Expresionismus s vůní rock’n’rollu

CD Akarma – AK 1031  /2002/

Jediné album italských La Seconda Genesi je sběrateli ceněnou a jen velmi těžko sehnatelnou raritkou. Jednak vyšlo v miniaturním nákladu 200 kopií a navíc mělo každé z nich svůj unikátní obal. Sice to byly jen různě barevné fleky a skvrny ve stylu abstraktního expresionismu, ale co kus, to originál. A to se cení. Ovšem kapele samotné to bylo houby platné. Ohlasy na desku byly sice docela dobré, ale malé vydavatelství jí nedokázalo zajistit dostatečnou podporu a větší průlom nepřinesla ani účast na několika hudebních festivalech. Již o rok později byl s La Seconda Genesi ámen… 

Samotná placka je sotva 31 minut dlouhá a obsahuje osm stylově rozmanitých skladeb. První dvě – Ascoltarsi Nascere a L’urlo –  jsou jazzrockovými instrumentálkami s poměrně volnou osnovou a těžce ukvíleným ságem. Ne, že bych se jazzu úplně stranil, ale mým šálkem kávy není a nebude. Ten free pak už teprve ne. Je to pro silný nátury, těžko tady hledám nějakej záchytnej bod a jejich poslech mě malinko znervózňuje. Výrazná změna přichází s trauermaršem Se ne va con noi, na který plynule navazuje první z vrcholů alba, hardrocková pecka Vedo un altro mondo. Nakřáplá kytara je super a divoká sóla flétny a varhan jakbysmet. Po ní následuje ještě o něco lepší Dimmi Padre a to už poskakuju po kvartýru a pazoury mnu si spokojeností. Hard rock jako řemen! První třetina písničky je pěkně nařachlá, s na-se-ka-nou kytarou a úsečně riffující šprajcnou. Po instrumentální masáži vyplněné nevázanými sóly se pomalu zklidní a přidá se aj něco naléhavého zpěvu v italštině. Další výrazný obrat přichází s akustickou instrumentálkou Breve dialogo, která je takovým krátkým uvolněním před chytlavou hitovkou Giovane uomo. Poslední kus – Un’infanzia mai vissuta – je opět instrumentálním, s velmi pěknou melodií a ukázkovou souhrou čistého piána s elektrickou kytarou.

Reedice od Akarmy je “dva v jednom” a obsahuje ještě nášup v podobě ultrararitního titulu Paride e gli Stereo 4 – Naufrago in città. Album natočil kytarista Paride De Carli s pomocí několika kumpánů z La Seconda Genesi a stejně jako Tutto Deve Finire i ono vyšlo u labelu Picci v roce 1972. Někde jsem zachytil informaci, že mělo posloužit jako hudební podkres k televiznímu vysílání a ten obsah by tomu aj odpovídal. Všechno jsou to akustické instrumentálky bez bicích, s improvizovanými vstupy sólové flétny. Vyjímkou je skladba Calore umano, kde kytaristu doprovází velebná hra varhan. Je to křehká, melodická hudba (nikoliv rock) a poslouchá se fajn, na druhou stranu necítím potřebu se zrovna k tomuto albu nějak častěji vracet. Ale když už vytáhnu cédéčko z regálu, dám si ho na jeden zátah. Byť už se ke konci kapánek vrtím…


Akarma to vydala jako rozkládací “triple gatefold”, ovšem v hrubém kartónu a docela humpolácky zpracovanej. Ale výbavičku má pěknou. Booklet o dvanácti stránkách obsahuje spoustu informací, jenže v italštině a tak předpokládám, že našinec si v něm nejspíš moc nepočte. Můj kousek je z bazaru, odřenej, umaštěnej a stál mě kůži z pr…e, ale jsem šťastnej, že ho mám.

LA SECONDA GENESI – TUTTO DEVE FINIRE:
1. Ascoltarsi Nascere  5:35
2. L’urlo  4:41
3. Se ne va con noi  2:36
4. Vedo un altro mondo  3:38
5. Dimmi Padre  8:02
6. Breve dialogo  1:14
7. Giovane uomo  1:54
8. Un’infanzia mai vissuta  3:25

Alberto Rocchetti: voce, tastiere
Paride De Carli: chitarre
Nazzareno Spaccia: basso
Pier Sandro Leoni: batteria
Gianni Bonavera: sax, flauto

PARIDE E GLI STEREO 4 – NAUFRAGO IN CITTÀ:
01. Naufrago in città  3:53
02. Cavalcavia  2:54
03. 5 PM  1:59
04. Spirito inquieto  3:18
05. Calore umano  3:34
06. Fisime  3:23
07. Quasi azzurro  2:19
08. Houston today  1:43
09. Calle Major  2:57
10. Cercando un’armonia  2:49
11. Dopo il party  2:27

Accompanied by – La Seconda Genesi

Tutto Deve Finire Book Cover Tutto Deve Finire
La Seconda Genesi
progressive rock
Picci
1972
LP
8
CD - Akarma, 2002

4 názory na “Expresionismus s vůní rock’n’rollu”

  1. Album som našiel na Spotify, tak som to skúsil. Škoda tých úvodných 2 skladieb, v mojom ponímaní hudby – nepočúvateľné kompozície. Obdivujem ľudí, ktorí toto dokážu sústredene počúvať v dĺžke jednej LP. Úplne to zráža celkový dojem z diela, pretože zvyšok materiálu je veľmi slušný.
    Snake, vďaka za zoznámenie s kapelou La Seconda Genesi!

    1. V tom případě to slyšíme zhruba stejně. Ta dramaturgická roztřístěnost je mi záhadou, jako kdyby nevěděli co hrát…

      Původně jsem ty dvě první skladby přirovnával k “Lizard”, nebo “Islands” daleko slavnějších King Crimson, ale přišlo mi to poněkud troufalé a tak jsem to přepsal.

Pridaj komentár