CD Mirror Records – MRL 1006 /2013/ Pokud se podíváte pozorně na fotografii v náhledu recenze (nemlich ta samá, byť černobílá je i v bookletu CD) máte pocit, že se díváte do tváří dítkám sotva odrostlým školním škamnám. A mě těší, že se tomu nejryzejšímu art rocku “Made in Italy” věnují aj zástupci nejmladší generace. Navíc, velmi úspěšně… VIAC Dubnová krutost Dubnová krutost
La Crudeltà Di Aprile
Prog Rock
Mirror Records
2013
CD
6
CD: Mirror Records – MRL 1006 /2013/
To Our Children’s Children’s Children bylo po albu In Search Of The Lost Chord mé druhé seznámení s tvorbou The Moody Blues. A jestliže jsem čekal hudbu podobnou ztracenému akordu, s prvními poslechy jsem nevycházel z překvapení. Ne, samozřejmě se nejedná o nějaké stylové přemety, či radikálně odlišnou hudební formuli. Jde o způsob podání této muziky, jež vyznívá hodně celistvě, její tempová linie je podobná a najít v jejím středu záchytný bod není jednoduché. VIAC Mágové snových fantazií a jejich další opus magnum Mágové snových fantazií a jejich další opus magnum
To Our Children's Children's Children
Psychedelic Rock, Prog Rock
Threshold
1969
LP
13
Alba, na kterých Peter Hammill spolupracoval s jinými umělci, byla a jsou vždycky zajímavá. Už jen proto, že člověk netuší, co přesně na něj vykoukne. Někdy i vybafne. Ať už to byla např. méně známá spolupráce s japonským umělcem Ayuo Takahashim na albu Songs From A Eurasian Journey (1997), nebo tato více známá spolupráce s bratrem slavnějšího Briana Ena, s Rogerem Enem. VIAC Roger Eno & Peter Hammill – The Appointed Hour, 1999 Roger Eno & Peter Hammill – The Appointed Hour, 1999
The Appointed Hour
Experimental, Ambient
Fie! Records
1999
CD
20
CD Mellow Records – MMP 498 /2007/ Prastará a na první poslech trochu nesourodá kuriozitka poslepovaná z italopopu, psychedelie a protoprogu ála Procol Harum. Texty jsou částečně v italštině, částečně v anglině a bonbónkem navrch jsou energické vstupy řízné dechové sekce. Věřte nevěřte, ale docela to funguje a je tu pár skladeb, které stojí za poslech. VIAC Junioři hrají rock Junioři hrají rock
The Juniors Story
Prog Rock
City Records
1971
LP
10
CD - Mellow Records – MMP 498 /2007/
Mám rád hejkalovi recenze, jeho zápal pro hudbu i jeho samotného jako člověka. Díky němu jsem objevil široké množství zaprášené muziky sedmdesátých let. Ve spoustě názorů s ním souhlasím, ale jak už to tak bývá, v určitých oborech se rozejít musíte. On jako přední vyznavač blues-rocku a já jako art-rocker, máme na spoustu desek opačný pohled. Jednou takovou je i druhá deska britských Druid, Fluid Druid. VIAC Zní to jako Yes a přeci to Yes nejsou Zní to jako Yes a přeci to Yes nejsou
Fluid Druid
Art Rock, Prog Rock
EMI
1976
LP
9
V roce 1974 vydává legenda italského progrocku Quella Vecchia Locanda svou druhou studiovou desku Il Tempo Della Gioia. Je to bohužel zároveň poslední album této slavné skupiny a dle mého názoru je mnohem lepší než album předcházející. I když obě nahrávky se dočkaly na Progarchives vysokého hodnocení (5. dubna 2019 – 4,13 a 4,10 z pěti maximálně možných bodů). VIAC Quella Vecchia Locanda – Il Tempo Della Gioia, 1974 Quella Vecchia Locanda – Il Tempo Della Gioia, 1974
Il Tempo Della Gioia
Prog Rock
RCA Italiana
1974
LP, CD
5
CD RCA – ND 71785 Photos Of Ghosts je exportní verzí alba Per Un Amico a vhodným kouskem do sbírky pro ty, kterým italština snad až příliš připomíná éru Drupiho, Ricchi e Poveri, nebo písničkového festivalu v San Remu… VIAC PFM na export PFM na export
Photos Of Ghosts
Prog Rock
Manticore
1973
LP
7
CD: RCA – ND 71785
Alternativní produkce se od té běžné progresivní dost výrazně liší. Obsáhlé diskografie kapel působících na scéně už několik dekád, bývájí jen zřídka kdy vyrovnané. Já sám takovou neznám, nebo ne takovou, od které by mne zaujal kompletní nahrávkový katalog, tak jak tomu často bývá u progresivních těles. VIAC I independent může znít progresivně I independent může znít progresivně
Lifeblood
Alternative Rock
Sony Music UK
2004
LP, CD
12
Peter Hammill se na výborném koncertě v Union Chapel (plném hudebních raritek a neprofláklých kousků) sešel (po nějaké době) mimo jiné se všemi kolegy z Van der Graaf Generator a asi si zase padl do oka i s Hughem Bantonem, protože on je tentokrát tím z VdGG, který album Everyone You Hold lehce koření svým nicméně nezaměnitelným způsobem. VIAC Peter Hammill – Everyone You Hold, 1997 Peter Hammill – Everyone You Hold, 1997
Everyone You Hold
Prog Rock
Fie! Records
1997
CD
9
Robina Trowera jsem objevil v britských Procol Harum, s nimiž nahrál i jejich celosvětový hit A Whiter Shade of Pale. Dlouhou dobu se mi ale zdálo, že je Trower až “příliš” součástí skupiny a že nedostává výraznější příležitost k vlastnímu sebevyjádření. VIAC Robin Trower – Bridge of Sighs, 1974 Robin Trower – Bridge of Sighs, 1974
Bridge of Sighs
Hard/Blues Rock
Chrysalis
1974
LP
8
CD Vinyl Magic, Bla Bla V.M. 050 /1995/ Capsicum Red měli raketovej start, ale celkem brzy jim došla šťáva a po krátkém letu vlastní setrvačností se z vrcholu trajektorie zřítili do úplného zapomnění… VIAC Capsicum Red – Appunti per un’idea fissa (1972) Capsicum Red – Appunti per un’idea fissa (1972)
Appunti Per Un'Idea Fissa
Art Rock, Prog Rock, Symphonic Rock
Bla Bla
1972
LP
5
CD: Vinyl Magic, Bla Bla V.M. 050 /1995/
Osobně patřím k té druhé a asi i menší skupině, která si mezi obdobími amerických Van Halen mnohem častěji vybírá to Haggarovské. S Davidem Lee Rothem uznávám debut jako velmi, velmi zdařilý počin, jenže pak šla kvalita jejich děl dost strmě dolů. Jelikož nejsem přílišným zastáncem komerčních choutek, zcela logicky mě jejich nejúspěšnější prodejní nahrávky z půle osmdesátek neoslovují. Dlouho jsem tudíž bral jako skutečný a hudebně hodnotný koktejl až jejich počin z roku 1991 zkráceně pojmenovaný F.U.C.K.. VIAC I se Sammym to má říz I se Sammym to má říz
OU812
Hard Rock, Heavy Metal
Warner Bros. Records
1988
LP, CD
10
Tak tohle album je pro mě velkým zklamáním. Průměrný (místy i podprůměrný) poprock od Gentle Giant – to zní jako špatný vtip, ale je to tak. Pokaždé, když se nad tímto, pro mě od Gentle Giant nejhorším, albem (a tendencí rockových kapel v té době obecně otáčet loď po pofiderním větru) zamyslím, vyvstane mi na mysli jedna otázka. Pro koho tehdy ti hudebníci takovou hudbu dělali? VIAC Gentle Giant – Civilian, 1980 Gentle Giant – Civilian, 1980
Civilian
Pop Rock, Prog Rock
Chrysalis
1980
LP
8
2CD ’71-’75, Warner Music Italia Srl – 5050467-7070-2-3 /2005/ Koncepční album Lo scemo e il villaggio je druhým v diskografii Delirium a v porovnání s o rok starším debutem (Dolce acqua) přineslo jednu, ovšem o to zásadnější změnu v sestavě skupiny. Odešel charismatický zpěvák a flétnista Ivano Fossati (údajně neunesl tlak firmy a fanoušků požadujících další a další komerčně úspěšné singly) a na jeho místo nastoupil hráč na flétnu a ságo Martin Frederick Grice. VIAC Nikdo není nenahraditelnej. Ani Fossati Nikdo není nenahraditelnej. Ani Fossati
Lo Scemo E Il Villaggio
Prog Rock
Fonit
1972
LP
8
CD: Warner Music Italia Srl /2005/
Album Ceremony od britské progrockové kapely Spooky Tooth bylo už před více než čtyřiceti lety v mém okolí vnímáno jako kultovní hudební produkt. Poprvé jsem se s ním seznámil v již několikrát zmiňovaném Divadle hudby v pořadu Underground, který dodnes považuji za jakousi vzdělávací základnu v oboru rockové hudby, kdy hlad a touha po informacích byly vytěsňovány z okolí nás, tehdejších teenagerů… VIAC Spooky Tooth – Ceremony, 1970 Spooky Tooth – Ceremony, 1970
Ceremony: An Electronic Mass
Progresivní rock
Island Records
1970/1989
CD
6
CD Mantra, Francie
