Všetky príspevky od Ryback

Narodil jsem se v roce 1976. Jako asi desetiletý jsem objevil Beatles a hudba se stala mým celoživotním koníčkem, hraničícím s až doslova potřebou. Poslouchám různé odnože hudby, od moderní elektroniky (Underworld, Leftfield...), přes jazz (Muff, Miles Davis...), vážnou hudbu (Bach, Čajkovskij...), až po především různé odnože rocku (krautrock, Canterbury scéna, český underground, psychedelický rock atd...). Na mém TOPu trůní Peter Hammill/Van der Graaf Generator, Legendary Pink Dots a Pink Floyd.

Psí Vojáci – Hořící Holubi (1997)

V roce 1996 Filip Topol dle svých vlastních slov „vypustil koně z ohrady“, pil opravdu víc než hodně a na koncepčním albu Hořící holubi to je trochu znát.  VIAC Psí Vojáci – Hořící Holubi (1997)

Hořící Holubi Book Cover Hořící Holubi
Psí Vojáci
Indie Rock, Avant Garde, New Wave
Indies Records
1997
CD
3

Anděl v detailu

Ne, nečekal jsem, že by The Legendary Pink Dots přišli, po tolika letech působení v hudební branži a stovkách(!) vydaných alb (vezmu-li v potaz i další kapely Edwarda, kompilace apod.), v roce 2019 s něčím slabým, ale že přijdou s takto silným materiálem (stejně jako studiová sólovka Edwarda Ka-spela The Moon Cracked Over Albion z téhož roku), jsem tedy nečekal.

VIAC Anděl v detailu

Angel In The Detail Book Cover Angel In The Detail
The Legendary Pink Dots
Dark Ambient, Psychedelic Rock, Experimental
Metropolis Records
2019
CD, LP
10

Syd Barrett – Barrett (1970)

Druhé album Syda Barretta (zakládajícího člena Pink Floyd, který v této legendární kapele působil pouze do roku 1968) vyšlo na podzim roku 1970 a je poměrně umírněnější než vynikající, předchozí The Madcap Laughs (přesto jsou si ale obě alba hodně podobná).  VIAC Syd Barrett – Barrett (1970)

Barrett Book Cover Barrett
Syd Barrett
Psychedelic Rock, Acoustic
Harvest
1970
LP
11

Psí Vojáci – Brutální Lyrika (1995)

V roce 1995 je, jak se tehdy zmínili v Rock&Popu v rozhovoru s Filipem Topolem, přetopolováno. Psím vojákům vychází výborné album Nechoď sama do tmy se skladbami z let 1983-87 nahranými živě v roce 1987 (jinak to tehdy ani nešlo, zaplaťpánbůh i když jsem ateista, že to někdo nahrál), VIAC Psí Vojáci – Brutální Lyrika (1995)

Brutální Lyrika Book Cover Brutální Lyrika
Psí Vojáci
Alternative Rock
Indies Records
1995
CD
10

Rick Wakeman – Lisztomania (1975)

Aneb když patos bublá v místech, která si zaslouží spíš zklidnění a relativně monotónní plynutí…

Dovolím si tuhle recenzi pojmout poněkud „bezohledně“ upřímně – bez přehnané korektnosti nebo diplomatické ohleduplnosti, ale přitom s úsměvem na rtech, jak ji tak píšu…  VIAC Rick Wakeman – Lisztomania (1975)

Lisztomania Book Cover Lisztomania
Rick Wakeman
Symphonic Rock, Soundtrack
A&M Records
1975
LP
12

Peter Hammill – Incoherence (2004)

„A když myšlenky přicházejí zcela beze slov, jejich čistota není ryzí.“

Dva roky mi kdysi trvalo, než jsem se probořil – pronikl opakovanými poslechy tou slupkou a hudba, která zde je, i když na první poslech jí ve smyslu melodií možná moc není, se mi ukázala v celé své nádheře. Tady ještě hudba je, v porovnání třeba s albem …All that might have been… (2014). Dnes si tak toto CD „už jen“ labužnicky vychutnávám – neobjevuji ho.  VIAC Peter Hammill – Incoherence (2004)

Incoherence Book Cover Incoherence
Peter Hammill
Prog Rock
Fie! Records
2004
CD
1 (14)

The Tear Garden – The Secret Experiment (2007)

V roce 1986 vytvořil lídr skupiny The Legendary Pink Dots – Edward Ka-Spel a lídr skupiny Skinny Puppy – Cevin Key (psán někdy jako cEvin Key) skupinu The Tear Garden. Původní duo se postupně různě rozrůstalo o ostatní členy obou zmíněných skupin.  VIAC The Tear Garden – The Secret Experiment (2007)

The Secret Experiment Book Cover The Secret Experiment
The Tear Garden
Experimental
Sub-Conscious Communications
2007
CD
8

Miles Davis ‎– Doo-Bop (1992)

“Don’t play what’s there… play what’s not there.”
Miles Davis

Poslední album Milese Davise (1926-1991), jazzového chameleona (nebo pionýra jazzrocku, těch přezdívek má víc), nabízí mnohem posluchačsky přístupnější hudbu, než třeba na slavném psychedelickém albu Big Fun z roku 1974 (které je mimochodem na progarchives.com oceněno hodně vysoko – 4,28 z 5).  VIAC Miles Davis ‎– Doo-Bop (1992)

Doo-Bop Book Cover Doo-Bop
Miles Davis
Jazz, Fusion
Warner Bros. Records
1992
CD, LP, Cass
9

Mother Gong – Tree In Fish (1994)

Na skupině Gong, této kultovní kapele canterburské scény, mě dlouhodobě fascinuje několik věcí. Např. nenásilné vkládání jazzu do, dá se říct, rockové hudby. Hudební pestrost vzdálená za celá ta desetiletí tuctové komerci. Nebo svobodou vonící svěžest, kterou cítím z jejich nahrávek, jak už z alba Magic Brother z roku 1969, tak podobně i třeba až z alba Rejoice! I’m Dead z roku 2016. VIAC Mother Gong – Tree In Fish (1994)

Tree In Fish Book Cover Tree In Fish
Mother Gong
Psychedelic Rock, Jazz Rock, Prog Rock
Tapestry
1994
CD
17

Hidria Spacefolk ‎– Symbiosis (2002)

Představte si jamující psychedelické Pink Floyd, kytarovou agresivitu King Crimson a k tomu moderní house sound vyluzující klávesové nástroje. Ne, to je bráno, samozřejmě, s trochou nadsázky. Nicméně – té nadsázky je opravdu pouze trochu. K čemu tedy přirovnat, víceméně, instrumentální hudbu finské skupiny Hidria Spacefolk (která vznikla v roce 1999), na ProgArchives oprávněně zaškatulkovanou pod Psychedelic/Space Rock?  VIAC Hidria Spacefolk ‎– Symbiosis (2002)

Symbiosis Book Cover Symbiosis
Hidria Spacefolk
Psychedelic Rock, Space Rock
Silence.
2002
CD
9

Peter Hammill ‎– From The Trees (2017)

Díky výhodě elektronické komunikace jsem v roce 2017 trávil jeden sobotní večer několikahodinovým povídáním s Timem Bownessem (ano, opravdu s ním), a mimo jiné i na téma Peter Hammill. Tim byl velice, velice příjemný a dozvěděl jsem se zajímavé věci – odrazovým můstkem pro náš rozhovor se stal jeho koncert s Peterem Hammillem (a dalšími umělci) 25. listopadu ve Švédsku. VIAC Peter Hammill ‎– From The Trees (2017)

From The Trees Book Cover From The Trees
Peter Hammill
Prog Rock
Fie! Records
2017
LP, CD
10

Rick Miller – Heart Of Darkness (2014)

Rick Miller je zvláštní umělec. Začal tvořit hudbu počátkem osmdesátých let, kdy se věnoval čistě elektronice a později se okrajově přes folk i country našel v progrocku, oblasti, která mu byla vždy blízká. Zatím jeho poslední tři studiové alba reprezentují podle mě to nejlepší, co v novodobém progrocku vzniklo. VIAC Rick Miller – Heart Of Darkness (2014)

Heart Of Darkness Book Cover Heart Of Darkness
Rick Miller
Art Rock, Prog Rock, Psychedelic Rock, Symphonic Rock
MALS
2014
CD
4+1

The Residents – Demons Dance Alone (2002)

Mám rád RIO kapely, které nezní jako x-tá kopie Franka Zappy (i když furt se mi bude Frank do téhle recenze plést). Moc jich není, nebo abych byl upřímný, zase tolik jich neznám. VIAC The Residents – Demons Dance Alone (2002)

Demons Dance Alone Book Cover Demons Dance Alone
The Residents
RIO, Electronic, Rock, Experimental
Euro Ralph
2002
CD
28

Steven Seagal ‎– Songs From The Crystal Cave (2004)

Steven Seagal je znám především jako legenda akčních filmů a znalec bojových umění, ale málokdo ví, že se už od svých nácti aktivně věnuje hudbě a mezi jeho oblíbence (kromě převažující oblasti blues) patřili také třeba King Crimson nebo Procol Harum. Skoro všichni, takže i ti, kteří Stevena Seagala jako herce opravdu nemusí, uznávají, že jeho hudba, a to zejména jeho CD Songs From The Crystal Cave (vyšlo ve Francii), je více než příjemným a překvapujícím překvapením. VIAC Steven Seagal ‎– Songs From The Crystal Cave (2004)

Songs From The Crystal Cave Book Cover Songs From The Crystal Cave
Steven Seagal
Blues Rock, Folk Rock, Pop Rock
nsb - NonSolo Blue's
2004
CD
14