Svět se mění. Novodobí hlasatelé světlých zítřků vyšlapávají cestu k nastolení vysněného ráje plného represivní tolerance a vynucené korektnosti. Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. Ještěže starej bigbít se nemění. Je věčnej.
“Spooky Tooth je nepochybně originální skupina a patří k tomu nejlepšímu, co dnes vidíme na britské scéně.” Pavel Černocký, Pop Music Expres 7/1969
Spooky Tooth se dali dohromady v říjnu 1967, kdy se čtveřice Mike Harrison (klávesy, zpěv), Mike Kellie (bicí), Luther Grosvenor (kytara) a Greg Ridley (baskytara) prostřednictvím zakladatele labelu Island Records Chrise Blackwella seznámila s Garym Wrightem (klávesy, zpěv), muzikantem z New Jersey. VIAC Spooky Tooth→
V březnu 1963 vystupují v Coventry na charitativním koncertu The Sabres ve složení Martin Cure (zpěv), Graham Amos (baskytara), Paul Wilkinson (bicí) Steve Jones (kytara) a Terry Wyatt (kytara). Jejich manažerem byl Jonesův otec Frank, který měl kapele údajně vyjednat koncerty v Československu, jak se tehdy psalo v místním tisku, místo toho ale sedm měsíců cestovali s cirkusem Sira Roberta Fossetta. VIAC Still Life→
První část kompilační řady mapuje čs. bigbít v jeho zlaté přednormalizační éře. Remasterované 2CD obsahuje 53 koncertně i studiově zaznamenaných kousků z období kolem dvou československých beatových festivalů v pražské Lucerně. Kvalitní booklet přináší doprovodné info a dokumentární foto.
“Šel jsem před lety do kina na film Anvil! The Story of Anvil a někde uprostřed ten chlápek, Lips, povídá: ‘Cactus byla naše oblíbená kapela a obrovská inspirace!’ Málem jsem spadnul ze židle. Nemohl jsem tomu uvěřit!”*
Jim McCarty, Metro Times, 8. 4. 2015 VIAC Cactus→
Prapůvodní kytarista Nazareth přesídlil koncem minulého století do Texasu, kde nabral druhý dech. V období 1999-2008 vydal 10 alb (sólo nebo Band), po párleté pauze přidal zatím poslední velevydařený kus Hellacious. Oporou sestavy budiž Tim Bogert.
Projekt francouzského zpěváka a multiinstrumentalisty Stepha Hondeho s řadou zvučných jmen – Vinny Appice, Tim Bogert, Don Airey…
Letos by mělo vyjít nové album Evilution, mezi hosty se skví jméno jediné hostky – Jenny Haan (Babe Ruth).
Jedno z příjemných překvapení loňskýho roku řadím do osobní Top Five 2015 – spolu s A Conspiracy Stars od UFO, Youngovým Monsanto Years, Gilmourovým Rattle That Lock a Som, kto som od ŽBB.
Občasný pátrání po stopách málo známých sólových alb muzikantů ze známých kapel mě před časem přivedlo k dílu Johna Slomana (Lone Star, Uriah Heep) a k poznání, že i conquestovský pěvec uzrál jak to víno. To jsem nečekal. VIAC John Sloman – Dark Matter, 2003→
Příští měsíc vyjde druhé album vikingskoitalského tria Wonderworld, sestava zůstává stejná jako na prvotřídním debutu (10/2014): Roberto Tiranti – basa, zpěv Ken Ingwersen – kytara Tom Arne Fossheim – bicí
To bylo tak… Tři roky tomu, co jsem se dočet’, že 24. června 2013 vydá Pete Way novou desku o 14 zbrusu nových kouscích pod titulem Walking On The Edge. Produkci že bude mít na starosti Mike Clink (Whitesnake, Triumph, UFO, Jefferson Starship…), hrát budou mj. Slash a Nikki Sixx a zpívat (jakýsi) John Parr. Bo z toho tehdy nebylo nic a další rok ani pomyšlení, věřil jsem loni od konce ledna, co byl druhý termín. Ale zas nic, tož jsem chtěl konečně slyšet aspoň ten hlas.
Na jižním pobřeží Anglie v hrabství Východní Sussex leží město Hastings, proslulé významnou bitvou o Anglii, jež se udála v roce 1066. Pouze 50 mil vzdálené historické centrum celé oblasti Canterbury, jedno ze sedmi měst na seznamu Britského kulturního dědictví, dalo název sofistikovanému hudebnímu hnutí, VIAC Stallion→