“Rock And Roll!”

Od jara 1968 byla historie Deep Purple nerozlučně spjata s trojicí Ritchie Blackmore, Jon Lord a Ian Paice, kterou v původním složení doplnili Rod Evans s Nickem Simperem, v nejslavnějším období Ian Gillan s Rogerem Gloverem a od června 1973 David Coverdale a Glenn Hughes.
Sestava označovaná Mark III si veřejnou premiéru odbyla 8. prosince 1973 v kodaňské KB Hallen, během následujícího roku přidala devět desítek vystoupení s úspěšnými zájezdy do Ameriky, a nádavkem dvě svěží studiovky, Burn a Stormbringer.

Rok 1975 odstartovala 25. ledna jediným koncertem v rámci několikadenní akce Sunbury Musical Festival v australském Melbourne a při jarním evropském mini-turné s Diovými Elf v roli předkapely ji čekalo tucet zastávek, z nichž polovina připadla Německu. Již tehdy se šířily spekulace o chystaném Blackmoreově odchodu (k ostatním členům souboru se však údajně donesly až krátce před posledním vystoupením), management kapely se proto rozhodl zaznamenat závěrečné koncerty ve Štýrském Hradci, Saarbrückenu a Paříži.

První nahrávky spatřily světlo světa v září 1976, tedy v době, kdy kapela již dva měsíce oficiálně neexistovala. Na album se svazujícím názvem Made In Europe, který třetímu živáku Deep Purple prokázal vpravdě medvědí službu, se nakonec dostalo pět songů z obou výše zmíněných studiovek, jako celek se ale setkalo se smíšenými reakcemi. Mnozí nesli nelibě především rozsáhlé studiové úpravy materiálu, včetně odezvy publika, podle dalších se nepodařilo zachytit energii, která sálala z většiny koncertů skupiny i z legendárního předchůdce Made In Japan.
“Album samotné lze jen stěží označit za uspokojivé,” píše ve stručné poznámce věnované tomuto dílu Michael Heatley, autor knihy Deep Purple – příběh hardrockové legendy. A dostatečně výmluvný je i pohled do rejstříku dalšího knižního titulu mapujícího osudy kapely, Thompsonova Smoke On The Water. Zmínky o slavném japonském dvojalbu jsou zde rozesety na třinácti stranách, kdežto desku Made In Europe odbyla jediná krátká glosa.

Rozhodně se neřadím mezi příznivce všemožných dodatečných zásahů do živých nahrávek, přesto jsem tenhle titul přijal s nadšením a téměř bez výhrad již na první dávný pokus. Pětinásobnou dávku plnotučného hard rocku, namixovanou zkušeným producentem Martinem Birchem převážně z vystoupení v Saarlandhalle v německém Saarbrückenu, stejně jako nekonečnou řadu jedinečných momentů přítomných v souhře i sólech, jednoduše vychutnávám všemi smysly. Pro zachycení negativních jevů se mi tak už zřejmě nedostává potřebné výbavy. A zároveň ani porozumění pro ty, kteří nedokáží ocenit třeba jen výkon pěvce. David Coverdale je excelentní, Mistreated v jeho živém podání nedostižná!
“Ta skladba pro mě znamená strašně moc. Snažil jsem se opravdu hodně, protože jsem věděl, že pro tuto píseň je potřebné emocionální nastavení naprosto zásadní,” uvedl po vydání alba Burn, a beze zbytku potvrdil při každé budoucí příležitosti, jak rovněž dokládá řada titulů vydaných v pozdějších letech, mj. MK III: The Final Concerts, Live In London, Live in San Diego 1974, Live in Paris 1975, Graz 1975, ad.

Avšak tou nejpříhodnější připomínkou sestavy, která během pouhých dvou let stihla společný potenciál naznačit, opakovaně potvrdit i lehkomyslně nevyužít,  pro mě už napořád zůstane album Made In Europe.

SKLADBY:
A1) Burn (Blackmore/Lord/Paice/Coverdale) 7.26
A2) Mistreated (Blackmore/Coverdale) 11.34
A3) Lady Double Dealer (Blackmore/Coverdale) 4.13
B1) You Fool No One (Blackmore/Lord/Paice/Coverdale) 16.36
B2) Stormbringer (Blackmore/Coverdale) 5.31

Nahráno: Živě 4. dubna 1975 ve Štýrském Hradci, 5. dubna 1975 v Saarbrückenu a 7. dubna 1975 v Paříži s využitím mobilního studia Rolling Stones
Zvuková režie: Martin Birch
Asistence: Mick McKenna a Tapani Tapanainen
Mix: Ian Paice a Martin Birch
Produkce: Deep Purple a Martin Birch
Design přebalu: Phil Duffy
Fotografie: Fin Costello

SESTAVA:
Ritchie Blackmore – sólová kytara
David Coverdale – zpěv
Glenn Hughes – basová kytara, zpěv
Jon Lord – klávesy
Ian Paice – bicí

Made In Europe Book Cover Made In Europe
Deep Purple
Hard Rock
Purple Records
1976
LP
5

2 názory na ““Rock And Roll!””

  1. Výhodou tohto albumu je to, že prezentovaná zostava hrá svoje vlastné veci. Vzhľadom na to, že Coverdale mi nikdy nesadol v Gillanových skladbách, je to rozhodne dobré rozhodnutie a ešte je to aj dokument toho, čoho bola táto zostava schopná.

Pridaj komentár