CD Victor – SMJ 27460 /2010/
Hamburská skupina Novalis vznikla v roce 1971 a v polovině sedmdesátých let se pevně usadila na špičce německy zpívaného symphonic rocku, ovšem debut Banished Bridge byl ještě komplet v angličtině…
Experimentálnímu krautrocku se vyhejbám, jako čert kříži, ale symphonic prog můžu v jakémkoliv množství a pokud je německy, tím líp. Prvními přírůstky do mé sbírky byli Triumvirat s Flaming Bess a Wallenstein, následovaní Grobschnitt a Novalis. Od těch jsem měl dlouho jen alba Novalis (1975) a Sommerabend (1976), ovšem časem jsem se pochlapil a přikoupil ještě debut (1973) s eLPíčkem Flossenengel (1979). A pevně věřím, že těch pár chybějících kousků z let 1977-78 v budoucnu ještě přidám.
Album Banished Bridge vyšlo v květnu 1973 a obsahuje čtyři skladby s celkovou stopáží necelých 38 minut. Je to podmanivej, klávesově orientovanej symphonic prog a pozor – bez elektrické kytary. Frontman Jürgen Wenzel tady používá jen akustickou a člověk si musí dát setsakramentskýho majzla, aby ji v průběhu přehrávání vůbec objevil. Mám dojem, že v prvních dvou skladbách se téměř nevyskytuje a trochu víc prostoru dostane až v průběhu třetí Laughing. Hlavní slovo mají klávesy, především organ se syntezátory, ovšem často jsou slyšet rovněž čisté piano a mellotron. Hra Lutze Rahna je přitom velice účelná a pokud čekáte virtuózní bakchanálie ve stylu ELP, Triumvirat, nebo Focus, tak na ně můžete zas klidně zapomenout. Hlavními přednostmi alba totiž nejsou instrumentální výkony, ale sugestivní, dramatická atmosféra a hlavně – prvotřídní melodie.
Z mého pohledu nejlepší kompozicí je titulní Banished Bridge, která se svými sedmnácti minutami vyplnila celou první stranu původního vinylového alba. Rozjíždí se pomalu a zvolna, kromě švitoření ptactva a drnkání na kytaru rozeznávám dokonce aj flétnu, ale postupem času získává pevné kontury, aby vzápětí překvapila i několika nečekanými zvraty. Chvílemi je to neskutečné drama, umocněné hromobitím kotlů a když se koncem dvanácté minuty ozve hlas (“I feel silence and love – so deep”) nějaké v kreditech neuvedené dívčiny, mohla by se slabšímu jedinci rozklepat kolena.
Bylo by jednoduché napsat, že úvodní skladbě nesahají ty ostatní ani po kolena, ale tak to není. Ba naopak, hned následující High Evolution si může dělat čáku na největší hit celé kolekce. Její snadno zapamatovatelná melodie má předpoklady k tomu okamžitě se zadřít pod kůži a se stopáží čtyři a půl minuty jde navíc o suverénně nejkratší písničku na desce. Poněkud slabším dojmem na mě působí až třetí Laughing, která v porovnání s prvními dvěma tracky přece jen trochu bledne, ale se závěrečnou Inside Of Me (Inside Of You) je už opět všechno v nejlepším pořádku. Její atmosféra je téměř slavnostní a pod vrstvou vznešených, klávesových fanfár jako kdybych zaslechl dokonce aj trubku…
Originální rozkládací album vydané ve spolupráci společností Brain a Metronome je dobře dostupné a mezi sběrateli se prodává v průměru za 30 Euro. Na trhu je rovněž pár reedic, ovšem s cédéčky to bylo poněkud horší. Alba Novalis a Sommerabend jsem koupil bez sebemenších obtíží, ale s Banished Bridge jsem nějak neměl kliku a tak jsem musel vzít zavděk limitkou od japonských Victor, z roku 2010. Rozkládací triple gatefold vinyl sleeve obsahuje velkoformátovou barevnou fotografii vytištěnou uvnitř obalu, profil skupiny v angličtině a na zadní straně i kredity a text titulní skladby. Samotnej disk je ještě v ochranném pouzdře a pochopitelně nechybí ani OBI. Limitovaná edice vyšla v počtu 500 kopií, na mě se dostal výlisek č. 134 a mám z něj velikou radost, anžto je to opravdu luxusní přírůstek do mé krautrockové sbírky. Za čtyři.
SKLADBY:
1. Banished Bridge – 17:06
2. High Evolution – 4:27
3. Laughing – 9:10
4. Inside Of Me (Inside Of You) – 6:40
Total Time: 37:23
SESTAVA:
Hartwig Biereichel / drums, percussion
Lutz Rahn / organ, mellotron, piano, synthesizers
Heino Schünzel / bass
Jürgen Wenzel / vocals, acoustic guitar
Prog Rock
Brain
1973
LP
4
CD Victor – SMJ 27460 /2010/
Dlho som odkladal reakciu na tento album. V medzičase som počúval a hľadal…
Čo som hľadal? Evidentne – roky pribúdajú a ja si neviem spomenúť, či som to kupoval s OBI alebo bez. CD mi prišlo z Grécka, vydavateľská firma súhlasí, OBI som nenašiel…
Novalis mám rád, ale ja mám celkovo slabosť pre starinky z Nemecka.
Snake, veľká vďaka za recku a za všetko, čo robíš pre zabudnutú muziku!!!!!
Ahoj Pito, říkáš z Řecka? Tak to máš asi z druhé ruky, že? To bývá občas problém, taky mám pár “japonců” bez OBI, ale nijak zvlášť to neprožívám, ani neřeším. Hlavně, že je nosič v pořádku. Konkrétně u téhle desky je na tom proužku akorát číslo kopie, jinak nic zvláštního.
Německej bigbít mám taky rád, tahle scéna mému naturelu vyhovuje víc, než např. americká. Samozřejmě, nemám ji zmapovanou tak dobře, jako italskou, ale to můžu časem ještě napravit. Momentálně mám zálusk na debuty Epidaurus a Neuschwanstein. To první CD je snadno dostupné, s druhým je to horší, ale jednou budou. A pak možná i recenze.
Děkuju za komentář.
@Snake: CD Novalis som kupoval z oficiálneho e-shopu v Aténach, aspoň sa tak tváril. Tých objednávok bolo viac a môžem s čistým svedomím napísať, že CD boli v poriadku. Je však pravdou, že ten obchod ponúkal aj produkty od neoficiálnych vydavateľov. Chodilo to prostredníctvom dodávateľskej firmy DHL, takže som balíky mal prakticky na druhý deň doma. Akurát mám na toho Gréka ťažké srdce pre jeden titul – debutový album Eloy. Najťažšie sa zháňajúci kus z katalógu Eloy, pri ktorom som zažil nemilé prekvapenie. Plný očakávania z konečne zohnaného diela mi domov dorazil zapečatený digipak bez bookletu – neoficiálne vydanie. O cene radšej pomlčím. To sklamanie však už pominulo a užívam si nahrávku.
No, člověk se kolikrát dočká nemilých překvapení. Mě přišlo (byť použité) CD poškrábané tak, že nešlo načíst, ale naštěstí mi ho v jedné prodejně přebrousili na nějaké profi mašině a od té doby šlape bez problémů. Myslím, že s něčím podobným jsme se tady setkali všichni, ovšem nesmíme se nechat odradit. Jinak ta stará muzika nepřežije.
Dík za bezva čtení, mám tohle album na vinylu a mám ho taky rád. Je trochu jiný než další desky kapely nejen tou anglinou a (ne)kytarou. Za mě podobnej případ jako Eloy, u kterejch se debut z diskografie taky vymyká.
Myslím, že podobnej případ jsou i Grobschnitt. Jejich prvotina se tomu, co následovalo taky hodně vzdaluje. Malou slabinou debutového alba Novalis jen jen jeho jistá zaměnitelnost, snadno by se dalo splést s něčím z ostrovů, nebo – dejme tomu – z Holandska. Teprve od toho následujícího to začíná být originál každým coulem, ovšem někdo to může vnímat jinak. Jsou určitě fanoušci, kteří němčinou opovrhujou a nemůžou ji vystát…
Borku, dík za příspěvek. Těší mě, že to slyšíme stejně.
Snejku, není to špatné. High Evolution je vážně dobrá pecka. Zkusím najít na spotify. Dík za tip.
Pěkné, že? Za top alba sice považuji až následující Novalis (1975) a Sommerabend (1976), nicméně aj tenhle debut jsem si hodně, hodně oblíbil a jsem moc rád, že jsem ho sehnal v tak pěkném vydání a stavu.
Martine, díky za koment a na Spotify to pochopitelně najdeš.