Na počátku osmdesátek došlo ke vzniku a transformaci mnoha hudebních stylů. Na poli hřmotné „průmyslové“ muziky se po prvních nesmělých pokusech Throbbing Gristle a Cabaret Voltaire v sedmdesátých letech se teprve v novém desetiletí dostaly k veslu post industriální věrozvěstové, kteří počali důrazněji rozvíjet základy tohoto stylu. Kdo tento kvas pozorně sledoval, ten se musel podivovat nad rozmanitostí a tvořivostí jednotlivých kapel a umělců.
Až v tomto období pojali styl hudebníci více akčně a od různých modulátorů zvuku přešli k analogové tvorbě pomocí různě sestrojených perkusivních nástrojů vytvořených z různých volně zavěšených želez, pružin a plechů. V Západním Berlíně tím prosluli Einsturzende Neubauten, v Anglii třeba Test Department. Kdo by si toto období druhých jmenovaných chtěl připomenout, tomu doporučím třeba vynikající album Beating the Retreat z roku 1984.
Tak jako většina kapel, která ve vývoji neustrnula, tak i Test Dept počali svoji hudbu kultivovat a používat více syntenzátorů, ale i akustických nástrojů. V devadesátkách koketovali s vážnou hudbou (Pax Britannica, 1991) nebo dokonce s taneční elektronikou (Totality, 1995). V roce 1997 pak ukončili činnost a rozprchli se do jiných souborů.
Jákési znovuzrození Test Department zaznamenali fanoušci v roce 2014, kdy proběhly různé výstavy, byla vydána kniha a uskutečnily se nějaké koncerty. Kapela nikdy neskrývala své levicové názory, několikrát se ve své kariéře zapojila do podpory stávkujícím dělníkům. Současný stav politického směrování v Anglii vyburcoval původní zakladatele Paula Jamrozyho a Grahama Cunningtona k opětovné tvorbě. Jako blesk z čistého nebe se pak minulý rok objevila zpráva, že nová studiová deska je po 22 leté přestávce připravena k vydání.
„Chaos, ve kterém se nyní nacházíme, je neuvěřitelný, a proto jsme desku pojmenovali „Porucha“. Je to velmi znepokojivá doba,“ říká Graham Cunnington. Současnou politickou deziluzi pranýřují ve většině textů, jako například hned v úvodní Speak Truth To Power:
Těžká rozhodnutí v nelehké době
Chudoba je zločin
Úsporná opatření jsou nesmyslná
Nedostatek pravdy
se nám vymstí
Tento prezentovaný úryvek z refrénu ve volném překladu přibližuje náladu úvodní skladby „Řekni pravdu mocným“. V podobném bojovém duchu se nese i zbytek písní. Další třeskuté téma otevřela skupina v písni GBH84, která pojednává o dodnes nevyšetřeném brutálním zákroku policie při stávce horníků v Orgreave v roce 1984.
Je tedy jasné, že v textové složce zůstala kapela konzistentní. A jak to dopadlo po hudební stránce? Zde jsem pociťoval jisté obavy, neboť poslední alba s techno odérem mě totálně zklamaly, proto jsem k novince přistupoval velice opatrně.
Už po prvním poslechu jsem byl příjemně překvapen. Kapela navázala na nejlepší díla z osmdesátek, řádně vycenila zuby a odolala tlakům na stvoření industriálního zvuku perkusí pomocí hudebních programů. Invenční elektronické pasáže byly dobarveny pěkně po staru analogově nasnímanými zvuky ocelových pružin, plechů a podobných propriet. Tím vznikla uvěřitelná produkce, která skutečně navázala na zvuk kapel z tohoto ranku z dob dávno minulých.
Desku lze rozdělit do několika částí. Jedna je postavená na hypnoticky hutných rytmech ve stylu EBM – takový je Landlord a Information Scare a částečně Full Spectrum Dominance nebo Two Flames Burn. Tyto skladby jsou prostřídány něžnýmiplochami s mixem různých ambientních ruchů – takovou je posmutnělá balada Debris a Gatekeeper. Vrchol alba spatřuji v úvodní, útočně valivém a až symfonicky působícím monolitu Speak Truth to Power, která je svými samply trubek a houslí a jedovatě zkresleným zpěvem jasnou reminiscencí starých časů tvorby TD. Druhým klenotem je zatěžkaná GBH84 – nejtemnější song alba, kde se mezi masivními samply, které plení vše kolem, proplétají něžné melodie klavíru.
Závěrem: barevná reunionová deska jedné z ikon post industriálních stylu – Test Department – byla vydána po 22 letech. Očekávání jsem neměl takřka žádné, o to větší bylo překvapení z těchto osmi skladeb, které v sobě spojily to nejlepší z několika dekád vývoje tohoto stylu – hřmotnou rytmiku z osmdesátek, vkusně zapracované odkazy na EBM rytmy z let devadesátých a zvukově technicky vyspělý elektronický sound, který umožnil až nástup nového milénia. Spolu se solidním dynamickým a hutným zvukem je pro mne CD Disturbance totálně milým překvapením.
SKLADBY:
1 – Speak Truth To Power (00:06:20)
2 – Landlord (00:04:41)
3 – Debris (00:04:33)
4 – Full Spectrum Dominance (00:07:27)
5 – Information Scare (00:04:50)
6 – Gatekeeper (00:05:32)
7 – GBH84 (00:04:21)
8 – Two Flames Burn (00:07:53)
SESTAVA:
Drums – Zel Kaute
Electronics, Sounds – Lottie Lou
Percussion, Electronics, Vocals – Graham Cunnington, Paul Jamrozy
Disturbance
TPLP1443CDP
post industrial, EBM
One Little Indian
2019
CD
8
internet
Měl jsem kdysi nahranou desku Terra Firma, docela zajímavá muzika. Mně se líbila deska od pokračovatelů Psychic TV skupiny Coil album Horse Rotorvator. Genesis P. Orridge se nechal předělat na ženu a jeho manželka na chlapa, chtěli poznat, jak chutná sex z druhé strany. Nejlepší stejně v tomto typu muziky byli Throbbing Gristle.
Jeden čas jsem se motal kolem Laibach a ta ukázka mi je trošku připomněla. Jenomže uteklo pár let a dnes už to není hudba, na kterou bych cílil.
Jo, to majestatni zapojení dechové sekce v první skladbě měli s Laibach podobné. Tvorba této slovinské. kapely byla hodně spojována s jejich zvláštním pojetím totalitní ideologie a jejich tvorba pro mne byla zajímavá do roku 1989. Potom to bylo jen techno v jejich specifickém podání.