Ne-hammillovské, ne-van der graafovské, hudebně těžko zařaditelné, instrumentální, improvizačně jakoby jen cosi podbarvující… ale přesto – geniální! A že s tímhle slůvkem šetřím!

Tohle album se asi moc lidem nelíbí (čemuž se ale nedivím, každému se líbí něco jiného a tohle je opravdu i na Hammilla náročné a hůře stravitelné album, než třeba jeho alba… řekněme zpívaná), ale já byl trpělivý, otevřený dobrodružným hudebním zážitkům, nezavrhující album po prvním poslechu. A po několika letech občasného poslouchání jsem mu přišel na chuť. Dnes je to pro mě takový hodně chutný dortík medovník 😉

Po nějaké době se sešli Peter Hammill (kapitán lodě Van der Graaf Generator, dodnes pravidelně vydávající sólová alba) a Guy Evans (bubeník Van der Graaf Generator), zaimprovizovali si a výsledek byl prostě úžasný. Hammill zde hraje na všechny možné druhy klávesových nástrojů (včetně baby piana) a kytar, technicky vynikající Evans zde hraje na vše, na co bubeník může hrát. Hammill měl vůbec štěstí, že se v šedesátých letech obklopil tak kvalitními hudebníky, jakými byli zejména Hugh Banton a Guy Evans (a vlastně i David Jackson). Dodnes si pamatuju, jak jsem extaticky poslouchal někdy v roce 1993 klasiku od Van der Graaf Generator Pawn Hearts a žasl jsem (mimo jiné) nad tím, co vše Evans stíhá („jestli by to dokázal Mason od Pink Floyd?“ 😉 říkal jsem si). A přitom bicí Evanse byly naladěny zejména v první van der graafovské etapě (1968 – 72) spíš jazzově než rockově!

Závěrečné instrumentálky jsou tak zvláštně tajemné, na improvizaci neobvykle emocionální, až tesklivé, ale nikoli depresivní. Opravdu těžko se to popisuje. Moc hudebně podobných věcí jeden člověk za život neuslyší. A mimochodem – vůbec není poznat, že album vzniklo na konci osmdesátých let.

Každému, kdo je otevřený instrumentální, těžko zaškatulkovatelné hudbě, vřele doporučuji!

P. S. Tohle album nebylo dělané pro širší publikum, prostě si tu dva lidé „zablbli“ a proto i v rámci Hammillovy produkce zůstává Spur of the Moment takovým okrajovým, až raritním projektem. Není ani moc zařazováno mezi Hammillova klasická studiová alba. Tak je také zapotřebí k tomuto albu přistupovat. O to víc ale potom může překvapit!

P. S. II. Zajímavé je, že když se Peter Hammill a Guy Evans sešli v roce 1997 s hudebně spřízněnými přáteli na výjimečném koncertě a světlo světa tak mohlo spatřit live 2 CD The Union Chapel Concert (všichni členové Van der Graaf Generator se zde po dlouhé době kompletně sešli a na tomto syrovém, energií nabitém koncertě předvedli legendární Lemmings!), tak oba dva – Hammill i Evans – se rozhodli zařadit Anatol’s Proposal a Roger and Out (skladby právě ze Spur of the Moment), na základě čehož se domnívám, že Peter Hammill i Guy Evans považovali skladby ze Spur of the Moment minimálně za dobré…

SKLADBY:
01. Sweating It Out 6:34
02. Surprise – Little Did He Know 9:31
03. Without a Glitch 3:29
04. Anatol’s Proposal 4:01
05. You Think Not? 4:33
06. Multiman 8:07
07. Deprogramming Archie 1:46
08. Always So Polite 5:24
09. An Imagined Brother 5:21
10. Bounced 5:11
11. Roger and Out 1:37

Autorství skladeb: Peter Hammill a Guy Evans, 7 a 11 s Paulem Ridoutem
Nahráno: Sofa Sound, Freshford, Bath
Zvuková režie: Peter Hammill a Paul Ridout
Produkce: Peter Hammill

OBSAZENÍ:
Peter Hammill – klavír, kytara, klávesy, sampler, syntezátory
Guy Evans – akustické a elektronické bicí nástroje
&
Paul Ridout – programování, sekvencing

Album: Spur of the Moment
Autor: Peter Hammill a Guy Evans
Žáner: Instrumental
Vydavateľstvo: DaTE
Rok: 1988
Formát: CD
Počet skladieb: 11