Svět se mění. Novodobí hlasatelé světlých zítřků vyšlapávají cestu k nastolení vysněného ráje plného represivní tolerance a vynucené korektnosti. Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. Ještěže starej bigbít se nemění. Je věčnej.
V neděli 19. 4. 2026 zemřel v nevadském Gardnerville Dave Mason, kytarista, zpěvák, skladatel a spoluzakladatel Traffic.
“S hlubokým zármutkem sdělujeme zprávu o úmrtí Dave Masona. Zemřel pokojně, ve svém oblíbeném křesle s milou fenkou Star u nohou, obklopen krásným údolím Carson, které tolik miloval.
Zanechává trvalou stopu na soundtracku našich životů a srdcí, která pozvedl. Jeho odkaz bude navždy uchováván.”
Led Zeppelin HOUSES OF THE HOLY Atlantic, 28. 3. 1973
“V roce 470 př. n. l., v době, kdy velká část světa vypadala jako obal alba Houses of the Holy…” z filmu Bill & Ted’s Excellent Adventure, 1989VIAC Obaly rockových alb (2)→
Vinylová 10″ edice se dvěma verzemi netuctové vánoční písně On Christmas Day z alba Rock Art (1994) v působivým obalu, jehož autorem byl tehdejší basák kapely Al Barrow. Motiv čerpal z nevšední události, kterou bylo spontánní příměří v zákopech 1. světové války: “Na západní frontě si o Vánocích 1914 němečtí a britští vojáci začali vyměňovat pozdravy a písničky. Na Štědrý den se pak nemálo z nich vydalo do ,země nikoho‘, kde si vyměnili jídlo, předali dárky a společně zazpívali koledy. Došlo i na improvizovaný fotbalový mač.”
Studiovou životaschopnost pomprockových matadorů naznačilo už album The Mission (2017) a potvrdilo Crash of the Crown (2021), letošní novinka to zpečetila způsobem neslýchaným. Je stejně rozmanitá jako soudržná, pro mě nejsilnější poslechový zážitek od Paradise Theatre (1981).
Druhá deska Epitaphu, kterou považuju za jedno z nejlepších děl, která kdy světu dal krautrock, se po víc než půlstoletí dočkala reedice na vinylu. Budiž pochválen řecký label s příznačným názvem Missing Vinyl, který tohle album a eponymní debut vydal koncem loňskýho roku v limitovaných 500ks nákladech (400 černých plus 100 zlatých vinylů). VIAC Epitaph – Stop Look And Listen, 1972→
Právě mi dohrává třetí album hvězdný sestavy Humble Pie a říkám si, že jedinou jeho chybou je, že ho neposlouchám častějš. Každopádně vedle znamenitý hudby stojí za zmínku i obal s kresbou břišní tanečnice ilustrátora Aubreyho Beardsleyho na přední straně a pochmurnou olejomalbou George Frederica Wattse na zadní (druhá verze slovutné Hope).
Phil Mogg: “Když se Michael přidal k UFO, v podstatě nemluvil anglicky, ale brali jsme to s humorem. Hlavní rozdíl byl v tom, že Němci říkají jedné z not B, ale je to G. Něco takového. Takže to byla jediná znepokojivá věc, ale Michael se rychle učil a zorientoval.” VIAC UFO – Phenomenon, 1974 (NAD 2025)→
»Mým největším přáním by bylo, aby Slash zahrál Lonely Was The Guitarman. To bych rád slyšel.«
RockTimes, 13. 3. 2010
Klaus Hess se narodil 20. listopadu 1946 v malé obci Hohnhorst v Dolním Sasku, spolkové zemi rozkládající se na severozápadě Německa. Druhou polovinu šedesátých let strávil jako baskytarista po boku Petera Panky a Wernera Nadolnyho v hannoverské formaci JP’s, z níž se v říjnu 1970 zrodila legenda jménem Jane. VIAC Klaus Hess (20. 11. 1946 – 31. 10. 2025)→
Spoluzakladatel Deep Purple v pondělí oslavil “80”. Přestože se s ním hudební byznys nikdy moc nemazlil, dokázal zanechat v historii hardrocku nesmazatelnou stopu.
Přesně půl století po vydání legendárního debutu Pampered Menial přidala vytrvale koncertující formace Davida Surkampa (tč. na historicky prvním výjezdu do Austrálie) k loňskýmu výživnýmu 5CD/LP Boxu Essential Recordings 1974–2018 obsahujícímu základní položky diskografie Pavlov’s Dog další znamenitou studiovku. Za mě album roku.
Záznam jednoho z mála reunionových vystoupení Warhorse vyšel konečně i na 2CD. V lednu 2001 ve Woods Clubu v Borehamwoodu nedaleko Londýna se Simperova družina představila v klasický sestavě a perfektní formě, Ashley Holt v ještě lepší.