Německá kapela Frumpy pro mě byla zjevením už při mém prvním kontaktu s ní. Bylo to v Divadle hudby a poezie v pořadu Underground, který v raných sedmdesátých letech odolával stále tužší normalizační hydře. Mohlo to být hned v lednu 1972, kdy řádně mrzlo a sněhu bylo i v Brně jako za časů Josefa Lady a mě poslech téhle hudby napoprvé pořádně zahřál. VIAC Frumpy – 2 (1971)→
Hard rock milujem. V Británii mali veličiny, ktoré pozná celý svet, v USA prekonali hranicu znesiteľnej tvrdosti spôsobom, že aj extrémnejšie odnože metalu sa k tomu ani nepriblížili, no a Nemci mali Frumpy.