Vinylová 10″ edice se dvěma verzemi netuctové vánoční písně On Christmas Day z alba Rock Art (1994) v působivým obalu, jehož autorem byl tehdejší basák kapely Al Barrow. Motiv čerpal z nevšední události, kterou bylo spontánní příměří v zákopech 1. světové války: “Na západní frontě si o Vánocích 1914 němečtí a britští vojáci začali vyměňovat pozdravy a písničky. Na Štědrý den se pak nemálo z nich vydalo do ,země nikoho‘, kde si vyměnili jídlo, předali dárky a společně zazpívali koledy. Došlo i na improvizovaný fotbalový mač.”

Studiovou životaschopnost pomprockových matadorů naznačilo už album The Mission (2017) a potvrdilo Crash of the Crown (2021), letošní novinka to zpečetila způsobem neslýchaným. Je stejně rozmanitá jako soudržná, pro mě nejsilnější poslechový zážitek od Paradise Theatre (1981).

Právě mi dohrává třetí album hvězdný sestavy Humble Pie a říkám si, že jedinou jeho chybou je, že ho neposlouchám častějš. Každopádně vedle znamenitý hudby stojí za zmínku i obal s kresbou břišní tanečnice ilustrátora Aubreyho Beardsleyho na přední straně a pochmurnou olejomalbou George Frederica Wattse na zadní (druhá verze slovutné Hope).

Phil Mogg: “Když se Michael přidal k UFO, v podstatě nemluvil anglicky, ale brali jsme to s humorem. Hlavní rozdíl byl v tom, že Němci říkají jedné z not B, ale je to G. Něco takového. Takže to byla jediná znepokojivá věc, ale Michael se rychle učil a zorientoval.”
VIAC UFO – Phenomenon, 1974 (NAD 2025) →

Spoluzakladatel Deep Purple v pondělí oslavil “80”. Přestože se s ním hudební byznys nikdy moc nemazlil, dokázal zanechat v historii hardrocku nesmazatelnou stopu.

Jeden z těch objevů, pro který stálo za to objevovat.

Přesně půl století po vydání legendárního debutu Pampered Menial přidala vytrvale koncertující formace Davida Surkampa (tč. na historicky prvním výjezdu do Austrálie) k loňskýmu výživnýmu 5CD/LP Boxu Essential Recordings 1974–2018 obsahujícímu základní položky diskografie Pavlov’s Dog další znamenitou studiovku. Za mě album roku.

Záznam jednoho z mála reunionových vystoupení Warhorse vyšel konečně i na 2CD. V lednu 2001 ve Woods Clubu v Borehamwoodu nedaleko Londýna se Simperova družina představila v klasický sestavě a perfektní formě, Ashley Holt v ještě lepší.

Když mi někdo řekne, že Burn je lepší, tak se nepřu, ale mám rád i tuhle desku. Nikdy mě nepřestal mrzet brzkej konec Mk III.

Z toho mála nových nahrávek z veteránských kruhů stavím tohle album velevysoko, tím víc zamrzí přesunutí pražského koncertu Colossea z listopadu až na jaro příštího roku (Lucerna Music Bar 22. 3. 26). Snad to teda klapne.

Jen 17 dnů po svým posledním vystoupení zemřel Ozzy. Budiž mu země, nebe i peklo lehký.