“Komplikované nadčasové dílo, které současné publikum nedocení, je určeno jen pro úzký okruh posluchačstva,” pravil jeho autor. Kdo by podobné výzvě odolal…
Popravdě jsem ani nečekal, že se stane zázrak a zařadím se mezi vyvolené, a taky se neudál. Více slov, natož poslechů, netřeba.
Snad jen, že Kocáb u mě neskončil až tímhle snobským paskvilem, ale už trucpodnikem Pražský výběr II, který jsem měl možnost zakusit i naživo. Jeho porevolučním majstrštykem tak už navždy zůstane podíl na pokojném odsunu sovětských vojsk z Československa.