Krautrocková skupina Ash Ra Tempel není moc známá (a možná že dnes už ani v Německu) v porovnání třeba s Can, přesto ve své době vydala několik velmi zajímavých alb, kde propojovala v jeden organický celek psychedelii a elektroniku.
Ze sedmi studiových alb minimálně tři dosahují, alespoň u mě, téměř k pětihvězdičkovému ohodnocení. Je to album Starring Rosi, také z roku 1973 (kdy skupina vydala rovnou tři studiová alba!), hudba k filmu Le Berceau De Cristal z roku 1975 (album vyšlo až v roce 1993), no a potom toto album.
Když někde hostuje Rick Wakeman, často zbystřím, neboť daná alba posouvá vždy někam trochu jinam a výš. Toto album je podobný příklad. Objevuje se na něm workholik/klávesový mág Klaus Schulze, v té době už mající po odchodu z Tangerine Dream rozběhnutou sólovou dráhu. Spolupodílel se také na prvním albu Ash Ra Tempel z roku 1971 a na jejich poslední studiovce z roku 2000.
Na albu Join Inn má hlavní slovo kytara Manuela Göttschinga (leader skupiny, dá se říct) a právě rozličné klávesy Klause Schulzeho, který dokonce na desku nahrál bicí. A že mu to za bubny jde a umí se do nich opřít!
Album obsahuje pouze dvě kompozice, samozřejmě každá kolem dvaceti minut. První kompozicí je skladba se zmíněnými bicími Freak‘n‘Roll. Je to v podstatě takový undergroundový kytarovo/klávesový jam, přičemž kytara převládá. Vždycky mně to připomínalo, jako kdyby si ke kapele přišel nedivoce zajamovat Jimi Hendrix.
Ovšem druhá kompozice Jenseits je skutečně vybroušenou hudební perlou. Melancholický monolog pohledné zpěvačky Rosi Müller po chvíli doplňuje floydovská basa a přidají se klávesy. A to způsobem, jakým to umí jen Klaus Schulze. Asi nejkrásnější je v této skladbě použití tesklivých varhan. Celá skladba je o atmosféře, má velkou, silnou Atmosféru. Je to elektronický, pochmurný, vesmírný výlet. Skladba plyne pomalu, nikam nespěchá, žádná disharmonická avantgarda se nekoná, celých 24 minut je jakoby zakletých v nehysterickém smutku. Emoce z téhle kompozice když ne přímo cákají, tak jsou jasně nahmatatelné ušima užaslého posluchače, vtáhlého do „děje“.
Koneckonců na progarchives má toto album aktuálně ohodnocení 3,87, což není špatný výsledek. Daná nahrávka je pro mě názornou ukázkou, že i německá scéna uměla šlapat na paty britské a také kolik pestré, originální hudby dokázalo v první polovině sedmdesátých let minulého století v oblasti rocku na světě vzniknout.
P. S.: Recku na nějaké album téhle kapely jsem už chtěl napsat dávno. Ale furt jsem se k tomu nějak neměl, nemohl dostat. Když se mi o ní v noci předcházející dni, kdy jsem ji napsal, zdálo dokonce už i ve snu, řekl jsem si, že nastal nejvyšší čas. 🙂
SKLADBY:
1. Freak’n’Roll /Enke, Schulze, Göttsching/ 19:15
2. Jenseits /Enke, Schulze, Göttsching/ 24:18
NOTES:
Recorded December 1972 during the production of the LP Tarot at Studio Dierks.
SESTAVA:
Rosi Müller – vocals
Manuel Göttsching – guitar
Hartmut Enke – bass
Klaus Schulze – drums, organ, Synthi A
Krautrock
Ohr
1973
LP
2
neda mi nezareagovat…snad len do pozornosti sucasneho Nemecka. Ashra Tempel uzivaju status nesmrtelnosti a kultu.Na vinyloch sa ich prve vydania pohybuju v astronomickych vyskach (o CD nemam prehlad….) Vychadzaju v reediciach a tam ceny kolisu.
Na ich existenciu ma upozornil nemecky kamarat a dokonca mi na oboznamenie dal aj link na pocuvanie.To bolo pred 15-timi rokmi.Od vtedy ubehlo vela hudby a moj vkus sa prekonvertoval a nasmeroval na domacu hudobnu scenu krautrock-u. Archiv nabral objemovo na desiatky skupin a miesto si nasli ozajstne rarity. Snad pre zaujimavost Frumpy 2 prve vydanie pod 300 je stastna kupa. Ashru mam zastupenuna piatich LP a z toho dva raritne koncerty.
Pekne Tvoje vyznanie rockovej odnozi co si naslo miesto v mojich usiach…
Mám vo veľkej obľube nemeckú rockovú scénu 70. rokov. Aj keď vyhľadávam iný štýl, som naozaj rád, že sa tu objavujú spolky ako Ash Ra Tempel, Can, Tangerine Dream, Kraftwerk a ďalšie…
Ryback, díky za propagáciu krautrocku na Rockovici!
Děkuju Štefane. Jsem rád, že jsem tuhle kapelu mohl připomenout a že je to tady tím pádem takové žánrově pestré.