CD Brain, Universal Music Group – 060249823772,
Revisited Rec. – SPV 49522 CD /2007/
Nadmíru povedený debut Banished Bridge (1973) je bezva a patří k pilířům mé domácí sbírky, ale ti praví a jedineční Novalis pro mě začínají až tímhle eponymním albem z roku 1975. Řady skupiny mezitím opustil zpěvák a kytarista Jürgen Wenzel, kterého zastoupili Carlo Karges a Detlef Job, ale tou nejzásadnější změnou je přechod od zpěvu v angličtině k němčině…
Novalis (1772-1801), vlastním jménem Georg Friedrich Philipp svobodný pán von Hardenberg, byl německý básník a prozaik, představitel raného romantismu. Zajímal se o básnictví, filozofii a přírodní vědy, především o matematiku. Zasnoubil se s třináctiletou Sophií von Kühn, která však v patnácti letech, tedy ještě před svatbou zemřela. To jím hluboce otřáslo a její smrt, stejně jako smrt mladšího bratra ovlivnila zásadním způsobem jeho literární tvorbu. Ve svých dílech používal temný, mystický a tajemný jazyk. Sám nakonec skonal v pouhých 29 letech na tuberkulózu.
Potud wikipedia. Možná vám to pomůže lépe si představit hudbu stejnojmenné art rockové skupiny z Německa, která vznikla na samém počátku sedmdesátých let a do svého rozpadu, v roce 1985 vydala jedenáct studiových alb. Těmi nejlépe hodnocenými jsou v pořadí druhé Novalis (1975) a následující, o rok později vydané Sommerabend. Obě jsou v německém jazyce a kromě poetických a lyrických textů nabízí podmanivé a vzdušné melodie s výrazným vkladem klávesových nástrojů.
Album Novalis vyšlo v roce 1975 a na relativně krátké ploše šestatřiceti minut přináší 5 skladeb:
Desku rozjíždí okouzlující a neskutečně chytlavá instrumentálka Sonnengeflecht. Bezchybná a strojově přesná rytmika Schünzel – Biereichel tvrdí muziku a já si poprvé vychutnávám pestrou paletu analogových a krásně hřejivých kláves. V následující, devět minut dlouhé Wer schmetterlinge lachen hört je konečně slyšet i civilní zpěv Heino Schünzela, ovšem jen na začátku a pak v samotném závěru skladby, protože její podstatnou část vyplňuje vzrušující a zvukomalebná instrumentální vsuvka. Velice pomalu se rozjíždí hypnotická věcička Dronsz, kterou končila první strana původní LP. Těží z repetitivně se opakujících figur, pomalu zesiluje, graduje a pak, bez varování a uprostřed tónu náhle končí. Vyvrcholení, ani katarze se tady člověk opravdu nedočká…
Základem devět minut dlouhé instrumentálky Impressionen je motiv z 5. symfonie Antona Brücknera. Novalis tady v pastelových barvách opět malují ta svoje melodická kouzla a je to parádní poslouchání. Duševní očista a čistej relax. Poslední píseň Es färbte sich die wiese grün je opatřena částečně upraveným originálním textem z roku 1798, ale dlužno dodat, že zpěvu si posluchač ani v tomhle případě příliš neužije. Gró kompozice znovu spočívá především v podmanivých melodiích, zahraných v čistě instrumentálním provedení. Bonusem navíc je instrumentálka Impressionen, zaznamenaná live v roce 1975. Její zvuk je sice výrazně horší, ale podává přesvědčivý důkaz, že to kapele dobře šlapalo i na koncertech.
Na jednoduchém digipaku z roku 2007 se podílely společností Brain, Universal Music Group a Revisited Rec. Myslím, že se nijak neliší od vydání z roku 2004 a za zmínku stojí především naducaný booklet o šestnácti stránkách. Ten obsahuje kredity, texty písniček, biografii skupiny, haldu fotek a vzpomínky bubeníka Hartwiga Biereichela. V němčině i angličtině.
Doporučovat Novalis fanouškům krautrocku by bylo taháním dříví do lesa, ale z těch ostatních by mohli zaujmou třeba příznivce Camel.
SKLADBY:
1. Sonnengeflecht /Carlo Karges/ – 4:06
2. Wer schmetterlinge lachen hört /Lutz Rahn, Carlo Karges/ – 9:16
3. Dronsz /Lutz Rahn/ – 4:53
4. Impressionen (nach themen der 5. symphonie von Anton Bruckner) /Lutz Rahn/ – 8:55
5. Es färbte sich die wiese grün (originaltext von Novalis um 1798)/Carlo Karges/ – 8:16
Bonus track:
6. Impressionen (live in Hagen 1975) – 10:36
SESTAVA:
Detlef Job – gitarre
Carlo Karges – gitarre, tasteninstrumente
Lutz Rahn – tasteninstrumente
Heino Schünzel – bass, gesang
Hartwig Biereichel – schlagzeug

Prog Rock
Brain
1975
LP
5
Revisited Rec. – SPV 49522 CD /2007/

Jedinečná kapela, která trojicí alb Novalis, Sommerabend a Brandung proslunila druhou půlku sedmdesátek.
Dík za připomínku a bezva četbu.
Vidíš, zrovna cédéčko Brandung si mi pořád ještě tvrdošíjně vyhejbá, ale jednou bude. O to se nebojím. Místo z něj se těším aspoň z alba Flossenengel, z roku 1979. Neříkám, že je dokonalé a pár slabších kousků bych na něm našel, ale úvodní instrumentálka “Atlanto”, následující píseň “Im brunnen der erde”, nebo “Walzer für einen verlorenen traum” jsou bezva. Nehledě na okolnosti, které provázejí vznik alba.