Pryč s jaderným nebem, svět chce vonět chlebem!
Kořeny holandské neoprogresivní formace sahají do poloviny sedmdesátých let, kdy klávesista Julian Driessen založil první z celé řady souborů rozličných názvů a sestav. Cestu k natočení alba však našel až s projektem Ywis, při jehož zrodu v roce 1982 asistovali Geert van der Burg (zpěv), Rinus Hollenberg (kytary), Eric Stap (baskytara) a Herman Ruijters (bicí).
Vydařený eponymní debut s vrcholem v čísle The Flasher přivedl na svět v roce 1983 privátní label Mini Rock Records. Po hudební stránce byl ovlivněn především kanadskou kapelou Saga, zatímco na Sylvii van Heck, která měla na svědomí angažované texty, pravděpodobně mohutně působilo období vrcholící studené války. Skupině se tak v letech 1984-85 otevřely dveře do Československa a NDR na Festival politické písně v Sokolově, na koncert Zpíváme zpěv míru pořádaný uměleckou agenturou Pragokoncert v pražském Paláci kultury i na berlínský festival Rock für den Frieden. V roce 1985 je zastoupena jak na LP kompilaci Planeta lidí (skladba Common Sense vs. Bombs), tak na titulu Všechny barvy světa (mimoalbová Words On Walls) a dostane se na ni i v rámci supraphonské singlové edice Diskotéka vydávané ve spolupráci s ÚV SSM a ZO SSM (Homo Sapiens/Thirst).
Plodný rok po absolvování úspěšného turné v Bulharsku kapela zakončila rozpadem, za nímž kupodivu nestály ideové spory, nýbrž to rozdílný pohled na další hudební směřování.
Driessen s vokalistou Ruudem Stokerem založili v roce 1986 progrockový soubor The Last Detail, který po šesti letech a dvou albech (At Last… The Tale, 1990 a The Wrong Century, 1991) změnil název na Timelock a obměnil sestavu, do níž se pro první dvě desky (Louise Brooks, 1992 a The Dawn, 1994) vešel i staronový spoluhráč Rinus Hollenberg.
U příležitosti vydání reedice debutového alba Ywis v roce 1993 uspořádala firma SI Music společné setkání, na němž byl dohodnut restart značky v původním složení s jedinou výjimkou – zaneprázdněného Driessena měl vystřídat klávesák René van Spanje. Ze všech koncertních plánů však nakonec sešlo, čas od času kvetla alespoň studiová činnost a tak v roce 1995 spatřilo světlo světa nové album Leonardo’s Dream.
Napsalo definitivní tečku za příběhem nejangažovanější kapely nizozemské rockové historie.
DISKOGRAFIE:
1983 – Ywis (Mini Rock Records)
1995 – Leonardo’s Dream (SI Music)
