CD MIG – MIG 00650 CD /2015/
O tom, že se německému progresivnímu rocku dařilo navzdory trendům i v době, která mu vůbec nepřála jsem se tu zmínil už v souvislosti s recenzí LP Tibet a dalším z důkazů budiž šesté studiové album skupiny Novalis. To dostalo název Flossenengel (Anděl s ploutvemi) a vyšlo v roce 1979…
Koncepční album s ekologickým přesahem je o soužití člověka s přírodou a jednotlivé skladby na sebe navazují texty, i hudebním obsahem. Přechody mezi nimi jsou místy plynulé tak, že ani nepoznám, kde jedna začíná a druhá končí. Samotnej, poněkud kostrbatej příběh je o rybáři, který na moři uloví podivného tvora – gigantickou rybu s žábrami a šupinami. Zřejmě něco mezi rybou a velrybou, protože největší mořští savci nemají ani jedno, ani druhé. Pojmenuje ho Atlanto a nechá umístit do zábavního parku, kde to s ním jde od desíti k pěti. Nakonec se v rybáři hne svědomí, Atlanta osvobodí, vypustí zpět do volné přírody a tímto skutkem inspiruje Hollywood k natočení snímku “Free Willy” (😉).
Texty napsal Fred Mühlböck a údajně se mu příliš nepovedly, ale moje chatrná němčina mi nedovolí jim zcela rozumět a tak je moc neřeším. Samotná kapela se k celému konceptu postavila se vší vážností a z každého prodaného alba, nebo vstupenky na koncert věnovala jednu DM organizaci zaměřené na ochranu zvířat. Na tour, provázené mottem “The sea must live” ji provázela zadní projekce se záběry života v oceánu a nad pódiem visela nafukovací, patnáct metrů velká maketa modré velryby.
Doba, ve které album vznikalo je na něm pochopitelně znát a takových těch dlouhých, zvukomalebných instrumentálních ploch, jako na deskách Novalis (1975), nebo Sommerabend (1976) už se tady člověk holt nedočká. Ty kapela úplně vypustila a většina skladeb (s výjimkou osm minut dlouhé Im Netz) má až nečekaně střídmou stopáž. To, co Flossenengel s výše uvedenými alby a minulostí spojuje, je romantický patos a cit na prvotřídní melodie.
Ty se tady skutečně povedly a potvrzením mých slov budiž hned úvodní instrumentálka Atlanto. Její melodie je zkrátka neodolatelná a byla jedním z hlavních důvodů, proč jsem tuhle desku zařadil do sbírky. Neméně pěkné jsou i následující Im Brunnen der Erde, s bezprostředně navazujícím dramatickým kraťasem Brennende Freiheit, ale u nich bych se chtěl v krátkosti zastavit. Důvodem je zpěv, který asi nebude pro každého a nemám tím na mysli zrovna “tvrdou” němčinu.
Ti vokalisté jsou tady hned tři a vyčnívá především Fred Mühlböck, kterej tlačí na pilu víc, než by bylo zdrávo. Já jsem si na ten jeho, poněkud nekonvenční projev zvykl docela rychle, ale jsou posluchači, kteří ho zkrátka nesnesou. Na druhou stranu, právě jeho styl vtiskl tvorbě skupiny jistý punc originality a stal se tak jejím hlavním poznávacím znakem.
Ale zpátky k desce, která pokračuje baladou Im Netz. Špatná není, i když těch osm minut už je v tomhle případě trochu moc a moje pozornost se tak začíná poněkud tříštit. Po ní je tu navíc snad až příliš melancholickej doják Flossenengel, takže instrumentální a svižnej “Valčík za ztracený sen” (Walzer für einen verlorenen Traum) vítám s otevřenou náručí. Je to povedená, chytlavá skladba s pěknými klávesami a v jednom okamžiku, jako kdybych slyšel i starej dobrej mellotron…
Nejtvrdší skladbou na desce je ryt – mic – ká a ve středním tempu šlapající Sklavenzoo. Kravskej zvonec, jiskřivé kytary a zkreslené hammondky jí propůjčují takřka hardrockové parametry a podobně je na tom i následující obžaloba chamtivosti lidské rasy Alle wollen leben (Každý chce žít). Předposlední, na obrátkách nabírající skladba Rückkehr je postavená na melodii, která se objevila už v úvodní instrumentálce Atlanto a celé album končí plynule navazující Ob Tier, ob Mensch, ob Baum. V ní jsou, stejně jako na začátku alba slyšet zvuky mořských savců, které jsme si zvykli označovat jako “velrybí zpěv” a je to taková symbolická tečka za celým příběhem i deskou.
V Německu originální eLPíčko vyšlo prostřednictvím labelu Ahorn v roce 1979 a o dva roky později se dočkalo vydání také v Japonsku. První reedice na CD se objevila v roce 1991 a do dnešního dne se jich moc neurodilo, nejde tedy o titul, o kterej by se firmy zrovna praly. Výlisek od labelu MIG je v klasické plastové krabce a kromě stříbrného kotouče obsahuje ještě osmistránkový booklet. Ten nabídne docela zajímavé povídání o kapele i albu od Stephana Schelleho (v angličtině), tři miniaturní koncertní fotografie a část katalogu vydavatelské společnosti. Texty bohužel chybí, tracklist, sestava a portréty členů Novalis se nachází na zadní straně krabičky.
S hodnocením jsem trochu na vážkách. S alby Novalis a Sommerabend je to totiž jasné, ty už nic nepřekoná. Přes to nejede vlak. Debutu Banished Bridge jsem napálil čtyřku, tak tady dám holt trojku. Ovšem kur…ky silnou, protože na rok 1979 je to zatraceně dobrá deska. Fakt.
SKLADBY:
01. Atlanto (4:39)
02. Im Brunnen der Erde (4:27)
03. Brennende Freiheit (2:20)
04. Im Netz (8:10)
05. Flossenengel (3:29)
06. Walzer für einen verlorenen Traum (3:29)
07. Sklavenzoo (5:07)
08. Alle wollen leben (5:06)
09. Rückkehr (6:32)
10. Ob Tier, ob Mensch, ob Baum (1:50)
SESTAVA:
Hartwig Biereichel: drums and percussion
Detlef Job: guitars and vocals
Fred Mühlböck: guitars and vocals
Lutz Rahn: keyboard instruments
Heino Schünzel: bass and vocals
+
Rale Oberpichler: backing vocals
Flossenengel
Prog Rock
Ahorn
1979
LP
10
CD MIG – MIG 00650 CD /2015/
Človek nemôže mať všetko, ale vďaka za súčasné možnosti (Spotify) – inak by sme sa k mnohým nahrávkam nemali šancu dostať. Ja to využívam naplno, a rovnako tak som si užil tento album, hoci staršia tvorba Novalis je pre mňa smerodajná.
Snake, díky!
Jsou fanoušci, kteří na streamovacích službách nenechají nit suchou, ale mě to vyhovuje a kromě Spotify využívám i Bandcamp. Už několik CD (fyzické nosiče) jsem si tam koupil a ty se mi pěkně ukládají do mé virtuální knihovničky. Využívám to hlavně na cestách, při poslechu přes mobil a BT sluchátka. Jsem rád, že nám to tyhle moderní technologie umožňují, ale čas od času si nějakým tím nákupem radost udělám.
Myslím, že na rok vydání je Flossenengel pořád ještě zatraceně dobrý album a poslouchám ho s chutí. Až se objeví příležitost, koupím ještě “Brandung”, “Vielleicht Bist Du Ein Clown?” a “Augenblicke”. To v nabídce je, ale za cenu, která se mi moc nelíbí…
Zdravím tě v novém roce. S chutí jsem si přečetl další kapitolu z tvého seriálu o německých Novalis. Mně se ta hudba líbí, sice ne tolik jako u dřívějších titulů, ale dokáži si hudbu zde obsaženou představit jako příjemnou kulisu. Zatím si nic od Novalis pořizovat nehodlám, ale čert ví, kam se posluchačsky za pár let nasměruju.
Zdar Martine, dík za komentář. Máme před sebou další rok a uvidíme, co nám přinese. Mám dojem, že se to poslední dobou (cca 5 let) nějak s..e, ale v mimohudebních tématech se nebudu a nechci vrtat. Dost, že se to na člověka valí ze všech stran.
Od Novalis jsem představil vše, co mám ve sbírce, ale taková 3 – 4 alba bych si chtěl ještě koupit. Nejsou však v běžné distribuci a tak občas sonduju, kde a za kolik se objeví. Občas potřebuju zabrnkat na melodickou notu a v tomhle směru mi tahle kapela vyhovuje vrchovatou měrou.