Svět se mění. Novodobí hlasatelé světlých zítřků vyšlapávají cestu k nastolení vysněného ráje plného represivní tolerance a vynucené korektnosti. Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. Ještěže starej bigbít se nemění. Je věčnej.
»Mým největším přáním by bylo, aby Slash zahrál Lonely Was The Guitarman. To bych rád slyšel.«
RockTimes, 13. 3. 2010
Klaus Hess se narodil 20. listopadu 1946 v malé obci Hohenhorn ve Šlesvicko-Holštýnsku, nejsevernější spolkové zemi Německa. Druhou polovinu šedesátých let strávil jako baskytarista po boku Petera Panky a Wernera Nadolnyho v hannoverské formaci JP’s, z níž se v říjnu 1970 zrodila legenda jménem Jane. VIAC Klaus Hess (20. 11. 1946 – 31. 10. 2025)→
Spoluzakladatel Deep Purple v pondělí oslavil “80”. Přestože se s ním hudební byznys nikdy moc nemazlil, dokázal zanechat v historii hardrocku nesmazatelnou stopu.
Přesně půl století po vydání legendárního debutu Pampered Menial přidala vytrvale koncertující formace Davida Surkampa (tč. na historicky prvním výjezdu do Austrálie) k loňskýmu výživnýmu 5CD/LP Boxu Essential Recordings 1974–2018 obsahujícímu základní položky diskografie Pavlov’s Dog další znamenitou studiovku. Za mě album roku.
Záznam jednoho z mála reunionových vystoupení Warhorse vyšel konečně i na 2CD. V lednu 2001 ve Woods Clubu v Borehamwoodu nedaleko Londýna se Simperova družina představila v klasický sestavě a perfektní formě, Ashley Holt v ještě lepší.
Z toho mála nových nahrávek z veteránských kruhů stavím tohle album velevysoko, tím víc zamrzí přesunutí pražského koncertu Colossea z listopadu až na jaro příštího roku (Lucerna Music Bar 22. 3. 26). Snad to teda klapne.
Bruce Springsteen & The E Street Band Letiště Letňany, Praha 15. června 2025
Před pěti lety jsem ve zdejším poslechovém vlákně o tehdy aktuálním Springsteenově albu Letter To You napsal: “Skvělá deska do hnusný doby. Občas při poslechu zavřu oči a představuju si, že stojím v kotli, na pódiu rozjetej Boss s perfektně šlapajícím Bandem v zádech a je mi dobře.” VIAC Země naděje a snů→
Něco nefunguje, asi já… Až včera večer se ke mně dostala zpráva, že 1. března zemřel Joey Molland, kytarista a poslední žijící člen klasické sestavy Badfinger. Od rána mi tu hrajou jejich desky, proložený jediným albem Natural Gas. Budiž mu nebe lehký. VIAC Badfinger w Joey Molland→
“Osudové” koncepční album o tom, nakolik jsou události v životě člověka předem určeny. K tématu pasuje i přebal s poutavým obrazem Alberta Belasca zvaným Astrologica zobrazujícím dvanáct znamení zvěrokruhu ve vlasech mladé ženy. VIAC Eloy – Destination, 1992→
Jediný album belgický formace Jenghiz Khan pro mě představuje jeden ze symbolů rockový archeologie. Ani vteřina ani po letech nenudí, naopak. Užívám si každou notu.
Záznam vystoupení v hannoverském Capitolu původně vydaný jen v počtu 300ks vyšel loni poprvé v reedici i na LP. “Historie krautrocku v přímém přenosu” mi zítra po ránu zazní poprvé z vinylu. Těším se jak malej.
Nadějný vykopávkový label Seelie Court se podle všeho zaseknul, po posledním chybějícím titulu z velký skotský čtyřky na vinylu jsem se tak popídil jinde. S nefalšovanou radostí teď můžu oznámit světu, že mi dneska dorazil 14 let nerozbalenej kousek od Huge Belly Records, na LP doteď první a poslední vydání toho druhu. Čert vem, že je informačně stejně strohý, jako byla ta na CD, muziku si užívám naplno. VIAC Tentacle – The Angel Of Death, 2011 (nahráno 1970/71)→