Pozor na čáry White Coven!!

Máte v oblibě počátek sedmdesátek a kapely z této doby, jež produkovaly směs progresivnějšího a drsnějšího rocku, blues nebo  psychedelického folku? White Coven vzdáleně zní jako podivná směska raných Fleetwood Mac a Grand Funk Railroad či Taste. Kapelu si nemůžete nezamilovat, obzvláště když za mikrofonem spatříte pravou temperamentní  rusovlásku Saru Lapiedru. Hmatatelnou živočišnost nemá však jen zpěvačka, ale sálá i ze zbytku kapely. Aby taky ne – pocházejí z města Zaragoza, které se nachází na severozápadu Španělska.

V roce 2015 natočili  demo ve formě EP, poté poctivě tři roky makali na debutním albu, které vyšlo na podzim roku 2018 u domácího labelu Surnia Rec. Deska pod názvem Overseas získala za pár týdnů mnoho pozitivních ohlasů, doma se nominovala v několika kategoriích jako album roku. Také proto, že zvukoví technici dokázali vykouzlit naprosto kouzelný, plně dynamický sound, který je v tomto stylu dnes spíše vyjímkou. Kvalit kapely si všimla i německá gramofirma Nasoni Rec., která chystá evropské vydání na vinylu v letošním květnu.

Krásný digipackový obal s Muchovým obrázkem na titulní straně uvnitř skrývá  plakátek kapely s texty. Stříbrný kotouček  obsahuje 9 songů, které mají pokaždé trochu jinou náladu, některé jsou více ovlivněny blues (Moomroom, Sedative). Dají se vystopovat i jižanské prvky (Farewell), překvapivě funkčně jsou zakomponovány i dechy (Your Time Is Over). Dojde i na rockovou rychlou instrumentálku The Razorback.

Vím že za poslední léta se vyrojilo stovky podobných retro kapel v čele třeba s Gretou Van Fleet. Lze rovněž namítnout, že lépe vyhledat originál. Když on ten koktejl od White Coven je tak dobrej a lákavej, hlavně pro posluchače jako já, kterej na podobnou muziku dostane chuť jednou za čas.

SKLADBY:
01. Woman
02. Brief Old Tale
03. Moonroom
04. Farewell
05. The Razorback (instrumental)
06. Your Time Is Over
07. Sedative
08. Coven
09. Overseas

SESTAVA :
Sara Lapiedra – Vocals
Mario Gutierrez – Rhythm and Solo Guitar
Juan Cervera – Rhythm and Solo Guitar, Backing Vocals
R. David Bueicheku – Rhythm and Solo Guitar, Backing Vocals
Carlos Viejo – Bass
Daniel Penon – Drums, Percussion
Josete Melendez – Keyboards, Organ, Piano

Overseas Book Cover Overseas
White Coven
rock
Surnia Records
2018
CD
9

7 názorov na “Pozor na čáry White Coven!!”

  1. Neodolal som. Pekný obal, ale nie preto. Počúvam druhý raz za sebou. Hudba OK, aj keď som príliš nepochopil prirovnanie ku Grand Funk alebo Taste, ale každý máme svoj pohľad. Jediné, čo by som si dovolil kapele vytknúť, je nesmelý výkon speváčky. A nebude to spôsobené ukážkami z YouTube. Album som našiel na Spotify, takže zvuk je v poriadku. Skrátka, mám dojem, že Sara mala v štúdiu “trému”, mne v jej prejave chýba väčšia iskra, ktorú by si prezentovaná muzika na Overseas zaslúžila.
    Jirka, vďaka za recenziu a zoznámenie s White Coven!

    1. Hoj,
      hledal jsem k čemu připodobnit výsledný zvuk White Coven a občas mě to ty kapely připomělo. Vím, že je to zavádějící, ale já nejsem zase v rocku na přelomu 60/70 let nijak zvlášť kovanej a kapela dle mého žádnou konkrétní kapelu nezkopírovala. Kdyby tě napadl jiný příměr, tak sem s ním. Ve všech článcích, co jsem dohledal se spokojili autoři s poznámkou, že kapela čerpá z muziky 70 – átých let.
      Zpěvačka se do toho jistě mohla více opřít, žádná Joplinka to není, to máš pravdu, ale i tak se mi ten její umírněnější projev líbí.

  2. Od jisté doby se už nepídím po nových interpretech, kteří vlastně nic nového nepřináší. Zajímavější jsou ti, na které jsem kdysi díky režimu nenarazil. Tohle jsem si právě na YouTube pustil, zajímavá a pěkná je zpěvačka a to odkud kapela je, asi bych si to nekoupil. Pro mě jsou v tomhle oboru zajímavější třeba The Kills, Dead Weather a již neexistující White Stripes.

    1. Zdeny, myslím si, že kdybych tu trochu mystifikoval a vypracoval bych falešnou recenzi na White Coven s uvedením doby vydání třeba 1972, tak by jsi byl možná o kapánek více zpozorněl.
      Myslím si, že ta autenticita sedmdesátek z alba přímo čiší, narozdíl od tebou zmiňovaných kapel, které mají současný zvuk a na doby minulé jen určitými prvky odkazují.

      1. jirka7200: zdravím, je pravda, že tahle kapela zní hodně jako skupiny ze sedmdesátých let. Já z té doby více oblibuji takového Franka Zappu, Soft Machine a vlastně celou canterburskou scénu, jako Gong, Henry Cow, Caravan atd. Jak jsem již napsal je to dobrá hudba, kterou jsem si rád poslechl, ale nekoupil bych to. Díky za seznámení.

    1. To se nedivím, podobných retro kapel je mraky a většina z nich mě po chvíli nudí. Zde cítím jakýsi vlastní vklad , pestrost a zábavnost. Rozhodně nedoporučuji posuzovat podle ukázek z YTB, zvuk mě tam vždy přijde plochý a méně zajímavý a kapelu srazí o třídu dolů.

Pridaj komentár