2CD Edsel Records – EDSD 2097 /2011/
Podmanivej, klávesově orientovanej symphonic prog s vynalézavou rytmikou a originálním zpěvem. Greenslade byli další kapelou bez kytaristy v sestavě a šlo jim to náramně k duhu…
Skupinu založil hráč na klávesové nástroje Dave Greenslade, který k sobě přibral basistu Tonyho Reevese (oba ex Colosseum), sólového zpěváka (a klávesistu) Davea Lawsona a ex King Crimson bubeníka Andyho McCullocha. Debutovala v roce 1973 albem Greenslade, které ještě téhož roku následovalo LP Bedside Manners Are Extra a bylo by zbytečné mezi nimi hledat nějakej zásadní rozdíl. Obě desky by mohly klidně vyjít na jednom dvojalbu, což se také v nedávné minulosti nakonec stalo.
Dlouho jsem měl ve sbírce jen CD Time And Tide z roku 1975, ale bylo mi jasné, že pouze s ním si zkrátka nevystačím a zvažoval, kterou z nabízených variant si vybrat. Špatně dostupnej debut byl k mání jen na 2CD společně s albem Bedside Manners Are Extra, které se však dalo koupit i samostatně, s bonusovým DVD navrch. Další z možností bylo pořízení krabice s prvními čtyřmi alby, ale nakonec jsem sáhl po výše uvedeném 2CD od Edsel Records (2011), jehož plusem je informačně nadupanej, šestnáctistránkovej booklet s bohatou obrazovou přílohou.
V Greenslade se sešli prvotřídní muzikanti, ovšem není to o tom, že by nás chtěli ohromit nějakou okázalou virtuozitou a zahrnout lavinou stupnic a not. Jejich produkce je daleko psychedeličtější a pod kůži se zařezává svou podmanivou, doslova uhrančivou atmosférou. Je plná neotřelých melodických postupů a podepřená širokou škálou dobově znějících klávesových nástrojů, zahrnující piano, varhany, syntezátor a pochopitelně mellotron. Hodně mellotronu. Oba klávesisté se skvěle doplňují a korunu tomu dává charismatický vokál Davea Lawsona, byť je slyšet jen ve čtyřech skladbách ze sedmi. Podmanivá Mélange je sice rovněž s doprovodem Lawsonova hlasu, ale zcela beze slov a tak ji řadím mezi instrumentálky.
Album Greenslade se nahrávalo mezi 11. a 24. listopadem 1972 a vyšlo v únoru následujícího roku u labelu Warner Bros. Obsahuje sedm skladeb o celkové délce necelých 41 minut a jako první je tady nebývale sugestivní Feathered Friends. Rychlejší úvod klame tělem, protože valná většina skladby se odehrává v dokonale vláčném a hypnotickém tempu. Lawsonův neškolenej zpěv je k sežrání a s nástupem božského mellotronu (04:13) beru za kliku a štráduju si to rovnou do art rockového nebe.
Po soundtrack připomínající, chytlavé instrumentálce An English Western je tu téměř šest minut dlouhá Drowning Man. Její začátek a konec mi připomínají bolero, ale prostřední, rychlejší pasáž s vodopádem klávesových sól je jistým oživením a vítanou změnou. První strana původní vinylové placky končila pohádkově něžnou skladbičkou Temple Song, ale to už se dostávám k vrcholu alba…
… kterým je sedm a půl minuty dlouhá instrumentálka Mélange. Melodické obrazce vytvářejí iluzi fantaskní krajiny z ateliéru Rogera Deana, ale za zmínku stojí rovněž patřičně zkreslená a zesílená baskytara Tonyho Reevese. To je neskutečnej randál a mám dojem, že s takovým zvukem nebyl problém plně nahradit absentujícího kytaristu. V kontextu alba až překvapivě energická What Are You Doin’ to Me je jeho nejrazantnější položkou a závěr už patří instrumentálce Sundance. Svým rozsahem nejdelší skladba na albu se rozjíždí velice zvolna, ale po klavírní předehře skupina popustí uzdu instrumentálním eskapádám a u zdánlivě nekonečného sóla zkreslených varhan dostávám chuť na legendární fošnu In the Land of Grey and Pink (1971) krajanů Caravan.
Je to výtečné album s muzikou podle mého gusta a žádnej problém nemám ani se zvukem. Někde jsem četl, že originální vinyl, i první vydání na CD hrála opravdu mizerně a napravily to až novější remastery. Žádná měření, ani porovnání s jinými verzemi jsem neprováděl, ale zcela subjektivně to zní opravdu dobře. Dobře čitelný a detailní zvuk nevykazuje známky přehnané dynamické komprese a je rozkročený v širokém stereu. Čtyři a půl.
SKLADBY:
1. Feathered Friends – 6:42
2. An English Western – 3:25
3. Drowning Man – 5:48
4. Temple Song – 3:32
5. Mélange – 7:27
6. What Are You Doin’ to Me – 4:40
7. Sundance – 8:45
SESTAVA:
Dave Lawson – keyboards, vocals
Dave Greenslade – keyboards
Tony Reeves – bass guitar, double bass
Andrew McCulloch – drums, percussion
Greenslade
Prog Rock
Warner Bros. Records
1973
LP
7
2CD Edsel Records – EDSD 2097 /2011/
Greenslade je naozaj výnimočný zjav progresívneho rocku a dnes sa sám divím, že hoci som o nich vedel už v ich reálnom čase, nikdy som sa nedostal vtedy k hudbe, ktorú vytvorili. Pamätám si reklamu a články v Melody Maker (spájal som si ich so Slade, ale vtedy som nevedel, ako ďaleko sú štýly hudby, ktoré obe skupiny hrali) a obaly ich albumov sú skvelé a dodnes si pamätám.
Takže ku Greenslade som sa dostal prakticky až po 89-tom a mám ich rád. Spev Dave Lawsona je skvelý a jeho nástojčivo dramatický a tajomný hlas dotvára skvelé hudobné nápady, ktoré kapela počas všetkých skladieb rozvíja. Chýbajúcu gitaru naozaj nahradili na sto možných spôsobov a filozofia a kumšt náhrady by vydal na knihu. Škoda len, že k rozpadu kapely prispeli money.
Snake, vďaka za pripomenutie, skvelú recenziu ich albumu a vidím, že Ti to píše ako po masle, až mám dojem, že nič iného nerobíš.
Děkuju za pěknej a obsáhlej koment, moc si toho cením. Ta první dvě alba jsou jak přes kopírák a jedno lepší, jak druhé. Jsem šťastnej, že jsem je mohl konečně zařadit do své domácí sbírky.
Zkrátka, Greenslade jsou bezva a měli by vyhovovat všem fanouškům klávesově orientovanému prog rocku.