Dnešný deň venujem skupine KATAPULT a jej lídrovi…
Oldo, všetko najlepšie!!!!

Zapadnout by neměla ani Watersova aktualizovaná verze nahrávky chilského písničkáře Victora Jary z roku 1971, jehož protestsongů se Pinochetův režim natolik bál, že mu před popravou nechal rozdrtit prsty na rukou. Jeho vrah Pedro Barrientos Núňez si v klidu dožívá na Floridě.

Jeden z klíčových songů alba The Wall natočila v květnu 2020 sestava pro americké turné This Is Not a Drill, jež by mělo být po dvojím odkladu konečně zahájeno 6. 7. v Pittsburghu. Snad se příští rok dočká i Evropa.

VIAC Roger Waters – Mother →

“Kanadský gitarista, spevák, skladateľ Walter Rossi sa narodil v Taliansku. Vyrastal a žil v Montreale, Quebec. Vo svojich začiatkoch hral s Wilsonom Pickettom, Buddym Milesom, stretával sa a jamoval s Jimim Hendrixom a prepásol niekoľko príležitostí, ako napríklad spojenie s Three Dog Night a Davidom Bowiem…” VIAC Charlee ‎– Charlee (1972) →

První sólový album chilskýho zpěváka s darem shůry a bohatým CV, kterýho jsem slyšel naživo s Rainbow, obsahuje jedenáct cover verzí. I taková deska se dá celkem užít, čert vem výběrový přehmat I Was Born To Love You (Queen) a nepovedenou uriášovskou klasiku Gypsy.

Plnotučný progresivní hard rock s dobově psychedelickou patinou, jinak to další kus na vinylu, který mi způsobil potěchu větší než malou. Album, kterýmu nechybí nic, naopak. Na vydání od Ethelion ‎(2019) jsou navíc dva singlové songy. VIAC Arcadium – Breathe Awhile, 1969 →

Dve ochutnávky z novinky Nazareth, ktorá bude dostupná 22. apríla 2022 pod názvom Surviving The Law na talianskej značke Frontiers Music srl…
Časy Dana McCaffertyho sú nenávratne preč, ale po tom, čo som mal možnosť vidieť kapelu naživo, tesne pred totálnym svetovým šialenstvom a podvodom v jednom, sa na novinku a spev Carla Sentanceho veľmi teším…

Myslím, že len máločo vystihuje 80. roky tak dobre, ako toto video. Tiswas bola britská detská relácia vysielaná v sobotu ráno. Krokus rozhodne nebola kapela, ktorá by cielila na detského poslucháča… Čistý bizár a spomienka na unikátnu dekádu, ktorá sa už nikdy nezopakuje.

Priznám sa, že Band of Light som nikdy cielene nepočúval, aj keď som povedomie o kapele mal. Dnes som si to vynahradil a kto má rád sedemdesiatkový bluesrock plný džemovania, ten si príde na svoje. Bodaj by nie, keď rodokmeň kapely obsahuje mená ako Phil Key (The La De Da’s), Ian Rilen (Rose Tattoo, X) či Norman Roue (Buffalo). Kapela za svoje krátke dvojročné pôsobenie nahrala jedno EP a dva albumy. Ten prvý s názvom Total Union (1973) rozhodne stojí za vypočutie a je k mání aj vďaka vydavateľstvu Aztec Music.

Jeden z nejnovějších kousků do sbírky LP, znamenitý debut krautrockový formace ze 70. let, o který se tolik nemluví. Přitom v roce vydání prvního alba byla zvolena nejpopulárnější germánskou kapelou.

Pro mě úplná novinka, kapela o který vím nic. LP se mi dostalo do ruky s tím, že je k mání když budu chtít. Po prvním poslechu je to plichta. Sympatický už je ale minimálně to, jak borci nehleděli na dobu, která tehdy přála všemu, jenom ne neznámým sympho/progovým projektům.

Dostal som chuť na Peťa…

Po čtyřech letech, třech týdnech a dvou neúspěšných pokusech jsem v pondělí sehnal původní holandský vydání týhle desky ve stavu, v jakým jsem si ji přál mít. A že prej jak se můžu těšit z takový blbosti v týhle době… Vidím to jinak. Právě podobný dílčí radosti jsou teď každému potřeba víc než jindy.

Včera večer u nás v LaRitmě zahráli Wohnout a bylo to moc fajn. Lidí přišlo opravdu hodně a čepovanej Bernard (za příznivých 40,-) tekl proudem. Bavilo to nejenom obecenstvo, ale aj kapelu a bylo vidět, jak si ten kontakt s publikem po dlouhé době užívá. Já byl naposledy snad na sólo vystoupení bubeníka Miloše Majera (protože neočkovanej prašivec), takže obrovská spokojenost. Moje krevní skupina to sice není, ale co na tom. Zábava to byla náramná a člověk aspoň na chvíli vytěsnil to, co se teď kolem nás děje. A tak je to správné, tak to má byť.

Wohnout mají na kontě spoustu alb, ve kterejch se absolutně neorientuju a tak ani nevím, co a z čeho hráli. Ovšem ty největší pecky – “Banány”, “Vrátnej”, “Depardieu” a “Svaz českých bohémů” – zazněly a nechybělo ani pár vzorků z aktuálního alba Huh!