Jak už na stránkách Rockovice před několika dny informoval kolega Piťo, v úterý 13. října 2026 ve věku 73 let náhle zemřel David Surkamp, frontman americké kapely Pavlov’s Dog.
Hudební svět tak přišel o majitele osobitého hlasu, který jste mohli buď milovat nebo nesnášet, nic mezi tím. Příčina skonu nebyla zveřejněna.

Neradostnou zprávu oznámila jeho dlouholetá spoluhráčka Abbie Hainz Steilingová na facebookové stránce skupiny:
“S hlubokým zármutkem sdílíme nečekané úmrtí naší tvůrčí síly, hlavního zpěváka a drahého přítele Davida Surkampa, jenž po sobě zanechal hudební dílo, které oslovilo lidi napříč generacemi po celém světě. Kdo ho však znal a měl rád, ví, že jeho odkaz sahá mnohem dál než jen k samotným písním.
David měl poetickou duši a romantické srdce, které vkládal do každého tónu, každého textu i každého vystoupení. Jeho hudba byla nesmírně emotivní, promlouvala přímo k srdcím posluchačů a dávala hlas touze, lásce, kráse i hořkosladké bolesti, která je tak často provází.”

Díky pražské burze jsem se s nevšední formaci ze St. Louis seznámil na konci sedmdesátých let minulého století prostřednictvím dvojice alb (Pampered Menial, 1975 a At The Sound Of The Bell, 1976), jež přinesla první etapa historie souboru plná roztodivných mýtů a zvratů. Frontmanův pozoruhodně vysoko položený hlas s podmanivým vibrátem mi učaroval na první dobrou. Nevěřil bych tenkrát, že se mi kdy poštěstí slyšet ho i naživo, avšak stalo se. Co na tom, že jsme zatím zestárli o třicet let…

V mezidobí se kapele Pavlov’s Dog na třetí pokus podařilo zrestartovat kariéru a do diskografie přidat dvě koncertní a půltucet studiových alb. O posledním z nich (Wonderlust, 2025) jsem loni utrousil pochvalnou zmínku ve zdejším poslechovém vlákně:
“Přesně půl století po vydání legendárního debutu Pampered Menial přidala vytrvale koncertující formace Davida Surkampa (tč. na historicky prvním výjezdu do Austrálie) k loňskému výživnému 5CD/LP Boxu Essential Recordings 1974–2018, obsahujícímu základní položky diskografie Pavlov’s Dog, další znamenitou studiovku. Za mě album roku.”

Přetrvávající smutek na duši spolu s rezonující vzpomínkou na první pražské vystoupení Pavlov’s Dog, jež za pár dnů oslaví patnácté výročí, jsou dobrým důvodem připomenout i dobový report pro Rock plus (5/2011):

Pavlov’s Dog – Live And Unleashed Tour
Retro Music Hall, Praha, 30. 10. 2011

“Pavlov’s Dog je živý a ve formě,” čtu v rozhovoru s Davidem Surkampem pro speciální číslo Rocku+ jen několik dnů před samotným koncertem. Taky se tak často cítím, když však přijde na věc věc (ať už jde o cokoli :-), samotný výkon není vždy v souladu s momentálním rozpoložením.

“Bring Back The Good Old Days! Bring Back The Good Old Days! Bring Back The Good Old Days!,” řvu z plných plic s jistotou, že se můj pokřik v nastalé finálové vřavě, rozpoutané sedmičlenným tělesem na pódiu a necelými třemi stovkami věrných příznivců na ploše osvědčeného pražského klubu, ztratí. Ba co víc, euforie z událostí, kterých jsem byl v posledních dvou hodinách očitým svědkem, mě obvyklých vokálních zábran dočista zbavila. Jak to?

Už strhující rozjezd, do něhož skvěle zapadla i svižná Breaking Ice, jediný to zástupce Surkamp/Rayburnového alba Lost In America, napověděl, co beze zbytku potvrdilo rozmanité pokračování v podobě skladeb z kultovního debutu, loňské studiové novinky i krátké rokenrolové připomínky projektu Hi-Fi, nazvané Alcohol, jež přímo vybídla k osvěžení. Neváhal jsem.
A vydechnout nedal ani další průběh nezapomenutelného večera. Počínaje Angelinou, přes několikero připomínek osobně veleoblíbené druhé desky At The Sound Of The Bell, trojici čísel ze Surkampovy sólovky Dancing on the Edge Of A Teacup i další návrat k dávnému spojení s Iainem Matthewsem, až po závěrečný blok nezbytností z prvního alba, proložených songem Angel’s Twilight Jump z poslední studiovky, jsem ho zhltnul jak Brownův bestseller.

Všemi očekávaná Julia a již naznačená Valkerie napsaly přídavkovou tečku za velkolepým představením, jehož absolutní vrchol pro mě (vedle pohledu na lepou děvu s houslemi) představoval frontmanův výkon, v čarokrásné Episode snad za hranicí možností i mého chápání.

Nepovažuju se za mistra světa v účasti na koncertech (znám jiný borce, kterým by ten titul slušel), zažil jsem jich ale dost na to, abych poznal, že způsob, jakým toho večera Pavlov’s Dog dokázali připomenout staré dobré časy, byl naprosto ojedinělý.
Víc než kdy jindy tak můžou litovat všichni hledači důvodů, proč nepřijít. Nejenom z řad fanoušků kapely, ale třeba i zastánců odepisovaného institutu manželství. Na pozitivní atmosféře, která z pódia vyzařovala po celou dobu vystoupení, se významnou měrou podílely právě obě sezdané dvojice. Nesmírně lidsky tak vyzněl i spontánní Surkampův manželský polibek.
Sympaticky působila rovněž představovačka po zpěvné hitovce Late November, stejně jako frontmanovo rezignované gesto ve chvíli, kdy si “jel po svém” nepřehlédnutelný čaroděj s cylindrem a dvěma kouzelnickými hůlkami, charismatický bubeník Mike Safron.

Ve jménu objektivity by se s vypětím všech sil zřejmě daly vypotit i nějaké slabší okamžiky celé přehlídky. Ať již by to byly momenty, kdy se Sara Surkampová chopila elektrické kytary, jež působily mírně nepřesvědčivě, nebo některé jiné, na srdci mi neleží a zážitek nekalí.

PS (letem světem republikou): Nesouladu s původně avizovanou předkapelou navzdory se s touhle rolí poctivě popasovali Blue Rocket z Teplic, chvíli před začátkem koncertu se mi naskytla příležitost osobního seznámení s Jardou Merhautem ze Zlína a za zprostředkování dalšího úžasného zážitku posílám velký dík Ozzymu od Plzně.

SETLIST:
Song Dance (Pampered Menial, 1975)
Breaking Ice (Lost In America, 1990)
She Came Shining (At The Sound Of The Bell, 1976)
Fast Gun (Pampered Menial, 1975)
I Love You Still (Echo & Boo, 2010)
I Don’t Need Magic Anymore (Echo & Boo, 2010)
Alcohol (Moods For Mallards, 1982: Hi-Fi)
Angeline (Echo & Boo, 2010)
Episode (Pampered Menial, 1975)
Late November (Pampered Menial, 1975)
Wrong (Dancing On The Edge Of A Teacup, 2007: David solo)
Gold Nuggets (At The Sound Of The Bell, 1976)
Hard Again (Dancing On The Edge Of A Teacup, 2007: David solo)
Paris (news)
Looking For My Shadow (Dancing On The Edge Of A Teacup, 2007: David solo)
Standing Here Without You (At The Sound Of The Bell, 1976)
Heart Of Mine (Demonstration Record, 1981: Hi-Fi)
Preludin (Pampered Menial, 1975)
Of Once And Future Kings (Pampered Menial, 1975)
Angel’s Twilight Jump (Echo & Boo, 2010)
Theme From Subway Sue (Pampered Menial, 1975)
&
Julia (Pampered Menial, 1975)
Valkerie (At The Sound Of The Bell, 1976)

SESTAVA:
David Surkamp – zpěv a kytara
Sara Surkamp – zpěv a kytara
Mike Safron – bicí a zpěv
Abbie Hainz Steiling – housle
Rick Steiling – baskytara
Bill Franco – sólová kytara
Nick Schlueter – klávesy

Vstupenka na první koncert Pavlov’s Dog v Česku.