Archívy kategórie: HISTÓRIA ROCKU

David Surkamp (23. 5. 1952 – 13. 10. 2026)

Jak už na stránkách Rockovice před několika dny informoval kolega Piťo, v úterý 13. října 2026 ve věku 73 let náhle zemřel David Surkamp, frontman americké kapely Pavlov’s Dog.
Hudební svět tak přišel o majitele osobitého hlasu, který jste mohli buď milovat nebo nesnášet, nic mezi tím. Příčina skonu nebyla zveřejněna. VIAC David Surkamp (23. 5. 1952 – 13. 10. 2026) →

Klaus Hess (20. 11. 1946 – 31. 10. 2025)

»Mým největším přáním by bylo, aby Slash zahrál Lonely Was The Guitarman. To bych rád slyšel.«
RockTimes, 13. 3. 2010

Klaus Hess se narodil 20. listopadu 1946 v malé obci Hohnhorst v Dolním Sasku, spolkové zemi rozkládající se na severozápadě Německa. Druhou polovinu šedesátých let strávil jako baskytarista po boku Petera Panky a Wernera Nadolnyho v hannoverské formaci JP’s, z níž se v říjnu 1970 zrodila legenda jménem Jane. VIAC Klaus Hess (20. 11. 1946 – 31. 10. 2025) →

Lee Kerslake (*16. 4. 1947 – †19. 9. 2020)

ROZMLÁTÍ LEE KERSLAKE RAKA NA KUSY?

Psáno pro Spark 5/2019

Říká se, že kdo je omylem prohlášen za mrtvého, bude dlouho živ. Kéž by rčení platilo i v případě legendárního bicmena URIAH HEEP a Ozzyho. Když se 26. ledna 2019 začala internetem bleskem šířit zpráva: ‘Lee Kerlake is Dead’, nejednomu rockerovi se pozastavilo úlekem srdce. Vždyť jen týden předtím se Lee blaženě usmíval s dvěma platinovými alby v ruce a Ozzyho vlastnoručně (?) psaným vzkazem, v němž dávnému brachovi přál ať si poctu za Blizzard a Diary užije a je mu lépe. „Konečně jsme zakopali válečnou sekeru mezi Osbourneovými a mnou,“ podotkl Lee dojatě. VIAC Lee Kerslake (*16. 4. 1947 – †19. 9. 2020) →

Gary Brooker (29. 5. 1945 – 19. 2. 2022)

“Hudba je prý pokrmem lásky a tak mi hrajte dál, ať jsem jí přesycen.”

Zkraje týdne obletěla hudební svět další truchlivá zpráva zvěstující, že po marném boji s rakovinou v sobotu 19. 2. 2022 ve věku 76 let zemřel Gary Brooker, zpěvák, klávesista, skladatel a duchovní otec kapely Procol Harum. VIAC Gary Brooker (29. 5. 1945 – 19. 2. 2022) →

Hudební události roku 2021

Nezvratný proces každým rokem umenšující počet nových desek starých mistrů, mi dal v uplynulém roce na výběr z jednadvaceti studiových alb. Stejně jako loni jsem z nich vybral tucet kousků, jimž jsem věnoval nejvíc poslechovýho času. Na jeho základě by se do výběru dostal i titul Live Fire od power tria Wonderworld, navzdory nesporným kladům jsem však z důvodů hodných zřetele jeho tributní album do výběru nových nahrávek nezařadil. VIAC Hudební události roku 2021 →

John Burke Shelley (10. 4. 1950 – 10. 1. 2022)

O existenci kapely Budgie jsem se dozvěděl koncem sedmdesátých let na burze, kde je všichni vychvalovali a doporučovali tak vehementně, až to ve mně vyvolalo náběh k nedůvěřivosti. Navíc mě vyloženě odrazovaly obaly jejich desek, k xkrát odloženýmu poslechu mě tak dokopalo až někdy zkraje osmdesátek, když mi na Letný pár borců nakvašeně vyprávělo, jak na ně vyrazili do Polska, kde velšské trio absolvovalo regulérní turné (!?), tam narvanej fotbalovej stadion, všichni natěšený, ale koncert nakonec žádnej, bo soudruzi z PLR se zalekli tý masy bigbíťáků a těsně před začátkem vypnuli proud. To už se ignorovat nedalo. VIAC John Burke Shelley (10. 4. 1950 – 10. 1. 2022) →

Black Sabbath – Diabolus In Musica

BLACK SABBATH svým albem 13 vzedmuli vlnu zájmu o sebe samé i historii a průvodní jevy tvrdého rocku. Protože opsali kruh a na stará kolena se vrátili do míst, odkud před více než čtyřiceti roky vzešli, stojí za to připomenout si některé dobové souvislosti, svázané s jejich hudbou a prvními třemi alby, na které “třináctka” programově navazuje. VIAC Black Sabbath – Diabolus In Musica →

1968/2: Liša, lišáci, slavíci, popíci a válečníci

Doutnák dohořel a společnost v únoru před třiapadesáti lety explodovala nadšením nad pukajícími ledy i znovunabytou svobodou projevu. Téměř nic nebylo tabu, jakkoliv tisk zatím kolem nejžhavějších témat zatím našlapoval opatrně. Občané už nemuseli číst mezi řádky, vnímali a vítali změnu atmosféry, mediální pád „vedoucí úlohy strany“, faktické zrušení cenzury, kdy vše směřovalo k jejímu (červnovému) zrušení de iure. A lidi se na sebe usmívali již v ranních frontách u PNS… VIAC 1968/2: Liša, lišáci, slavíci, popíci a válečníci →

1968/3: Když HI-FI doputovalo do ČSSR

Hudba a zvuk jsou si navzájem navěky souzeni. Hudba se bez zvuku neobejde vůbec, a pro zvuk je hudba nejkrásnějším lidstvem stvořeným obsahem. Hudba a zvuk (HaZ) byl také název měsíčníku pro rozhlas, hudbu a elektroniku, vycházejícího v letech 1967 až 1971. Ročník 1968 se stal cenným autentickým zdrojem o tehdejším tuzemském dění na poli audio techniky. VIAC 1968/3: Když HI-FI doputovalo do ČSSR →