Jazzové Velikonoce v podání Cincinnato

CD AMS, Vinyl Magic – AMS 102 CD /2006/

Blíží se jaro, s ním Velikonoce a to si vždycky vzpomenu na jediné album skupiny Cincinnato (1974). Obal s platem různobarevnejch vajec patří k těm, které stačí vidět jednou a už na něj do smrti nezapomenete. Ale pozor, interesantní je nejenom futrál, ona je to pěkná polízanice i s hudbou samotnou a při jejím poslechu si vždycky kladu otázku, jestli jde o art rock s příchutí jazzu, nebo jazz s artrockovými prvky. Úvodní skladba Il ribelle ubriaco má deset minut a celou druhou stranu vinylového alba vyplňuje jedenadvacet minut dlouhá suita Lebete

Skupina pochází ze severoitalské provincie Varese a jako Eros Natura hrála už od roku 1970. Změnu na Cincinnato přijala o dva roky později a bylo to na žádost vydavatelské společnosti, které se původní jméno zdálo poněkud zavádějícím. Eponymní debut skupina nahrála během pouhých tří dnů pro švýcarskou značku PDU (Platten Durcharbeitung Ultraphone), která je fanouškům známá hlavně díky distribuci dnes už klasických děl německého krautrocku, včetně několika nahrávek od prestižních labelů Ohr a Kosmische Kuriere. Cincinnato sice nebyli jedinou prog rockovou skupinou v katalogu firmy, ale kromě ní už se to z oblasti RPI povedlo jenom krajanům Logan Dwight.

Album Cincinnato vyšlo v roce 1974 nákladem 10 000 kopií, ale prodala se jich sotva tisícovka a tak přišel nevyhnutelnej krach. V tisku se sice údajně objevilo pár pochvalnejch recenzí, ale ani ty skupině nepomohly k nějaké větší popularitě a tak se už o další rok později rozpadla. Na desku sedal pomalu prach a teprve o pěknejch pár let později se z ní stal sběrateli vyhledávanej artikl. Jediné existující vydání na CD (se třemi bonusy) je z roku 2006 a vzešlo ze spolupráce labelů Vinyl Magic a AMS. Je to vymazlená mini vinyl replika z tvrdého kartonu, s velkou fotografií kapely na vnitřní straně rozevíracího obalu a s osmistránkovým bookletem. Ten obsahuje kredity k albu, biografii skupiny a černobílé portréty členů Cincinnato. CD vyšlo jako jeden z kousků ucelené řady “AMS Italian Prog Remasters” a jeho součástí je i sběrateli ceněnej OBI strip. Nu a podobná bída je to i s reedicemi na vinylu. Discogs uvádí jen dvě, obě od italského labelu AMS.  

Je těžké hudbu Cincinnato zjednodušeně popsat a přiblížit těm, kteří o ní v životě nezavadili. Musel jsem si pomoct články dostupnými na internetu a v nich se nejčastěji skloňují jména Cream, Gentle Giant a Mahavishnu Orchestra. Z italské scény jsou zmiňovaní především Perigeo, Area, nebo Dedalus, ale fakt nevím… 

První strana desky obsahuje tři, víceméně jazzové instrumentálky a druhá pak přes dvacet minut dlouhou suitu s trochou zpěvu Giacoma Urbanelliho. Kapela chtěla zúročit svoje instrumentální mistrovství a proto se to ve studiu nahrávalo pěkně na živo. Celou placku sfoukla za tři dny a jistě tím udělala radost svému chlebodárci, kterej pár franků ušetřil. Zvuk tím sice malinko utrpěl, ovšem vzájemná chemie a hráčská erudice všech zainteresovaných mohly plně vyniknout.

 Nemám nic proti jazzu, ale mým denním chlebem není a nebude a s první stranou desky mám docela problém. Na úvod je tady deset minut dlouhá Il ribelle ubriaco a je to sakra tvrdej oříšek. Určitě nejnáročnější kousek celé kolekce. Sice jasně rozeznávám zkreslenou kytaru na devíti hodinách, piano na třech a basu s bicími někde na dvanáctce, ale jinak mám pocit, že si tam každej hraje co chce. Ovšem také je tu od každého něco. Jak zběsilej free rock, tak rychlé jazzové laufy a dojde i na klavírní vsuvky s příchutí romantiky. No a díky syntezátorům v závěru skladby už je z toho téměř symphonic prog. Následující Tramonto d’Ottobre je improvizovanou, semiakustickou ukolébavkou a v podobně uvolněném duchu se nese i třetí Esperanto. Ta nabídne porci docela přítulnejch melodií, ale i pěknou spršku disharmonickejch sól. Ovšem nakonec se to dá a z první strany desky se mi tahle věc zamlouvá nejvíc.

 Celou druhou stranu původní LP zabrala suita L’ebete, která se od předcházejícího materiálu liší nejenom stopáží, ale především obsahem, kterej už není tak striktně jazzovej. Prvních pět minut je dokonce se zpěvem Giacoma Urbanelliho a zbytek skladby bych popsal jako zasněný art rock, s kořením v podobě ledabyle rozházenejch střípků jazzu. Jenomže, co je to platné. Díky absenci nějakejch výraznějších míst a dokonale vláčnému tempu je těch jedenadvacet minut až nekřesťansky dlouhejch a tak se to táhne, jak stoletá válka. Na konci jsem rád, že už to mám za sebou.

Cédéčko nabízí ještě tři bonusy – skladbu Tramonto d’Ottobre v prodloužené verzi z roku 2006 a z té samé doby pocházející věc Tangasco. Obě se mohou pochlubit daleko lepším zvukem a druhá jmenovaná i kouzelně pohádkovou atmosférou. Je trochu smutné, že nejlepší skladba na CD s původním albem vlastně vůbec nesouvisí, ale jsem rád, že tady je. Aspoň mám důvod vylovit ho čas od času z regálu a prohnat  sluchovody. Na úplnej závěr je tu raritní, dvanáct minut dlouhej snímek ještě z dob Eros Natura, ale jeho zvuková kvalita je žalostná a tak je to jen taková připomínka dávno zašlejch časů.

 Z textu je asi jasné, že z tý desky nejsem zrovna nadšenej a z italské jazzrockové scény bych mohl vysypat řadu alb, která mě zaujala víc. Rockys Filj – Storie di uomini e non (1973), Ping Pong – Ping Pong (1974), Area – Crac! (1975), Libra – Musica & Parole (1975), nebo Il Baricentro – Sconcerto (1976). Navíc ani ten zvuk není žádnej zázrak (CD je udělané z originálního vinylu) a tak to na víc, než ušmudlané dvě hvězdičky nevidím.

SKLADBY:
1. Il Ribelle Ubriaco  (10:15)
Written By – Urbanelli, Fantuzzi, Scolese
2. Tramonto d’Ottobre  (2:46)
Written By – Urbanelli, Scolese
3. Esperanto (7:05)
Written By – Urbanelli, Scolese
4. L’ebete (20:58)
Written By – Urbanelli, Fantuzzi

Bonus Tracks:
5. Tramonto d’Ottobre 2006*  (5:06)
Written By – Urbanelli, Scolese
6. Tangasco*  (5:33)
Written By – Urbanelli, Scolese
7. Eros Natura “Live 1972”**  (11:55)
Written By – Urbanelli, Scolese, Fantuzzi

* Recorded by Donato Scolese and Giacomo Urbanelli @ Scolese Studios, 2006; arr. by Donato Scolese, featuring Piero Orsini on electric and acoustic bass.

** Recorded live in 1972 by Eros Natura, before changing their name to Cincinnato

SESTAVA:
Gianni Fantuzzi – electric & acoustic guitars
Giacomo Urbanelli – acoustic piano, electric piano, ARP synth, Hammond, lead vocals
Annibale Vanetti – bass
Donato Scolese – drums, vibes, percussions, keyboards 

Cincinnato Book Cover Cincinnato
Cincinnato
Jazz Rock, Fusion, Prog Rock
PDU
1974
LP
4
CD AMS, Vinyl Magic – AMS 102 CD /2006/

6 názorov na “Jazzové Velikonoce v podání Cincinnato”

Pridaj komentár