Radostně, vesele a živě!

CD+DVD NAR International
NAR 16424 – 800442 9164246 /2024/

Na CD+DVD set PFM Live @ RSI jsem se něco načekal, ale nešlo jinak. Tohle jsem musel mít. Možná si říkáte, co může být na televizním vystoupení z roku 1980 tak zajímavého, ale to byste ho museli vidět…

V roce 1980 byl art rock dočista mrtvej a PFM k tomu neměli zase tak daleko. Z té nejslavnější sestavy zůstali již jen Franco Mussida (kytara), Patrick Djivas (basa) a Franz Di Cioccio (bicí), které doplnil multiinstrumentalista Lucio Fabbri (klávesy, housle, kytara). Odešel i Bernardo Lanzetti, ovšem bez náhrady a jeho místo u mikrofonu převzal Di Cioccio. Jenomže za bicí soupravou se nějaká opravdu strhující show dělá dost těžko, takže na koncertech kapele vypomáhal ještě hostující bubeník a konkrétně v tomhle případě jím byl Walter Calloni. Stage tedy vypadala zhruba takhle: zleva Fabbri s klávesami, pak Djivas, Mussida a úplně vpravo byl prostor vyhrazenej pro neustále přebíhajícího Di Cioccia, kterej tam měl kromě mikrofonu ještě řadu dalších perkusních nástrojů. Za nimi, na vyvýšené rampě stály dvě identické soupravy bicích, za jednou seděl Calloni a k druhé si čas od času odskočil Di Cioccio. V podobném obsazení tenkrát hráli i Genesis (viz. koncerty v London’s Lyceum Ballroom v květnu 1980) a je docela možné, že se pro PFM stali zdrojem inspirace.


Posledním studiovým albem starých PFM v mé sbírce je Jet Lag z roku 1977, následující Passpartù (1978) a Suonare suonare (1980) už mě nezaujala natolik, abych si je koupil. Z toho posledního jsou tady sice hned čtyři položky, ale naservírované s takovým zápalem a nasazením, že se jim dá jen těžko odolat. Kdo neviděl neuvěří, ale celé tohle koncertní vystoupení je přívalem živelné a nespoutané energie, vyšperkované přehlídkou dokonalé hráčské virtuozity. Všichni z kapely již od prvních tónů poskakujou, jak po zásahu elektrickým proudem a hrají s takovým fortelem, až se mi mlžej okna v kvelbu a na vlhkém zdivu začíná rašit plíseň. Vyniká v tom především frontman Di Cioccio, kterej do sebe musel lít hektolitry kafe rovnou z konvice. Jinak si to jeho nasazení nedovedu vysvětlit. Lítá tam jak poděs, takže je ho všude plno a nedivil bych se, kdyby byl na konci představení ztrhanej jak cyp. Někteří z hudebníků mají trička, jiní košile a Fabbri s Djivasem natáhli dokonce saka. Na nohou maj všichni tenisky a tvářej se radostně, vesele, protože jsou mladí a plní života. A protože je o to režisér požádal. Obecenstvo nezůstává o nic pozadu a tleská jak o závod, byť toho muselo mít z těch zdánlivě nekonečných sól a kanonády duplovaných bicích plný brejle.

Jako instrumentální introdukci si kapela připravila zkrácenou verzi skladby La luna nuova z desky L’isola di niente a po ní už je tady první příspěvek z výše uvedené Suonare suonare, kterým je endorfiny nadopovaná Volo a vela. V porovnání se studiovou verzí působí jak politá živou vodou a končí prvním sólem zdvojených bicích. Písní Il banchetto si připomeneme album Per un amico z roku 1972 a Fabbri s Mussidou v ní předvedou něco ze svého kytarového mistrovství.

Tanti auguri je návratem k aktuální fošně Suonare suonare, ovšem z originální předlohy zbylo jen torzo. Původně čtyři minuty dlouhá písnička tady dosahuje dvojnásobné délky a jde o rytmické orgie s basou a bicími nástroji v ústředních rolích. Zaujala mě především pasáž, ve které poskakující Djivas popadne tabuli plechu a stane se terčem bubeníkových paliček. Tím, jak ten plech všelijak ohýbá se oběma daří vytvářet zvukový efekt velice podobný elektronickým bicím. Nevím, jestli to od někoho neopsali, ale každopádně se jedná o velice zajímavé cirkusové číslo.

Rovněž Maestro della voce je v porovnání s originální verzí o nějaké tři minuty delší, ale jde o takovou k interakci s publikem určenou halekačku, která nepřináší nic vyloženě zajímavého. Trochu paradoxně je tahle v podstatě velice jednoduchá skladba poctou velikému hlasu italského progresivního rocku, kterým byl předčasně zemřelý Demetrio Stratos z kapely Area. Ve sprintující Si può fare se Franz Di Cioccio snaží tleskáním, skandováním a vokálními kreacemi ještě víc rozparádit už beztak rozhicované obecenstvo, ale mě potěšila hlavně vzpomínka na legendární Impressioni di Settembre v závěru skladby. Celá show vrcholí jedním z největších šlágrů PFM ever, z debutového alba Storia di un minuto pocházející pecky È festa. Zde sice přeložené do angličtiny jako Celebration, ale to na tom nic nemění. V každém případě jde o téměř dvanáct minut dlouhou přehlídku instrumentálních dovedností členů kapely, završenou zničujícím sólem zdvojených bicích.

Koncert se natáčel 25. listopadu 1980 ve studiích švýcarské rozhlasové a televizní společnosti RSI (Radiotelevisione svizzera di lingua italiana), ovšem na nosičích se poprvé objevil až v roce 2015. Reedice CD+DVD boxu od NAR International z roku 2024 je v papírovém futrálu sestaveném ze tří panelů a nosiče jsou zasunuté přímo do nich (digisleeve). Hůř se vytahují a časem se na nich nejspíš objeví jemné vlásenky, ale s tím se nedá nic dělat. Booklet chybí, tracklist, sestava, krátký promo text a několik fotek se nachází přímo na obalu. Obraz DVD je trochu mázlej, asi jako kdyby jste ho sledovali na starém CRT televizoru a se zvukem to taky není žádná sláva. Mám dojem, že se dodatečně nijak neupravoval a tak je opravdu autentický, ovšem pouze ve formátu mono. Já si nestěžuji, na tehdejší možnosti je to po technické stránce úplně cajk.

Oba kotoučky nabízí prakticky totožný obsah (bonusem na videu je rozhovor s PFM), ale raději se koukám na DVD. Sledovat kapelu v plném zápřahu je nad očekávání zábavné a sám bych nevěřil tomu, jak ty krotké pop rockové písničky z desky Suonare suonare dokážou zdivočet. Stačí jim popustit uzdu a nestačíte se divit…

SKLADBY:
1. La luna nuova (2:34)
2. Volo a vela (4:47)
3. Il banchetto (7:32)
4. Tanti auguri (8:16)
5. Maestro della voce (8:00)
6. Si può fare (7:39)
7. Celebration (12:18)

SESTAVA:
Franz Di Cioccio / voce, batteria, percussioni
Patrick Djivas / basso
Franco Mussida / chitarra
Lucio Fabbri / chitarra, violino e tastiere
Walter Calloni / batteria

PFM Live @ RSI Book Cover PFM Live @ RSI
PFM
Prog Rock
NAR International
2015
CD+DVD
7 a 7
CD+DVD NAR International – NAR 16424 - 800442 9164246 /2024/

2 názory na “Radostně, vesele a živě!”

    1. Viď? Je tomu pár let, co jsem tenhle záznam zachytil na YTB a koukal, jak blázen. Snažil jsem se to pak sehnat, ale díky loňské reedici se zadařilo až letos koncem jara. Tu snad vylisovali jen kvůli mě. Jestli takhle vypadaly všechny jejich koncerty, nebo se vytáhli jen kvůli televizi netuším, ale je to teda pořádná palba. Kór, když si pak pustíš album Suonare suonare. To se nedá srovnat.
      Martine, díky za komentář.

Pridaj komentár