Tear down the wall!

“Koncert v Berlíně byl zcela ojedinělým zážitkem, neopakovatelným. Byl jsem si té strašlivé energie vědom – tehdy asi opravdu stačilo málo, aby ta obrovská masa lidí na jeden pokyn srovnala se zemí celý Berlín. Bylo to opojně děsivé, určitý druh extáze. Pod sebou dav, který ovládáte, ale nemáte s ním žádný kontakt. Nic většího už bych nikdy zažít nechtěl.”
Roger Waters

Před sedmadvaceti lety se sesula k zemi Berlínská zeď, snad nejznámější symbol železné opony. Pro Rogera Waterse to byl příhodný podnět k prvnímu oživení jednoho ze svých nejúspěšnějších projektů.

Uvedení The Wall se 21. července 1990 na berlínském Postupimském náměstí zúčastnila celá plejáda hostujících umělců (Joni Mitchell, Marianne Faithfull, Sinéad O’Connor, Paul Carrack, Van Morrison, Bryan Adams a další), jimž obstaral doprovod Watersův perfektně šlapající The Bleeding Heart Band v čele s kytaristy Andym Fairweather-Lowem a Snowym Whitem. A stejně dobře vyšel i tah se zapojením symfonického orchestru východoberlínského rozhlasu, dirigovaného Michealem Kamenem, a stočlenného pěveckého sboru posádkové hudby sovětských ozbrojených sil.waters_live-in-berlin1Celou akci jsem při sledování přímého televizního přenosu vnímal především jako velkolepou oslavu konce studené války definitivně potvrzující, že se mi několik dnů předtím jenom nezdálo o svobodných volbách doma a lesu československých vlajek, které bylo možno spatřit během přenosů z fotbalového mistrovství světa v Itálii.
Občasné výpadky techniky v průběhu večera, přenášeného živě do 35 zemí světa, pro mě nebyly ničím jiným, než jejím pochopitelným i omluvitelným rozmarem.

Přestože mě tedy až tak nezajímala míra kvality, s níž se svých partů zhostili jednotliví interpreti, uchovávám v paměti celou řadu fragmentů hodných zmínky. A předmětné DVD je jejich ideálním osvěžovačem. Počínaje saxofonovým sólem Gartha Hudsona v první části Another Brick In The Wall a přesvědčivým výkonem Cyndi Lauper v jeho druhém pokračování, přes Hudsonův skvostný akordeonový příspěvek v Mother, nápad s maskami v hledišti při Empty Spaces i překvapení v podobě prostoru pro Jerry Hall.
Nebo detailní záběr při rozjezdu Another Brick In The Wall, part 3 na tehdy ještě československou vlajku v natažených rukách jednoho ze šťastlivců, který byl – tak jako dalších 350.000 lidí – přímo v místě dění. Nebo strhující výkon Paula Carracka zpívajícího Hey You za již dokončenou, 25 metrů vysokou a téměř 170 metrů dlouhou, zdí. Stejně jako okamžik, kdy se mohutný dav v Nobody Home přidá k Watersovi, či některé z dechberoucích sól Snowyho Whitea.
A zrovna tak impozantní finále vrcholící neopakovatelně nezatíženým nadšením z definitivního pádu té Zdi. S refrénem, z něhož nepřestane mrazit i po letech.waters_live-in-berlin2Všechny zmíněné momenty z vystoupení, které se na dlouhých šestnáct let zapsalo do Guinnessovy knihy rekordů jako největší koncert všech dob, a navěky do mé paměti, jsem proseděl u televize. Za měsíc ale do Československa přijedou Rolling Stones a na ploše pražského Strahova si na Watersovu show vzpomenu hned několikrát. Není nejmenších pochyb – doba, vymknutá z kloubů, konečně přestala šílet.
A dvaadvacetiletý Chris Gueffroy bude už navždy poslední obětí rozděleného Berlína.

Obsah a obsazení

The Wall: Live In Berlin Book Cover The Wall: Live In Berlin
Roger Waters
Rock Opera
Universal Music
2004
DVD
25

Názor na “Tear down the wall!”

Pridaj komentár