Na 22. 9. 2017 oznámil vydání svého prvního sólového alba Phil Lanzon, od léta 1986 klávesista Uriah Heep. Pod titulem If You Think I’m Crazy! bude v digitálním formátu oficiálně k mání na store.cdbaby.com, na CD zpočátku pouze na autorových webových stránkách phillanzon.com.
Pro úplnost tracklist:
01. Mind Over Matter
02. Kelly Gang
03. I Knew I Was Dreaming
04. I Saw Two Englands
05. Step Overture
06. Lover’s Highway
07. Donna & Joe
08. Carolin
09. The Bells
10. The Forest
… a zmínit každopádně třeba i obal alba, který je dílem Lanzonova přítele, ruského malíře žijícího ve Spojených státech Michaela Chevala (roz. 1966 jako Михаил Хохлачев).
Budiž Lanzonovi poctou, že světově uznávaný umělec při práci vycházel z díla Imagine II, jež věnoval Johnu Lennonovi. Změnu tak prodělala nejen ústřední postava, ale i kruhová mozaika s nápisem Imagine, jež je středobodem památníku Strawberry Fields v newyorském Central Parku, i další jednotlivosti:
Phil Lanzon vydá 15. júla 2019 druhý sólový album pod názvom 48 seconds.
Phil: “Vždy som bol veľkým fanúšikom filmových soundtrackov… To je jeden z dôvodov, prečo som sa pustil do tohto druhého albumu… Nie je to koncepčný album, len výber desiatich piesní…”
Štyri krátke ukážky sú na jeho oficiálnej stránke.
Počúvam práve vydanú novinku. Na YouTube zatiaľ bez ukážky, využívam ponuku Spotify. Borek, díky za informáciu!
Albu jsem věnoval poslechovou většinu prvního povíkendového dne s nejednoznačným výsledkem.
Při znalosti Lanzonových autorských prací pro domovskou kapelu jsem čekal cosi v duchu Shadow z Wake the Sleeper a skladeb z Into the Wild (Money Talk, Southern Star a Kiss of Freedom), ale dočkal se jen napůl. Aktivní účast The London Telefilmonic Orchestra dirigovaného Richardem Cottlem, který se ujal i aranží, všudypřítomný pěvecký sbor i rozmáchlá produkce Simona Hanharta (Marillion, Asia, Arena) udělali svoje. Otázkou zůstává, jestli pokaždý jen k dobru věci…
Po životabudičným otvíráku Mind Over Matter, vděčným příběhu australskýho psance Neda Kellyho Kelly Gang, apelu proti násilí I Knew I Was Dreaming, Lanzonem příjemně odzpívané I Saw Two Englands a překvapivě (?) jediné instrumentálky Step Overture jsem měl v druhým poločase opakovaně problém udržet pozornost. A zpátky do děje už mě naplno nevtáhly ani nejsvětlejší okamžiky dalšího dění (The Bells, The Forest), z nichž rovněž cítit, že se jedná o poctivé album, na kterém si dala spousta lidí záležet: Phil Lanzon (klávesy, zpěv 4 a 10), Craig Blundel (bicí), Laurence Cottle (basa), John Mitchell (sólová kytara, zpěv 1 a 3), James Graydon (akustická kytara), Sarah Jory (pedálová steel kytara, banjo), Joe Atkins (piccolo trubka), Andy Makin (zpěv 2, 6, 7 a 9), Andy Caine (zpěv 8), ad.
Tož prozatím žádné kategorické soudy.