Rockový fanda z nejzápadnějšího výběžku republiky, ročník narození 1969.
Přes extrémní styly v osmdesátých a devadesátých letech jsem se posunul k progresivnímu metalu, ovšem posledních - zhruba - deset let mě naplňuje především hudba sedmé dekády minulého století. Nejraději mám melodický symphonic prog s velkým podílem kláves, především ten italský.
Box Set Universal Music Italia s.r.l. – 0602527316451 /2010/
Ve Skotsku narozený Billy Gray proslul především jako kytarista italsko-neitalských The Trip, s nimiž natočil dvě výborná alba – The Trip (1970) a Caronte (1971). Potom, co se od nich odpojil vydal ještě sólové album Feeling Gray? a vytratil se z hudební scény. Zemřel v roce 1984… VIAC Jen tak si trochu brnknout→
Feeling Gray?
Billy Gray
rock, blues rock
Polydor
1972
LP
9
CD - Universal Music Italia, 2010
Téhož roku vydané Seven Secrets už mám doma, ale nedalo mi to a začal jsem studovat aj následující The Prince Of Heaven’s Eyes. A – líbí ! Sice skákat jsem musel z ytb na spotify, ale vyplatilo se. Deska je to koncepční, obsahuje půvabné melodie, i art rockovou vznešenost. O to víc mě překvapilo hodnocení na progarchives – docela nízkým bodům nepřikládám žádnou váhu, ale těch odsuzujících recenzí ! Že to je popík, vokály, že stojí za houbec a tak podobně. Docela jsem zíral a – možná trochu na just – album objednal.
Jako ukázku jsem vybral závěrečnou, téměř deset minut dlouhou The Perfect Wish. Pokud neznáte, prubněte a posuďte sami. Opravdu je to takovej škvár ?
Až donedávna byla Eneide jen jednou z mnoha – ze zdánlivě nekonečného zástupu – zapomenutých kapel a za svou “reinkarnaci” vděčí především obrozenému zájmu o italský progresivní rock a internetu. VIAC Písničky z šuplíku→
Uomini Umili Popoli Liberi
Eneide
progressive rock
L.P.G.
1990
LP
10
CD - AMS Records, 2011
Box Set Universal Music Italia s.r.l. – 0602527316451 /2010/
Nedocenění, ale na italské poměry přesto relativně úspěšní Jumbo pocházejí z Milána a vznikli koncem roku 1969. Původně doprovodná skupina skladatele a zpěváka Alvara Felly natočila tři alba – bezejmenný debut v roce 1972, téhož roku vydané a nejúspěšnější DNA a o rok později ještě s avantgardou koketující Vietato ai minori di 18 anni? Jenže to už bylo její labutí písní a o další dva roky později se (poprvé) rozpadla… VIAC “La Scala” blues→
Jumbo
Jumbo
blues rock, progressive rock
Philips
1972
LP
9
CD - Universal, 2010
Jediné album italských La Seconda Genesi je sběrateli ceněnou a jen velmi těžko sehnatelnou raritkou. Jednak vyšlo v miniaturním nákladu 200 kopií a navíc mělo každé z nich svůj unikátní obal. Sice to byly jen různě barevné fleky a skvrny ve stylu abstraktního expresionismu, ale co kus, to originál. A to se cení. Ovšem kapele samotné to bylo houby platné. Ohlasy na desku byly sice docela dobré, ale malé vydavatelství jí nedokázalo zajistit dostatečnou podporu a větší průlom nepřinesla ani účast na několika hudebních festivalech. Již o rok později byl s La Seconda Genesi ámen… VIAC Expresionismus s vůní rock’n’rollu→
Tutto Deve Finire
La Seconda Genesi
progressive rock
Picci
1972
LP
8
CD - Akarma, 2002
V posledních týdnech se nějak často motám kolem irských Fruupp. O kapele vím už dávno, ale nebyl čas…
O něco víc mě drapla “dvojka” Seven Secrets – je taková zadumanější, s vlivy klasiky a větším využitím hoboje. Příští týden by mohla dorazit. Ovšem jak tak poslouchám Future Legends, zamlouvá se mi čím dál víc. Nejen italským rockem jsem živ 🙂
Zítra u nás hrajou nějací Mr. Bison, tříčlenná úderka odněkud z Toskánska. Mlátěj do toho v sestavě dvě kytary a bicí. Bez basy. Měl by to být hard/stoner rock, na triku maj jedno EP a dvě alba. To poslední – Asteroid – z roku 2016 zrovna testuju. Je to pěknej bugr, se zkresleným vokálem v angličtině. Asi se půjdu podívat, už dlouho jsem na bigbítu nebyl…
CD Sony BMG Music Entertainment / Ricordi – 82876760372 /2005/
Banco del Mutuo Soccorso jsou jedním ze tří základních pilířů italského progresivního rocku a můžou se pochlubit dlouhou kariérou a diskografií, čítající nějakých 22 studiových alb. Jejich dnes už klasický, eponymní debut z roku 1972 se zapsal do historie a přinesl první obrovský hit – R.I.P. (Requiescant in pace). Tahle skladba nemůže chybět na žádném výběru, nebo kompilaci a stala se koncertní tutovkou… VIAC Banco. I banku můžete mít rádi.→
Banco del Mutuo Soccorso
Banco del Mutuo Soccorso
progressive rock
Ricordi
1972
LP
6
CD - Sony, 2005
Mám rád hudbu sedmdesátých let, ale občas mi v pazourech uvízne i něco z časů ne tak dávno minulých. Ovšem v případě cédéčka, které zrovna držím v ruce už je to také téměř pětadvacet let… VIAC Empire – Back To Knowledge (1994)→
Back To Knowledge
Empire
progressive rock
Vinyl Magic
1994
CD
9
Kolem tohoto alba už brousím pěkně dlouho, ale nakonec to vždycky dopadlo tak, že jsem si koupil něco v tu chvíli důležitějšího. Tož jsem se k němu vrátil aspoň prostřednictvím YTB a třeba taková “Mrs Prouts” je fakt vynikající. Pomalu co skladba – to parádní sólo na Hammond, a to já rád…
CD M.P. Records – MPRCD 009, M.P. Records – ZSLT 70014 /1997/
O Italech Capitolo 6 se toho moc neví a v jejich historii aby se čert vyznal. S jejím sestavováním jsem si dal docela práci, ale jednotlivé internetové zdroje si odporují a dělají mi guláš jak ze sestavy, tak z (především singlové) diskografie. Ani pořádnou fotku jsem nenašel a tak mohu nabídnout jen pár holejch faktů: skupina vznikla v roce 1969 (sloučením kapel I Rangers a Gli Eremiti) a během tří let na hudební scéně natočila beatovej singl (M’innamoro di te/L’amavamo in tre), VIAC Capitolo 6 – Frutti per Kagua (1972)→
Frutti Per Kagua
Capitolo 6
progressive rock
it
1972
LP
4
CD - M. P. Records, 1997
S Città Frontale jsem ještě neměl tu čest, ale muzika je to fajn – prog rock s prvky středomořské hudby a jazzu. Kapela pochází z Neapole a je tak trochu příbuzná s legendární Osannou – v obou skupinách působil zpěvák a skladatel Lino Vairetti. Líbí se mi to…
Včera večír jsem byl na pivu a majitel hospody nám k tomu pouštěl tuto bandu. Možná už jste ji tady probírali, ale já to slyšel prvně. Musel jsem si o nich něco najít, takhle těžkotonážní bluesrock bych zrovna z našich luhů a hájů nečekal…
Album Ys je druhým zářezem v diskogragii Il Balletto Di Bronzo a s o dva roky starším debutem nemá takřka vůbec nic společného. Z původní sestavy zbyli kytarista s bubeníkem, které doplnili nový basista a klávesák. A byl to právě Gianni Leone, který provedl “palácový převrat” a tvorbu skupiny posunul od tvrdého bigbítu ke klávesově orientovanému art rocku. VIAC Il Balletto Di Bronzo – Ys (1972)→
Ys
Il Balletto Di Bronzo
progressive rock
Polydor
1972
LP
5
CD - Polydor, 1994
Prvních pár let sedmé dekády minulého století bylo naprosto výjimečných. Rocková hudba procházela překotným vývojem a za jedno pololetí se toho událo víc, než v současnosti za celou pětiletku. Tehdejší kapely vydávaly i několik alb ročně a často mezi nimi býval (z dnešního pohledu) až propastný rozdíl – Le Orme nevyjímaje. Jejich přelomové album Collage (1971) je sice výborné, ale poněkud “anachronické” a až příliš okatě ovlivněné tvorbou slavnějších vzorů z britských ostrovů. Uplynul necelý rok a na Uomo di pezza už je všechno jinak. VIAC Le Orme – Uomo Di Pezza (1972)→
Uomo Di Pezza
Le Orme
progressive rock
Philips
1972
LP
7
CD - Mercury, 2010