Rockový fanda z nejzápadnějšího výběžku republiky, ročník narození 1969.
Přes extrémní styly v osmdesátých a devadesátých letech jsem se posunul k progresivnímu metalu, ovšem posledních - zhruba - deset let mě naplňuje především hudba sedmé dekády minulého století. Nejraději mám melodický symphonic prog s velkým podílem kláves, především ten italský.
Méně známé, ale pěkné album v typicky italském, melodickém stylu. Jde o fúzi rockové kapely a symfonického orchestru, i když s oddělenými party. V pastorálně klidných pasážích obě tělesa spolupracují, ovšem jak dojte na “forte fortissimo”, hrají každé zvlášť. Buď kapela, nebo symfoňák. VIAC Cesta do Země Hraček→
Il Paese Dei Balocchi
Il Paese Dei Balocchi
Symphonic Rock, Prog Rock
CGD
1972
LP
10
SHM-CD Warner Music Japan, WPCR-17340 /2016/
Ohněm a sírou páchnoucí mazec s atmosférou hustou tak, že by se dala krájet. Živná půda pro fóbie, démony a podobnou, lidskou duši sžírající havěť. Křišťálově čistá produkce, údery tympánů a kytara zkreslená tak, že snad ani nemůže pocházet z tohoto světa. Vzorec, ze kterého by mohla čerpat celá black metalová scéna s Master‘s Hammer v čele. A tohle, že má být z roku 1974? VIAC Orchestrula diabolika→
Neque Semper Arcum Tendit Rex
DRK4018
Antonius Rex
Prog Rock
Darkness Record
1974
LP
6
CD Black Widow Records – BWRCD 066-2 /2002/
Box Set Universal Music Italia s.r.l. – 0602527319346 /2010/
Klávesově orientovanej symphonic prog, s prvky klasické hudby a jazzu. Při pohledu na tříčlennou sestavu a obsazení klapky, kytara a buben člověka napadnou jisté asociace s Emerson, Lake & Palmer a taky že jo. Jejich vliv je nepřeslechnutelnej a z italské scény mi to připomíná např. Le Orme, Triade, nebo The Trip. VIAC Papillon→
Papillon
Latte E Miele
Prog Rock
Polydor
1973
LP
4
Box Set Universal Music Italia s.r.l. – 0602527319346 /2010/
Pochybnej, zapomenutej projekt a zároveň obskuritka nejhrubšího zrna. Sedmadvacet minut dlouhej slepenec, poskládanej z popu, art rocku a špetky jazzu. Bizarní podivnost, ke které se (raději?) nikdo nehlásí a do dnešních dnů nám jsou známí jen zpěvák Gigi Pascal a bubeník Fulvio Marzocchella. VIAC Když dva dělají totéž, není to vždycky totéž→
Debut
Gigi Pascal E La Pop Compagnia Meccanica
Prog Rock, Psychedelic Rock
Fans
1973
LP
8
CD Mellow Records – MMP 202 /1993/
Jediné album skupiny Ricordi d’Infanzia (Vzpomínky na dětství) je jednou z mnoha zapomenutých vykopávek reprezentujících italskou, rychle se vzmáhající rockovou scénu. Britskou školou ovlivněnej hard rock, špetka progresu a expresivní vokál v italštině mi připomínaj téhož roku vydané desky souputníků Laser (Vita sul pianeta), nebo J.E.T. (Fede, speranza, carità). Po flétně ani stopy, ale o to víc hammondů… VIAC Vzpomínky na dětství→
Io Uomo
Ricordi d'Infanzia
Prog Rock, Hard Rock
Cetra
1973
LP
8
CD Warner Fonit – 3984 27122-2 /1999/
Se jménem Franco Battiato jsem se prvně setkal prostřednictvím kolekce s poctou italskému progresivnímu rocku Zarathustra’s Revenge (1997). Marco Masoni (Germinale) sem přispěl medley, obsahující fragmenty několika Battiatových skladeb: Areknames / Fenomenologia / Plancton / Tao a Meccanica. VIAC Znečištění→
Pollution
Battiato
Experimental, Prog Rock, Psychedelic Rock
Bla Bla
1973
LP
7
CD Ricordi – 74321585542
CD Sony Music, Cramps Records – 88843073512 /2014/
Já tomu jazzrocku moc nedám a když už, sáhnu raději po tom našem, tuzemském (jazzrocku pochopitelně, nikoliv rumu). Ten italskej je pro mě španělskou vesnicí a moc se v něm neorientuju, ale pár kousků do sbírky jsem přece jen nastřádal. A nejslavnější italskou kapelou “early seventies” z oblasti fusion byla (a je) Area… VIAC Kontroverzní a přesto zásadní→
Arbeit Macht Frei
Area
Prog Rock, Jazz Rock
Cramps Records
1973
LP
6
CD Sony Music, Cramps Records – 88843073512 /2014/
V našich končinách asi ne zas tolik známí I Califfi (Kalifové) byli skupinou dvou zcela odlišných sestav a alb. Ta první debutovala v roce 1966 a do svého rozpadu začátkem sedmdesátých let natočila nejméně jedenáct singlů a LP Così ti amo. To vyšlo v roce 1969 a navzdory svému obsahu, složeného z coververzí, popu, beatu a psychedelie by se dalo považovat za jeden ze základních kamenů italského progresivního rocku.VIAC Pugét z chalífátu→
Fiore Di Metallo
I Califfi
Prog Rock
Fonit Cetra
1973
LP
9
CD btf.it – VMCD122 /2008/
Jediné album skupiny Fabio Celi e gli Infermieri (Fabio Celi a zdravotní sestry) je další italskou, sběrateli vyhledávanou raritkou. Vyšlo v roce 1973 u malé neapolské firmy Studio 7, ale moc se neprodávalo – jednak díky malé promotion a druhak zásluhou cenzury ze strany státní televize RAI. VIAC Hlavou proti zdi→
Follia
Fabio Celi e Gli Infermieri
Psychedelic Rock, Prog Rock
Studio 7
1973
LP
6
CD Mellow Records – MMP 255 /1996/
Kolekce dosud nepublikovaných nahrávek Prime Numbers je zatím poslední položkou v diskografii Alphataurus a vyšla ve třech různých, striktně limitovaných edicích. Ta vinylová obsahuje čtyři skladby (jedna studio a tři live) a do prodeje šlo pouhejch 313 ručně číslovanejch kousků. Stejný počet skladeb obsahuje i CD, ovšem k němu je přiložené ještě DVD Reunion Live. VIAC Prvočísla, aneb návrat krále→
Prime Numbers
Alphataurus
Prog Rock
AMS
2014
CD + DVD
4 + 7
CD+DVD AMS – AMS 233 CD /2014/
“Máš rád jazzrock?” “Jo, jasně.” “A nevadí ti italština?” “V zásadě ne, a co má bejt?” “Tak to bys mohl zkusit Ping Pong.” “Cože? Pinčes? A proč jako?” “Já nemyslím tu hru kolem zelenýho stolu, ale italskou partičku z první poloviny sedmdesátých let…”
Když řekneš A, tak musíš říct i B. Není to tak dlouho, co jsem tady zveřejnil hodnocení alba Palepoli(1973) a s pochvalami docela šetřil. Jednu z výtek jsem směroval aj k výslednému zvuku a Osanna, jako kdyby si toho byla vědoma. V tichu a tajnosti ukuchtila jeho remake, kterej se stal součástí desky Palepolitana. Ta vyšla v roce 2015 a tak si ji pojďme v krátkosti představit… VIAC Ciao Napoli→
Palepolitana
Osanna
Prog Rock
Afrakà
2015
CD, LP
12+3
CD Afrakà - LVRG 2626 /2015/
V pátek jsem byl na bigbítu importovaném ze zahraničí a bylo to fajn. Jako první zahrál “Vožralej krokodýl” z Itálie a po nich nastoupili LITTLE VILLAINS. Ti u nás hráli už loni a prý to bylo dobré, tak jsem se zašel podívat a poslechnout. Kapelu zakládal v roce 2006 Phil “Philthy Animal” Taylor, známej jako bubeník legendárních MOTÖRHEAD a i když už je na pravdě Boží, jeho spoluhráči to mydlej dál a pokračují v jeho odkazu. Ještě před koncertem jsem si pustil jejich jediné album Philthy Lies a nebyl z něho dvakrát nadšenej, ale samotná show předčila moje očekávání. LITTLE VILLAINS mají těch skladeb daleko víc a některé z nich v hodně jednoduchém, takřka punkovém laufu. Svůj styl definují jako hard and heavy rock n’ roll a něco na tom bude.