V roce 1988 vyšlo album trojice David Jackson, Hugh Banton a Guy Evans s názvem Gentlemen Prefer Blues, obsahující materiál, nahraný víceméně mezi lety 1984 až 1985.
V roce 1981 vyšlo kompilační album Van der Graaf Generator Time Vaults, obsahující věci, které nahráli jako krátkodobě neexistující skupina v letech 1972-1975. Výborné album, obsahující např. ranou, ještě VdGG verzi kompozice (In the) Black Room, která se objevila v roce 1973 na Hammillově sólo albu Chameleon In The Shadow Of The Night.
Je tak trochu záhadou, proč vůbec tato kompilace, Now And Then, vyšla. Peter Hammill z toho nadšený nebyl. Obsahuje totiž šest skladeb z alba Gentlemen Prefer Blues a dvě skladby z alba Time Vaults. Melodickou, neponurou, jedinou zpívanou skladbou na albu (zpívanou Peterem Hammillem) je píseň The Liquidator z roku 1973 a z podobné doby je také bláznivě veselá, také ne vandergraafovsky znějící, téměř funky(!) skladba Tarzan.
Zbytek tvoří instrumentálky ze zmíněných osmdesátých let, povětšinou jazzově laděné (úvodní otvírák Saigon Roulette dokonce obsahuje i jakousi hudební etno-pasáž), jedna je experimentální, jedna je jazzovo/bluesová, občas se k jazzu přidruží i reggae a závěrečná skladba… Ta je snad nejlepší. Jmenuje se The Epilogue a složil ji Hugh Banton v roce 1977. Opravdu krásná, instrumentální, melodická kompozice. Znějící tak trochu jako hudba k filmu, založená samozřejmě chvílemi až na téměř orchestrálně znějících klávesách. Citlivě doplněná saxofonem a flétnou Davida Jacksona, kytarou hostujícího Iana Gomma a bicími Erika Cairnse. Guy Evans v této skladbě také hraje na bicí a kromě toho také na nějaký typ xylofonu a dokonce na trumpetu!
Pro toho, kdo zná jen řadová alba Van der Graaf Generator, tak musí být tohle kuriózní album solidní šok. Něco málo přes půl hodiny trvající CD tak obsahuje věci, které jsou k dispozici na jiných kompilacích… Když ale budu hodnotit hudbu samotnou, je to za tři a půl hvězdičky. Časová délka CD pro mě byla trochu zklamáním – když jsem ho v první půli devadesátých letech kupoval v Praze v Jungmannově ulici v tehdejší prodejně CD, stálo mě (pokud mě paměť neklame) necelých 500 Kč, možná dokonce i víc.
SKLADBY:
1. Saigon Roulette – Jackson, Banton, Evans (4:43)
2. The Liquidator – Van Der Graaf Generator (5:27)
3. Gentlemen Prefer Blues – Jackson, Banton, Evans (2:58)
4. The Main Slide – Jackson, Banton, Evans (4:07)
5. Tropic Of Conversation – Jackson, Banton, Evans (7:19)
6. Spooks – Jackson, Banton, Evans (5:15)
7. Tarzan – Van Der Graaf Generator (2:14)
8. The Epilogue – Jackson, Banton, Evans (4:10)
SESTAVA:
On the Van Der Graaf Generator tracks:
Peter Hammill – piano & vocals
Hugh Banton – organ & bass pedals (presumably, because he is credited with ‘sax’, which can’t be true compared to the Time Vaults release)
Guy Evans – drums
David Jackson – saxophone
On the Jackson, Banton, Evans tracks:
David Jackson – saxophones, flutes & keyboards
Hugh Banton – keyboards & drum programmes
Guy Evans – drum machine, percussion, baliphones & trumpet
Now And Then
Jazz Rock
Thunderbolt
1988
LP, CD
8
Jo, jinak tohle album částečně na ytb je, ale je teda pořádně „zakopaný“. Je v závěru https://www.youtube.com/playlist?list=PLJUXx_VDWiuGZKgW_dPCZwHI37-_kaDce . Tento odkaz mapuje 49 skoro neznámých skladeb VdGG, kde Hammill se objevuje jen výjimečně. Tato The Long Hello série je také zajímavou kapitolou sama o sobě. Daný odkaz je dobrým „studijním materiálem“ pro fandy VdGG, kteří nechtějí, aby jim něco uniklo. Kromě prvního alba se jedná víceméně o instrumentálky z 80. let, přesto jsou 4/5 skladeb zajímavé a poslouchatelné. Alespoň podle mě.
Album neznám, ale The Epilogue se mi zalíbila na první dobrou. Moc pěkná skladba. Škoda jen, že není delší…
Díky Dane za koment a za daný poslech 🙂 . Máš pravdu, taky mě to napadlo, ta skladba by si delší natáhnutí zasloužila. Tohle album je kompilace lahůdkových raritek, které v celku ocení (protože to jsou rarity) asi spíš abnormálně zanícení fandové VdGG, ale možná že i nejen ti… Takže v mojí sbírce nemohla chybět 🙂 .
Jako sběratel různejch (italskejch) rarit a obskurit ti pochopitelně rozumím, a tohle rarita – asi – je, protože najít ji někde k poslechu je věc takřka nemožná. Všiml sis, že na progarchives tahle kompilace schytala pouhé dvě stars ?
Jo jo, všiml a nesouhlasím s tím. Ono je to hodně o tom, a platí to i u jiných kapel, z jakého úhlu pohledu se člověk na to album dívá. Když ho bude porovnávat s ostatními řadovými alby VdGG, pak ano, dvě hvězdy se dají pochopit. Ale když ho člověk hodnotí jako samostatné nahrávky bez porovnávání (čemuž je asi těžký odolat, chápu)… dostáváme se podle mě někam jinam. Je to samozřejmě všechno stále o tom známém „sto lidí, sto chutí“… Ale někdo tam třeba napsal: „just a collection of very poor sounding recordings of demos“ – jen sbírka velmi chudě (nebo uboze) znějících demonahrávek – vždyť to není pravda. No ale na druhou stranu nemám samozřejmě problém respektovat, když to takto někdo slyší 🙂 .
Na progarchives se na spoustě alb spousty skupin shodnu, třeba alba skupin Family nebo Traffic… no ale v případě tohoto alba teda ne.