Bůh je mrtev, zrodil se ďábel! To se mi chce zvolat vždy, když poslouchám jedenáctou studiovou nahrávku skupiny Black Sabbath nazvanou Born Again. Tím bohem je samozřejmě míněn vzrůstem malý zpěvák velkého hlasu Ronnie James Dio, a tím ďáblem neméně vynikající frontman Ian Gillan, který ho po dvou deskách za mikrofonem hard rockové legendy nahradil.
Ale je to ještě hard rock? Pokud se někdy o partě kytaristy Iommiho mluví jako o zakladatelích heavy metalu, tak zde je to naplněno beze zbytku. Skupina zde předvádí na svou dobu místy velice nabroušený sound, za který by se později nemusela stydět ani skupina Ministry či Trent Reznor se svými Nine Inch Nails. Iommi zde zapomněl na své kořeny a posunuje svou hudbu za hranice neslyšeného a pro mnohé z fanoušků v té době také těžce stravitelného. V tom mu zdárně sekundují staří známí Bill Ward a Geezer Butler společně s Ianem Gillanem, jehož hlas je zde chvílemi k nepoznání ostrý, až mám dojem, že přichází z hlubin samotného pekla.
Od úvodní skladby Trashed je cítit, že se nudit nebudeme. Gillan okamžitě dává zapomenout na své předchůdce a nastoluje jasné pravidlo, dle něhož je jediným pánem on, a ty, posluchači, buď na tuto hru přistup, nebo si najdi k poslechu něco klidnějšího. Ale jelikož jsi vydržel, můžeš se vydat na výlet k magickému Stonehenge, do hlubin dávnověku, z něhož tě vyvede až skladba Disturbing the Priest, jedna z těch, kterou byste u zpěvákovy domovské kapely těžko hledali. Gillanův zpěv zde má chvílemi až jedovatý nádech a lehce mě při něm mrazí.
Poté se propadneme do temnoty, v níž nalezneme úžasnou skladbu Zero the Hero, jednu z těch, při jejichž poslechu zůstanete v němém úžasu stát a hlavou vám poběží, že tohle snad není ani možné. Od začátku až do konce nevíte, co obdivovat dřív. Zda zpěv, Tonyho kytary nebo celkovou potemnělou atmosféru. A to sólo, to se přímo zadírá pod kůži a nutí posluchače si tu parádu pustit okamžitě ještě jednou.
Ale my spěcháme dál, čeká nás svižná Digital Bitch, po níž přijde další vrchol alba, titulní skladba Born Again oplývající tajemnou náladou a ukazující Gillana ve vrcholné formě. Kapela se nikam nežene, jakoby jen zlehka zpěvákovi přihrávala a čekala, co předvede. V závěru to ale kytara nevydrží a přidá se nádherným sólem.
A jízda pokračuje, přichází kousek s názvem Hot Line a nezadržitelně nás přivádí k samotnému závěru, písni Keep it Warm, která jenom potvrzuje, že spojení Black Sabbath s Ianem Gillanem není jenom kuriozitkou na jeden poslech, jak jsem si bohužel donedávna myslel.
A co bylo dál? Jakmile deska opustila peklo a zamířila k fanouškům, tak bubeník Ward opět odešel ze skupiny. Gillan si ještě stihl zničit hlasivky během turné s Black Sabbath, aby poté podlehl vábení jménem Deep Purple. Pro Black Sabbath škoda, že tato sestava nepokračovala dál. Ale takový už je muzikantský život.
Recenze vznikla v říjnu 2017.
Skladby:
01. Trashed (4:16)
02. Stonehenge (1:58)
03. Disturbing the Priest (5:49)
04. The Dark (0:45)
05. Zero the Hero (7:35)
06. Digital Bitch (3:39)
07. Born Again (6:34)
08. Hot Line [Gillan/Iommi/Butler] (4:52)
09. Keep it Warm [Gillan/Iommi/Butler] (5:36)
All songs written by Black Sabbath, except where noted.
Obsazení:
Ian Gillan – lead vocals
Tony Iommi – guitar, flute
Geezer Butler – bass
Bill Ward – drums, percussion
Born Again
Hard Rock
Vertigo
1983
LP
9
Mám tohle CD ve sbírce a tak jsem si jej pustil po letech, úvodní skladba odpovídá názvu, ten styl tehdy začínal. Poslechl jsem si ji celou, ale vracet se k ní nebudu, cokoliv od Black Sabbath před i po této desce je lepší.
Bylo to tehdy s přijetím týhle desky v mým okolí tak půl na půl…
Za mě k tomuhle spojení nemělo nikdy dojít, bo vyprodukovalo jenom divnou desku s odpudivým obalem a na koncertech ty nejhorší verze Smoke on the water, co jsem kdy slyšel.
Čítal som veľa rozporuplných názorov na toto dielo, hlavne od tých, ktorým leží na srdci vizuálna stránka albumu a taktiež zvuková kvalita. Mne osobne sa nahrávka páčila vtedy a páči sa mi aj teraz. Mal som dojem, že Gillan na nej doslova vypľul hlasivky. Škoda, že to nefungovalo dlhšie, ale Ian to v notese môjho CD vysvetlil celkom jasne:
„Born Again získal slušné postavenie, ale ja som usúdil, že Black Sabbath pre mňa nie sú dlhodobo perspektívni… Necítil som sa u nich skrátka vo svojej koži…”
Martin, díky za peknú recku, už mi Born Again vyhráva…
To Gillanovo vysvětlení znám. Občas si říkám, co by se dělo, kdyby ta sestava pokračovala dál. Ale zase by nebyl reunion Deep Purple.
Piťo, jsem rád, že jsem tě “donutil” si opět poslechnout tohle pro mnohé kontroverzní album.
Dík za pěknou recku. Bylo by hříchem ji nevyužít a tak jsem si “Born Again” pustil, ale moc jsem se nechytal. Dobře známej Gillanův hlas mi k té muzice nějak nepasuje a měl jsem co dělat, abych vydržel do konce. Atmosférická instrumentálka “Stonehenge” je fajn, u “Zero the Hero” dupnul jsem si nožkou (ačkoliv těch sedm a půl minuty je vážně dost) a pak už to bylo jen o tom přežít. Pár týdnů nazpět jsem sbírku BS doplnil na komplet s Ozzym a tím to pro mě hasne. K “Born Again” se vracet nebudu, ale ona si své fanoušky najde.