2CD EMI – 7243 8 57865 2 5  /1997/

Kdyby mě uprostřed noci vytáhli z kanafasu s tím, abych uvedl hlavní představitele britského neoprogu osmdesátých let, vysypal bych ze sebe akorát Marillion, Pendragon a Pallas. Od prvních jmenovaných se mi postupem času sešlo nějakejch deset studiových alb a začal jsem tímhle, dnes už legendárním debutem z roku 1983… VIAC Libreto zmáčené od slz →

Jméno Marillion jsem poprvé uslyšel v létě roku 1989. Do té doby jsem vůbec netušil, že uskupení podobného jména existuje, takže nabídka lístků na brněnský říjnový koncert v Mariánském údolí mě nechávala chladným. Jak víme, ona to stejně byla bouda a samotní Marillion ani netušili, že by měli v nějakém Brně hrát. Každopádně semínko nedůvěry bylo zaseto a kapelu jsem neprozíravě odsunul do škatulky nezajímavých. VIAC Marillion – Script for a Jester’s Tear (1983) →