Otisk Monterey v dějinách hudby je zcela zásadní, byť pro dnešní mladé rockery ne úplně snadno uchopitelný a zřejmý. Víkendová párty 16./17./18. června 1967 totiž ukázala, jak všeobjímajícím fenoménem je hudba a že vnímavé rockové publikum umí přijmout mimo svou i hudbu z jiného „vesmíru“. Lze si jen přát, aby mezilidská i hudební tolerance panovala i na současných festivalech. VIAC 1967/9: Dozvuky a poselství Monterey →

Psychedelie ovládla v druhé polovině šedesátých let nejenom slunnou Kalifornii, ale i podstatně chladnější Londýn. Hudba otevřela díky drogám svou Pandořinu skříňku, která mnohé slibovala, leccos splnila, ale vše si nakonec vybrala krvavě zpět, viz útrpně spalující příběh Syda Barretta, stvořitele PINK FLOYD. VIAC 1967/10: Syd Barrett – démant odvrácené strany bytí →

Tak nějak mohla vypadat debata soudruha příslušníka a pouličního důvěrníka ve čtvrté cenové po upocené šichtě. Socialistická realita sedmašedesátého totiž nebyla zdaleka tak veselá a volnomyšlenkářská, jak by se z dosavadních dílů série o nejvýznamnějším roku rocku mohlo zdát. VIAC 1967/11: A metr na ně máme! Na koho? Na chuligány vlasatce bigbíty přece! →

V posledním pokračování seriálu o rockově přelomovém roku 1967 ještě jednou zůstaneme doma. Podíváme se zevrubně na tuzemskou big-beatovou scénu, jakým problémům čelila, co se povedlo, co ne – a proč. Odhalila nás Houpačka? Vycházel bigbít na deskách? Čím rezonovala Lucerna před padesáti lety? VIAC 1967/12: Big beat v ČSSR →