Alba, na kterých Peter Hammill spolupracoval s jinými umělci, byla a jsou vždycky zajímavá. Už jen proto, že člověk netuší, co přesně na něj vykoukne. Někdy i vybafne. Ať už to byla např. méně známá spolupráce s japonským umělcem Ayuo Takahashim na albu Songs From A Eurasian Journey (1997), nebo tato více známá spolupráce s bratrem slavnějšího Briana Ena, s Rogerem Enem. VIAC Roger Eno & Peter Hammill – The Appointed Hour, 1999→
The Appointed Hour
Roger Eno & Peter Hammill
Experimental, Ambient
Fie! Records
1999
CD
20
Peter Hammill se na výborném koncertě v Union Chapel (plném hudebních raritek a neprofláklých kousků) sešel (po nějaké době) mimo jiné se všemi kolegy z Van der Graaf Generator a asi si zase padl do oka i s Hughem Bantonem, protože on je tentokrát tím z VdGG, který album Everyone You Hold lehce koření svým nicméně nezaměnitelným způsobem. VIAC Peter Hammill – Everyone You Hold, 1997→
Everyone You Hold
Peter Hammill
Prog Rock
Fie! Records
1997
CD
9
V roce 1997 jsem v rámci cestování po jižní Anglii navštívil také město Bath (krásné lázeňské město plné památek, včetně například dochovaných římských lázní) a nemohl jsem nenavštívit nahrávací studio hudebníka Petera Hammilla, Terra Incognita. Řeknu vám, chtělo to odvahu tam vlézt. VIAC Peter Hammill – Sonix, 1996→
Sonix - Hybrid Experiments 1994-1996
Peter Hammill
Abstract, Experimental
Fie! Records
1996
CD
9
Tak tohle je slabota. V roce 1997 jsem si z Anglie objednal knihu o Peteru Hammillovi The Lemming Chronicles. Byla v angličtině, ale nějak jsem ji přelouskal. Co má taky člověk dělat, když o lidech jako Peter Hammill nebo Robert Wyatt v češtině nic nevychází? Každopádně jsem se z knihy dozvěděl spoustu informací. VIAC Peter Hammill – The Noise, 1993→
The Noise
Peter Hammill
Prog Rock
Fie! Records
1993
CD
8
Ne-hammillovské, ne-van der graafovské, hudebně těžko zařaditelné, instrumentální, improvizačně jakoby jen cosi podbarvující… ale přesto – geniální! A že s tímhle slůvkem šetřím! VIAC Peter Hammill, Guy Evans – Spur of the Moment, 1988→
Spur of the Moment
Peter Hammill a Guy Evans
Instrumental
DaTE
1988
CD
11
V roce 1985 Peter Hammill pracoval na nové, dychtivě očekávané studiovce Skin (přeci jen předchozí rok 1984 jeho kompilační album znovunatočených love songs Love Songs nepřineslo nic nového, „jen“ starší milostné skladby v novém kabátě). Album Skin bylo natočené ve složení, které po přečtení vzbudí velké očekávání, ale nadšení je bohužel trochu zbytečné. VIAC Peter Hammill – Skin (1986)→
Skin
Peter Hammill
Prog rock
Foundry Records
1986
LP, CD
8
CD: Date Records - DACD 9.00145 O (1986)
Poslední dobou se mi stává, že se v CD přehrávači podezřele často objevuje koutouček s nápisem Huminoita. Hudba tohoto finského souboru čerpá z několika různých stylů a je vhodnou kulisou k letošnímu zimnímu období. Ve stručnosti vás s touto kapelou seznámím.
Z nepreberného množstva zabudnutých rockových skupín z počiatku 70. rokov sa ani nemusíte vzdialiť z Britských ostrovov a máte nadosmrti „vystarané“. Medzi moje srdcovky patrí napríklad skupina Hannibal, ktorá vydala presne jeden album v roku 1970 a potom už nič. Nikdy. Škoda.
Pod jménem Hunka Munka bych hledal spíš indiánského náčelníka, ale chyba lávky – je za ním schovanej italskej zpěvák a klávesista Roberto Carlotto. Toho to ke klapkám táhlo už o dětství a první krůčky své profesionální kariéry si odbyl na štacích po Anglii, Německu a Švýcarsku, kde předskakoval i Rodu Stewartovi, nebo Colosseum. VIAC Jedna vlaštovka jaro nedělá→
Dedicato A Giovanna G.
Hunka Munka
Progressive rock
Ricordi
1972
LP
11
CD - Ricordi – 74321984482 /2003/
Čím som starší, tým viac zisťujem, že mi ku šťastiu stačí málo. Nepotrebujem napríklad pompézne Vianoce, ignorujem masy nešťastných obetí davového šialenstva a čím viacej toho poznávam, tým menej ma opantáva horúčkovité hľadanie pseudo-revolučnej originality v umení. Naopak ma tešia detaily, momentky, veci, čo mám rád. Napríklad Hammer. VIAC Kladivo→
Hammer
Hammer
hard rock, jazz rock, classical rock
San Francisco Records
1970
LP, CD
10
Kto sa niekedy zaujímal o punk, mohol by poznať informáciu, že John Lydon alias Johnny Rotten, spevák zo Sex Pistols, sa vyjadril, že je veľkým fanúšikom tohto albumu, dokonca v roku 1977 v nejakom rádiovom vysielaní zahrali dve skladby z Nadir’s Big Chance. VIAC Veľká šanca pre Nadira, aby ukázal svoje kvality→
Nadir’s Big Chance
Peter Hammill
art rock, rock, punk rock
Charisma
1975
LP, CD
11
Peter Hammill je natoľko svojrázny, jedinečný a jasne vyhranený interpret, že na to, aby poslucháč mohol vôbec pomýšľať na hlbšie vniknutie do jeho diela, potrebuje nevyhnutne veľkú dávku trpezlivosti. VIAC Kamera do Pekla→
In Camera
Peter Hammill
art rock
Charisma
1974
LP, CD
7
V roku 1971 mala kapela Van Der Graaf Generator na konte niekoľko temných, čierno-čiernych rockových albumov, pričom bolo jasné, že skladateľské opraty držal Peter Hammill. Predstavte si, že v dobe nahrávania albumu Pawn Hearts mu zrazu vyšiel debutový sólový album Fool’s Mate. Predpokladám, že poslucháči boli pripravený na všetko a aj tak ostali hľadieť s otvorenými ústami. VIAC Šachová partia s prekvapujúcim obsahom→
Fool’s Mate
Peter Hammill
art rock
Charisma
1971
LP, CD
12
S hudbou Petra Hammilla som sa zoznámil skrz Van Der Graaf Generator a jeho debutový sólový album Fool’s Mate. Keď som dospel (vekom, nie duchovne), začal som sa pomaličky obzerať aj po ďalšej jeho sólovej tvorbe. Prvý pokus o hlbšie preniknutie do tajov jeho umeleckých vízií som absolvoval s albumom The Silent Corner And The Empty Stage z roka 1974. VIAC Tichý kútik a prázdne pódium→
The Silent Corner And The Empty Stage
Peter Hammill
art rock
Charisma
1974
LP, CD
7
The Appointed Hour
