Písničky z šuplíku

AMS – AMS 190 CD /2011/

Až donedávna byla Eneide jen jednou z mnoha – ze zdánlivě nekonečného zástupu – zapomenutých kapel a za svou “reinkarnaci” vděčí především obrozenému zájmu o italský progresivní rock a internetu. 

Pod názvem Eneide Pop vznikla v roce 1970, o dva roky později si jméno zkracuje na Eneide a vyráží na turné jako předskokan Van Der Graaf Generator. Koncerty jsou nadočekávání úspěšné a tak dostává nabídku na první studiové album. Matroš na desku byl natočen a smíchán koncem roku 1972, ale kvůli potížím s vydavatelem vůbec nevyšel a celý projekt šel k ledu. O další dva roky později se Eneide definitivně rozpadají…

Kluci z kapely si naštěstí nechali studiové pásy a v roce 1990 vydali – na vlastní značce LPG – limitovanou edici 500 ks očíslovanejch a podepsanejch elpíček. Na CD se to prvně objevilo v roce 1995 a potom – v podobě luxusní mini vinyl repliky – v roce 2011. Nejnovější reedice na vinylu je od AMS a vyšla předloni – tzn. v roce 2016.

Deset kousků (plus dva bonusy z roku 1995), čtyřicet sedm minut. Podle názvů skladeb a některých opakujících se pasáží a nápěvů soudím, že by tady mohlo jít o nějaký koncept, ale důkazy nemám. Nejdelší skladba na desce – propracovaná Non voglio Catene – má téměř osm minut, ty ostatní jsou překvapivě krátké. Je to takový mix hard a prog rocku, s pěknými kytarovými a klávesovými sóly. Myslím, že milovníci Hammond organu si tady přijdou opravdu na své. Skvělej je i bubeník, který hraje na spoustu úderů, takřka jazzově a to mám rád. Pochopitelně nechybí ani příčná flétna a tak to (občas) připomíná Jethro Tull. Z italské scény tady slyším PFM, Jumbo, nebo Capitolo 6.

Téměř každá pecka je z trochu jiného těsta, album je tak velmi rozmanité a chvíle s ním strávená uteče jak voda. Dvě skladby (Oppressione e disperazione a Ecce omo) jsou instrumentální, zbytek s pěknými vokály v italštině. Zajímavé je i využití kontrabasu ve třech baladách. Zvuk je – s ohledem na italskou kapelu a rok výroby – velmi dobrý a detailní. Fanouškům archaického prog rocku ze samého kraje sedmdesátých let by se to mohlo líbit…

Povedené jsou i dvě bonusové skladby z plánovaného, ale nikdy nerealizovaného projektu Il Sogno di Oblomov (1995).

Reedice od AMS je luxusní a pečlivě zpracovaná, takhle kdyby to chtělo vždycky vypadat. Je to rozkládací mini vinyl replika a šestnáctistránkový booklet obsahuje předmluvu (v italštině i angličtině), texty písní a spoustu raritních fotografií. Italové si ty svoje klenoty umějí hýčkat…

SKLADBY:
01. Cantico alle stelle (traccia I) 2:49
02. Il male 3:19
03. Non voglio Catene 7:48
04. Canto della Rassegnazione 2:30
05. Oppressione e disperazione 3:03
06. Ecce omo 4:06
07. Uomini Umili Popoli Liberi 3:20
08. Viaggio cosmico 3:48
09. Un mondo nuovo 2:38
10. Cantico alle stelle (traccia II) 1:36

Bonus tracks:
11. A Oblomovka  4:35
12. Il Sogno di Oblomov  6:33

SESTAVA:
Gianluigi Cavaliere – chitarra elettrica e acustica, voce solista
Adriano Pegoraro – chitarra elettrica e acustica, flauto, voce
Carlo Barnini – Organo Hammond, Eminent, Mini moog, voce
Romeo Pegoraro – basso Fender, contrabbasso e voce
Moreno Diego Polato – batteria, percussioni, voce

 

Uomini Umili Popoli Liberi Book Cover Uomini Umili Popoli Liberi
Eneide
progressive rock
L.P.G.
1990
LP
10
CD - AMS Records, 2011

2 názory na “Písničky z šuplíku”

  1. Na Uomini Umili Popoli Liberi som náhodne narazil pred pár mesiacmi. Kapela Eneide určite nebola prvá a ani jediná, ktorej sa nepodarilo vydať album v čase záznamu. Nepoznám pozadie, ale je škoda, že nedostala vtedy šancu. Mňa jej hudba zaujala a nahrávku som si obľúbil na prvý raz – veľmi milé prekvapenie.
    Snake, díky za recenziu!

    1. Pěkné, že ? Já myslím, že zrovna v tomhle případě by mohl být spokojenej úplně každej. Milovník progress rocku, hard rocku, aj melodik. Fanda kytary, i kláves – především hammondek. Brblat bude jen zavilej nepřítel italštiny 🙂

      Dík za názor.

Pridaj komentár