDGAMES stáli zpěvák Bart Schram a baskytarista Eric Vandormaal. Do dnešních dnů skupina nahrála čtyři alba.
Poznámkový blok: housle, klavír, akustické kytary, synth-cembalo, zpěvná kytara, převažující baladický půdorys, patetický vokál – vše, řeklo by se, na svém místě, ale výsledek škobrtá, chybí elegance, švih, nadhled, múzy – dohlížející na kompozice. Stokrát převařené maso, co dávno ztratilo tvar, vůni, barvu, chuť… Jen pro kompletisty.

FROST*

Na počátku všeho byla touha hitmakera Jema Godfreye vymanit se z obručí popu pro masy. Na šest měsíců se v roce 2004 izoloval od svodů světa, komponoval a nahrával demoverze. Když pak prostřednictvím kytaristy Johna Mitchella (ARENA) sehnal hudebníky, schopné realizovat jeho plány, mj. Johna Jowitta (IQ, JADIS), zrodili se FROST*a album Milliontown.
Poznámkový blok: Mezi 2K+ neoprogery zaujímají Frost* celkem výsadní postavení. A právem. Oproti druholigovým nápodobám představují řádový skok v nasazení i nápadech. Každá nota skrývá napětí i tajemství, a jakkoliv kapela víceméně přebírá, popřípadě evolučně rozvíjí progrocková schémata a úzy. Instrumentace je sice předváděčková, exhibující, avšak se smyslem pro proporce a tvar. Rozprostřít na deskách pár chytlavějších melodických motivů navíc, jak to uměli artrockoví klasici, a vše by bylo dokonalé. Vřele doporučuji.

THE D PROJECT

Skupinu dal, coby hvězdný projekt, dohromady Stefane Desbiens, zpěvák a kytarista ze SENSE. V prvotní sestavě se objevili mimo jiné – Tomas Bodin (FLOWER KINGS), Martin Orford (IQ) a Fred Schendel (GLASS HAMMER). V různých sestavách pak THE D PROJECT nahráli ještě tři alba.
Poznámkový blok: syntíkový „sitár“ a podmořský šerosvit rozetne jako blesk natremolovaný kytarový šleh – toliko slibný úvod The Sagarmatha Dilemma. Jinak: pozdní PINK FLOYD, Division Bell nedaleko, do toho nějaké to rytmické zaperlení ala YES, popřípadě klávesový tepich v duchu raných GENESIS, plus další ingredience odtud i z tama… Nepůvodní, ale poslouchatelné, kvízové. Nevyužitý potenciál.

ALSO EDEN

Skupina z jihozápadu Anglie se proklamativně drží tradic britské prog školy napříč dekádami. Vydala v průběhu let čtyři alba. Svůj styl a sound definovala na prvním z nich About Time (2006).
Poznámkový blok: sound Wayneovy „Války světů“ v úvodu, pak mix z ranku GENESIS/MARILLION, ve vypjatých pasážích kombinace 2K+ módní rytmiky s poměrně jednoduchými přilípnutými nápěvy. V baladických mezihrách a skladbách trochu trčí kompoziční nenápaditost a aranžérská povrchnost. Jednostrunný vokalista se snaží stylizovat do Fishe/Gabriela. Průměr.

APPLE PIE

Ruská akvizice na poli progresivního rocku. Mládenci z Kurska se vydali hráčsky náročnou cestou ve stopách SPOCK’S BEARD a DREAM THEATER. APPLE PIE doposud vydali dvě alba, Crossroad (2007) a The Gates Of Never (2013).
Poznámkový blok: hutný hardrockový spodek, škoda rušivých syntíků, ty by slušely spíše nějaké jazzrockárně. Rytmicky hodně z RUSH, pro mladší čtenáře: z DREAM THEATER, kytara zajímavě kombinuje melodickou zpěvnost a elegantní střelhbitost. Zpěv ne moc povedený, nevýrazný, nouzový – muzikantský. Celkově nadprůměr.

SEVEN STEPS TO THE GREEN DOOR

Německou kapelu dali dohromady v roce 2004 klávesista/saxofonista Marek Arnold plus bubeník Ulf Reinhardt. Dodnes aktivní ansábl vydal čtyři různorodě hodnocená alba.
Poznámkový blok: fanfarónská melodika s letmými odkazy na středověké trubadúry, pompézní sound s dominujícími klávesami, ale i „flétnou“, „žesti“, tedy jejich syntíkovými náhražkami. Opět barvou a originalitou nevýrazný chlapský zpěv. Vokalistka Anne Trautmann krajinu naštěstí prosluní. Kusovkový pokus o „rapmetal“, či co (Step Into My World), je ale těžkým a zbytečným úletem mimo perimetr. Kočkopes. Promarněná šance.

VIENNA CIRCLE

Bratři Davisové, Paul a Jack, založili VIENNA CIRCLE v roce 2006. Po dvou letech dospěli k vydání White Clouds. V roce 2013 přidali Silhouette Moon.
Poznámkový blok: vysokootáčková zpěvná kytara dominuje soundu ve vypjatých instrumentálních pasážích. Tuctový hostující ženský vokál (Gemma Burch), řízná rytmika, kontrastní předěly, doprovodné klávesy ctí ducha sedmdesátek. Průměr.

DARWIN’S RADIO

Skupina z jihu Anglie nahrála prozatím dvě alba, Eyes of the World (2006) a Template For A Generation (2009).
Poznámkový blok: military marš + hammondky na úvod. Měkký falzet Declana Burkeho zdobí pomalé pasáže, jeho lehce nakřáplý prsní vokál pak ty říznější, v nichž se kapela díky chytlavým refrénům dostává na dohled AOR FM. Celkově dobře poslouchatelné, melodicky i aranžemi přítulné. Zajímavý tip.

LEAP DAY

LEAP DAY vznikli po jako reakce na zdařilé vystoupení pod hlavičkou KING EIDER LIVE BAND na Progfarm 2007.
Poznámkový blok: říznější progrockárna s melodickými kytarovými zpěvohrami. Trochu přehlazený a technicky slabý vokál ale docela nudí. Průměr.

A na víc se nedostalo. SUBSIGNAL, MORPHELIA, SILHOUETTE, AIRBAG, AISLES a další rozpracovaní pozapomenutí interpreti 2K+ prog scény v mém posluchačském poznámkovém bloku, si budou muset počkat ne některé příště. Ostatně, nic nebrání zvídavým čtenářům, aby se sami vydali po stopách zajímavého neoprogu, a o své úlovky se s námi všemi podělili.
Příště se ocitneme ve žhavé současnosti.

Názor na “11) Outsideři nového tisíciletí”

  1. … ďalšia veľmi prínosná a prospešná časť o histórii sofistikovaného rocku, aj keď niektoré pasáže, názory a subžánrové zaradenie by som písal /formuloval trochu inak – ale všetka česť Jardovi za snahu mapovať nekonečný tok (neo) progrockových kapiel v období okolo milénia a v dobe niekoľko rokov potom …

Pridaj komentár