Led Zeppelin
IN THROUGH THE OUT DOOR
Swan Song, 22. 8. 1979

“Led Zeppelin? Nemám zapotřebí tu hudbu poslouchat. Stačí, když se podívám na obal některý jejich desky a je mi na blití.”
Paul Simonon, The Clash

Led Zeppelin po dvouleté nečinnosti, zapříčiněné úmrtím Plantova pětiletého syna Karaca, nahráli koncem roku 1978 ve stockholmském studiu Polar album In Through The Out Door, na němž z řady různých důvodů hudebně dominuje John Paul Jones, spoluautor šesti ze sedmi skladeb.
Domácímu publiku se připomněli po čtyřleté pauze v srpnu 1979 dvěma festivalovými vystoupeními v Knebworthu, nové album bylo k mání jen o pár dnů později. V následujícím textu však nesehraje hlavní roli muzika, ale samotný přebal desky, jenž je dílem Storma Thorgersona, spoluzakladatele legendárního grafického studia Hipgnosis. Představuje jeden z nejpropracovanějších konceptů v historii rockového designu, co znám.

Základem koncepce je působivá scéna v baru, kde se muž v bílém obleku chystá spálit dopis s oslovením “Dear John” nevěstícím nic dobrého pro budoucnost vztahu. K naplnění uměleckého záměru byl vybrán půltucet fotografií zachycujících zmíněný okamžik, vždy ale z perspektivy jiné postavy přítomné s “Johnem” v lokále (rozverná černoška, dáma u jukeboxu, lelkující blondýna, znuděný barman, preludující klavírista a podnapilec u dveří).
Celá scéna byla připravena nedaleko Londýna v ateliéru filmových studií Shepperton, jehož stěny byly pokryty stovkami zažloutlých vizitek a dolarových bankovek ve snaze věrně kopírovat tehdejší interiér restaurace Old Absinthe House na 400 Bourbon Street v New Orleans.

Sépiově tónované obaly označené na hřbetu písmeny A – F se vyskytují v šesti kombinacích (A+D, B+E, C+F, D+A, E+B a F+C), přičemž na fotkách pro zadní strany obalů byly použity shodné výjevy, avšak zachycené o zlomek vteřiny dřív než je tomu na snímcích určených pro jejich přední části. Ty navíc obsahovaly výrazný kontrastní tah štětcem s barevnou stopou, jenž zároveň plnil úlohu sofistikované instrukce, jak možno naložit s vnitřním interaktivním obalem, jehož černobílé nákresy zátiší s popelníkem byly vytvořeny tak, aby se při navlhčení aktivovaly pastelové barvy skryté na papíře a kresby se trvale zbarvily. Vodové omalovánky tak mohly vyrazit na cestu za celosvětovou slávou.

Ani tímto magickým efektem příběh unikátního obalu osmého studiového alba Led Zeppelin nekončí. Závěrečnou kapitolu napsal další nevšední marketingový tah z dílny Hipgnosis, který měl podle manažera kapely Petera Granta dokázat, že i v nepříznivé době dokáže kapela prodat “zajíce v pytli”.
Album se nabízelo v hnědých papírových sáčcích s potiskem obsahujícím strohé základní údaje pro lepší orientaci prodejců, takže fanoušci před rozbalením neměli šanci poznat, jakou že verzi si odnášejí domů. A jen pokud měli štěstí na variantu B nebo E, mohli z obou fotografií na obalu dát dohromady kompletní osazenstvo baru. Za mě v současnosti jasná volba při nákupu původního vydání LP již zbaveného momentu překvapení.

Album In Through The Out Door se dostalo bezprostředně po vydání na první místo albového žebříčku v Británii, Kanadě a na Novém Zélandu (v Japonsku #2), ve druhém týdnu i v USA, kde se za prvních pět neděl prodaly 3 miliony kopií, což na konci sedmdesátých let představovalo vítané oživení skomírajícího hudebního průmyslu v Americe.
Pořízení alba na letenské burze koncem roku 1979 ještě znásobilo můj zájem o disciplínu zvanou obaly rockových desek. Přetrval dodnes.

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

Kompletní sada obalů (front/back):

Kompletní sada fotografií (front/back):

Varianty “F”

Vnější a vnitřní obaly:

Kompletní sada LP’s:

Led Zeppelin, 1979 (promo):