Babe Ruth – First Base, 1972

Stejně jako pětiletka předtím i rok 1972 přinesl celou řadu hudebních skvostů, jež neměly nejmenší problém obstát ve zkoušce času, některé z nich však zůstaly stranou obecného zájmu. Album First Base, jeden z nejoriginálnějších debutů rockové historie, mezi ně nepochybně patří.

Vyvážená kombinace hardrockového drajvu s všudypřítomnou příchutí jazzu dokořeněná špetkou funku a latiny, dechberoucí hlasový projev Jenny Haan, k tomu invence i energie na rozdávání, to jsou přednosti, kterým Babe Ruth nechají vyniknout měrou vrchovatou v každém songu svého prvního alba, jež vznikalo ve studiích Abbey Road za účastí řady hostujících muzikantů v čele s kvartetem cellistů.

V úderném úvodu Wells Fargo s ryčným ságem frontmanka poprvé představí svůj mocný vokál a Shacklock potvrdí svou všestrannost. Jemná balada The Runaways nabídne odvrácenou, ale stejně dokonalou tvář zpěvačky i kapely a převzatého Zappova King Konga zas možno brát coby přehlídku instrumentální dovednosti souboru.
Tři skladby, tři různé polohy. V každé z nich kapela obstojí na výbornou, stejně jako ve druhé polovině alba, kterou zahájí jeho nesporný vrchol, vydařená cover verze Black Dog s atmosférou, jež graduje a pohltí, zrovna tak jako originál v podání (severo)amerického písničkáře Jesseho Winchestera, jenž jej nahrál v kanadském exilu, kam se jako tisíce jeho vrstevníků uchýlil před povolávacím rozkazem do Vietnamu, a vydal na svém eponymním debutu v roce 1970. Obě verze se každopádně můžou směle měřit se svým stokrát slavnějším jmenovcem ze čtvrtého alba Led Zeppelin.
A žádná ingredience neschází ani nejslavnější písni Babe Ruth The Mexican, naopak, užití Morriconeho motivu ji přidává další rozměr. Spojení rockové hudby s westernovou tématikou, co víc si od života přát? Původnímu podání se ani náhodou nepřiblíží žádná z verzí pozdějších let, s níž přišla celá řada těles všeho možného i nemožného druhu, ale ani kapela sama o pětatřicet let později na svém reunionovém titulu.

Prvotřídní finálovku alba, jehož jedinou slabinou je ne zrovna vydařený přebal Rogera Deana, představuje syrový rockový duet Joker, jenž by se dal sáhodlouze velebit. K obhájení tvrzení z úvodu však dalších slov netřeba. Album First Base obsahuje všechno, co by mělo mimořádné dílo nabídnout, přesvědčit tedy zvládne samo.

SKLADBY:
A1) Wells Fargo (Alan Shacklock) 6.14
A2) The Runaway (Alan Shacklock/David Whiting) 7.12
A3) King Kong (Frank Zappa) 6.40
B1) Black Dog (Jesse Winchester) 8.03
B2) The Mexican (Alan Shacklock) 5.45
B2.a) Per Qualche Dollaro In Piu (Ennio Morricone)
B3) Joker (Alan Shacklock) 7.42

Produkce Nick Mobbs & Alan Shacklock

SESTAVA:
Janita ‘Jenny’ Haan – zpěv
Dave Hewitt – basová kytara
Dick Powell – bicí, perkuse
Dave Punshon – klávesové nástroje
Alan Shacklock – kytary, zpěv, varhany, perkuse
&
Gaspar Lawal – konga, bongos
Brent Carter – saxofóny
Harry Mier – hoboj
Peter Halling – violoncello
Clive Anstee – violoncello
Manny Fox – violoncello
Boris Rickleman – violoncello
Jeff Allen – bicí (2)

First Base Book Cover First Base
Babe Ruth
Hard rock
Harvest Records
1972
LP
6

3 názory na “Babe Ruth – First Base, 1972”

    1. Ba, First Base ale určitě není jediná deska Babe Ruth, co stojí za slyš. Jen škoda, že si nejslabší chvíli vybrali hned na dalším albu… Přesto i Amar Caballero (1973) obsahuje několik vydařených kousků (v čele s Shacklockovou instrumentálkou We Are Holding), komplet se povedly i obě desky z pětasedmdesátýho (především Babe Ruth) a kupodivu ani Kid’s Stuff (1976) s totálně překopanou sestavou (vč. zpěvačky) není špatná.

Pridaj komentár