CD RCA – ND 71784
Album Per un amico je druhým vroubkem v diskografii Premiata Forneria Marconi a v porovnání s jen o pár měsíců starší (a vynikající!) prvotinou nedoznalo výraznějších změn. Obě nahrávky jsou si opravdu velmi podobné a koho okouzlil debut, bude i v tomhle případě spokojenej, neboť se tu opět servíruje symfonický prog prvotřídní kvality. Vášnivý, romanticky něžný a neodolatelně melodický. A v inštrumentální lahůdce Generale aj patřičně temperamentní.
Co skladba, to pojem. Co píseň, to zaručenej hit a pokud bych měl jmenovat jen jednu jedinou, byla by to úvodní Appena un po‘. Je to taková mladší sestřička z debutu pocházející Impressioni di settembre a je opravdu nádherná…
Všech pět skladeb se stalo evergreeny a pevnou součástí koncertních setů. Všech pět také vyšlo – byť s texty v angličtině a v pozměněném aranžmá – na prvním exportním albu PFM Photos Of Ghosts. Ale o tom až někdy příště.
Původní album vydal label Numero Uno v listopadu 1972 a protože šlo na dračku, prakticky okamžitě následoval aj jeho dolis. Na trhu je ho tak pořád ještě dostatek a dá se sehnat za rozumnou cenu. První CD reedice se objevila koncem osmdesátých let a dnes už je těch verzí tolik, že z toho jde hlava kolem. Ta moje je nedatovaná, ale půjde o repress vydání z roku 1989. Kotouček je potištěný černým písmem a osmistránkovej booklet obsahuje tracklist, sestavu a velkoformátovou (čb) fotografii převzanou z rozkládací LP.
Poslech tohoto výjimečného alba mi přináší mimořádnej zážitek a svou nespornou zásluhu na tom má i zvuk. Hutnej a dunivej, kterej však ani při vyšší hlasitosti nezpůsobí bolest hlavy tak, jako valná většina současné produkce. A to mám rád.
SKLADBY:
1. Appena un po‘ (7:44)
2. Generale! (4:18)
3. Per un amico (5:24)
4. Il banchetto (8:39)
5. Geranio (8:04)
SESTAVA:
Flavio Premoli – pianoforte, clavicembalo, organi Hammond e Pari, spinetta, mellotron, moog, campane e voce solista
Franco Mussida – chitarra acustica, chitarra 12 corde, chitarra elettrica, mandoloncello e voce solista
Franz Di Cioccio – batteria, percussioni e voce
Giorgio “Fico” Piazza – basso e voce
Mauro Pagani – flauto, flauto contralto, piccolo, violine e voce

Art rock, Prog rock
Numero Uno
1972
LP
5
CD: RCA – ND 71784

K tomuto se těžko co dodává. Fenomenální album, základ italského progrocku. Světová třída. Díky za připomenutí, takové muziky není nikdy dost!