Jako by nestačilo, kolik hlubokých kráterů na hudebním poli v sedmasedmdesátém zanechala punková exploze, odpálil koncem roku v losangeleském divadle Mann’s Chinese Theater další antirockovou bombu Badhamův film Saturday Night Fever, jemuž vévodily disco popěvky Bee Gees.
V době vymknuté z kloubů však měla stále co nabídnout i rocková scéna: Animals, On Stage, Something Magic, Lights Out, Going for the One, Songs From The Wood, A Farewell to Kings, Firefly, Expect No Mercy, News of the World, Point of Know Return, The Grand Illusion… A v namátkové přehlídce albových titulů z roku 1977 nemůže chybět ani osmá studiovka Barclay James Harvest Gone To Earth, která se zrodila v jarních měsících ve stockportském Strawberry Studios z osvědčené spolupráce s Davidem Rohlem, zapáleným egyptologem, studiovým mistrem, producentem, hudebníkem a duchovním otcem čtyřdílného projektu Mandalaband.
K poslechu nevšedního díla, kterým soubor navázal na to nejlepší z let minulých, dokázal naladit již samotný obal z dílny Maldwyna Reece Tootilla v nápaditém provedení s výřezem na přední straně, a vydatnou porci devíti lahodných chodů nabídl i jeho obsah.
Úvodní majestátní apel Hymn, často chybně interpretovaný jako vánoční píseň, ve skutečnosti však varování před rizikem, jež přináší užívání drog, se stal pevným pilířem koncertních setů i kompilačních tracklistů a zažil dokonalou satisfakci – šest let poté, co byl jen v nepatrně odlišném provedení pod titulem Hymn For A White Lady odmítnut jako nevyhovující pro desku … And Other Short Stories!
Více zasloužené pozornosti by se jindy pravděpodobně dostalo i přímočarému love songu s poetickým názvem Love Is Like A Violin a zpěvné singlovce Friend of Mine, zde ale plní především úlohu spojnice mezi dvěma unikáty, ježto první polovinu alba uzavírá v mnoha směrech geniální Leesova odpověď na vžité poměřování kvarteta s úspěšnější konkurencí. Název Poor Man’s Moody Blues si pro ni neváhal vypůjčit z novinářské fráze a ústřední motiv z Haywardova desetiletého hitu Nights In White Satin. Mistrovská práce.
Pozadu však nezůstává ani kompaktní materiál z druhé strany desky. Poutavý příběh ze života Hard Hearted Woman, Woollyho krasosmutná Sea of Tranquility, jež jakoby předznamenala sled příštích událostí, nejvydařenější Holroydův příspěvek Spirit On The Water, románová story Leper’s Song o nešťastníkovi, který se potýká se syndromem vyhoření, i milostný popěvek Taking Me Higher kolektivně přispěly ke konečnému výsledku nezanedbatelným dílem.
Slovy povolaného: “Na ‘Gone To Earth’ se sešla řada skvělých věcí. Jedny z nejlepších Johnových písní, Lesova atmosférická ‘Spirit On The Water’, perfektní obal, všechno bylo dokonale vyvážené.” Se skromností sobě vlastní Wolstenholme ve výčtu albových předností “opomněl” uvést svůj parádní majstrštyk.
Album dosáhlo na 30. příčku v Británii, mnohem větší senzací se ale stalo v kontinentální Evropě. Formaci definitivně otevřelo nový trh v Německu, kde se na celých 197 týdnů zabydlelo v Deutsche Chart LP’s a získalo ocenění “Triple Gold” za 750.000 prodaných kopií (celosvětově přes milion).
Není divu. Skupině se podařilo prokázat, že nelichotivý přívlastek “chudí příbuzní” možná nastínil duševní rozpoložení autora onoho příměru, rozhodně však nevystihoval počínání Barclay James Harvest.
Způsob, jakým kapela uhájila svou čest, bere dech i po čtyřech desetiletích. Je záhodno si tuto skutečnost občas připomenout, ač její tvorba žádné zastání nepotřebuje – dostatečně ji rehabilitovala historie.
SKLADBY:
A1. Hymn (John Lees) 5.06
A2. Love Is Like A Violin (John Lees) 4.03
A3. Friend Of Mine (Les Holroyd) 3.30
A4. Poor Man’s Moody Blues (John Lees) 6.55
B1. Hard Hearted Woman (Les Holroyd) 4.27
B2. Sea Of Tranquility (Woolly Wolstenholme) 4.03
B3. Spirit On The Water (Les Holroyd) 4.49
B4. Leper’s Song (John Lees) 3.34
B5. Taking Me Higher (Les Holroyd) 3.07
Nahráno: Strawberry Studios, Stockport (březen – červen 1977)
Zvuková režie: David Rohl
Asistence: Richard Scott
Produkce: Barclay James Harvest
SESTAVA:
Les Holroyd – zpěv, basová kytara, akustická kytara
John Lees – zpěv, el. kytara, akustická kytara
Mel Pritchard – bicí, perkuse
Woolly Wolstenholme – klávesy, mellotron, zpěv
Gone To Earth
SymfoProg
Polydor
1977
LP
9
