Film Vládci chaosu – sobotní kultura za 666 bodů

Mám rád životopisné filmy popisující osudy různých hudebníků i kapel všemožných žánrů. Minulý rok mě zaujal hudební dokument Restart o teplické kapele Motorband, životopisný snímek Bohemian Rhapsody o F. Mercurym, Dirt o pošucích Mötley Crüe či o drsných praktikách na jedné z nejprestižnějších hudebních konzervatoří – starší snímek Whiplash. Nemohl tedy chybět ani následující film…. 

Nad okolnostmi vzniku filmu režiséra Jonase Åkerlunda s názvem Lords Of Chaos, který natočil podle stejnojmenné knihy, žasnu úplně stejně, jako nad neuvěřitelnou životní dráhou tvůrce samotného. Jeho umělecká kariéra počala ve švédské legendární black metalové kapele Bathory, kde hrál na basu. Poté se spíše přesunul za kameru, ostruhy si získal natočením kontroverzních klipů Prodigy nebo Rammstein, až se propracoval na pozici jednoho z nejuznávanějších tvůrců klipů plejády mainstreamových amerických hvězd typu Madonny či Ozzyho Osbourna.

Když se předloňského roku rozhodl natočit celovečerní film o vzniku norského black metalu, tak vypukl pořádný poprask. Ani jedna z protistran, členové Mayhem, ani vrah jejich kytaristy Varg ze spolku Burzum nesouhlasili s popisem událostí ve scénáři a žádná ze zúčastněných kapel nedala souhlas s použitím hudby. Zasvěcení fanoušci (hlavně ti z Norska) kroutili hlavami nad obsazením Amíků do hlavních rolí a nad hollywoodským stylem kamery, nezasvěcení Amíci zděšeně zírali na explicitně pojaté krvavé a násilné scény.

Jako oběť byl v příběhu  označen zakladatel „pravého norského black metalu“ – hudebník Euronymous z kapely Mayhem. Blasfemické projevy používal ve snaze co nejvíce šokovat okolí a s cílem zvýšit zájem o kapelu samotnou. Bohužel tato jeho póza přitáhla skutečné ZLO v podobě lidí, kteří se opájeli satanismem, násilím a fašistickými postoji. Ti v jeho okolí rozpoutali spirálu násilí, vražd a vypálení několika desítek kostelů. I sám Euronymous v závěru příběhu zemřel na následky 23 bodných ran trestající rukou jednoho z nich. V tomto případě si nelze nevzpomenout na staré české přísloví Čiň Čertu dobře a Peklem se ti odmění“, které v tomto případě vystihuje situaci naprosto doslovně.

O tuto hudební odnož se vůbec nazajímám,  snímek jsem zhlédl v zájmu  rozšíření svého kulturního rozhledu. Snímek předložil sled událostí, které na počátku devadesátek útočily na každého z bulvárního tisku. Ze sociologického hlediska mne spíše zajímaly příčiny vzniku této scény.

Odpovědi byly ve filmu jen lehce načrtnuty – šlo o jakousi kombinaci mladistvého odporu k jakékoliv autoritě a tedy potažmo i k oficiálnímu křesťanskému náboženství, které je v Norsku těsně spjato s výkonnou mocí. Hudebnící se  snažili navázat na pohanské rituály svých vikingských předků. To vše, spolu s geografickou polohou severské země, kde je mezi fjordy a horami skoro pořád zima a ponuré přítmí, celé dospělo k tragickým koncům. Nemalou roli tu sehrála paradoxně i tamní vysoká životní úroveň, neboť jsem často zaregistroval výroky o tom, že vše kolem hudby (zkušebny, nahrávání desek, provoz obchodu)  platili tehdy rodiče muzikantů. Zde se ukázalo, že i v tak  bohaté společnosti, kde bylo skoro vše dostupné, to nakonec mohlo být kontraproduktivním prvkem.

MAYHEM

Závěrem: v tomto filmu jde o muziku až v jakémsi druhém plánu, moc ji tam nezazní (ještě méně než v Dirt) a spíše někdy  poněkud šablonovitým způsobem seznamuje diváka, který se nerekrutuje z black metalových kruhů, kam až může zajít fanatismus ne zcela psychicky zdravých jedinců. Prvotní příčinu bych však v hudbě samotné nehledal…

2 názory na “Film Vládci chaosu – sobotní kultura za 666 bodů”

  1. Situaci v Norsku jsem tenkrát sledoval jen prostřednictvím hudebních časopisů a myslel jsem si, že jsou dost nadsazené. Jenomže nebyly. Podle traileru to nevypadá špatně, dost dobré hodnocení to má aj na ČSFD. Pokud bude příležitost, tak na to kouknu…

Pridaj komentár