CD Metal Mind Productions – MASS CD DG 1059 /2007/
Dnes už je to (čerstvě) šedesátiletá paní, ale koncem osmdesátých let to byla docela kočka. Navíc i pěkně divoká. Příkladem budiž debutové album Worship Me or Die! (1987), kterým zabodovala u fanoušků extrémní metalové hudby. Jejich pozornost si získala nejen agresivní muzikou a kytarovým umem, svoji roli sehrály rovněž záměrně šokující image a provokativní texty. Skutečně přelomovým však bylo teprve LP Beethoven on Speed (1990), z jehož odkazu těží prakticky dodnes…
The Great Kat, vlastním jménem Catherine Thomas přišla na svět 6. června 1966 v britském Swindonu, ale záhy se i s rodiči přestěhovala na Long Island v New Yorku. Od mala ji přitahovala klasická hudba, takže už ve svých sedmi letech začala cvičit na klavír a v devíti k němu přidala ještě housle. V patnácti získala plné stipendium na prestižní hudební akademii “The Juilliard School” v New Yorku a promovala s vyznamenáním jako klasicky vzdělaná houslistka.

Počátkem osmdesátých let zahájila profesionální kariéru a buď s orchestrem, nebo s klavírním doprovodem koncertovala nejenom v USA a Mexiku, ale dostala se i k nám do Evropy. Zdálo se, že má před sebou pěknou budoucnost, ovšem pak někde v televizi zhlédla videoklip Judas Priest a šlus. Bylo vymalováno. Najednou si uvědomila, že (podle vlastních slov) zkostnatělá klasická hudba je už prakticky mrtvá a tak se rozhodla ji aktualizovat v podobě fúze s metalem. Houslová sóla Paganiniho, Sarasateho, Vivaldiho, Bazziniho, Beethovena, nebo Bacha transkribovala pro kytaru a – cituji: “Zrodila se Great Kat, první a jediný kytaro-houslový dvojvirtuóz od dob Paganiniho.” V promo materiálech a dostupných rozhovorech se označuje za reinkarnaci Beethovena, za Boha, nebo za nejrychlejší kytaristku všech dob. Mluví o sobě ve třetí osobě, stylizuje se do role dominy a natřásá na vysokých podpatcích, v korzetech a síťovaných punčochách. Zkrátka, dělá to tak nějak po americku, tedy pořádně a člověk ji musí brát se shovívavým nadhledem.

Album Beethoven on Speed má lehce přes půl hodiny (32:41) a vměstnalo se na něj šestnáct skladeb. Většina z nich má kolem dvou minut, ale na to, aby z vás nadělaly trhací kalendář to úplně stačí. Jeho náplní je vysoce třaskavá směs speed metalu, thrashe a klasiky, aneb ušní klystýr provedený nekompromisní rychlostí a brutální silou. Její virtuózní kytarová sóla můžou připomínat Malmsteena, ovšem velice vzdáleně. Podobných kytaristů, hlavně ze stáje Shrapnel Records byla celá řada (Vinnie Moore, Becker, Friedman, MacAlpine, Tafolla), ale žádnej z nich nehrál takovej bugr. To vám garantuju.
Podobně, jako v případě německých Mekong Delta mě zaujaly především skladby s vlivem klasické hudby a těch je tady většina. Celé to odpálí pořádně zrychlená adaptace Beethovenovy “Páté” Beethoven on Speed a pokračuje v pořadí třetím, snad ještě rychlejším “Letem čmeláka” Flight of the Bumble-Bee (Rimsky-Korsakov). Našel jsem tvrzení, že to tam Kat drtí rychlostí 300 BPM, což je asi 20 tónů za sekundu. Člověk si říká, jestli je něco takového technicky možné, ale zápis do Guinnessovy knihy rekordů z roku 2012 uvádí výkon ještě o 7 tónů rychlejší. O videu, na kterém hrají Joey De Maio & Michael Angelo Batio unisono dokonce 30 not za vteřinu ani nemluvě…
Dalším klasickým kusem je doslova drtivá verze Chopinova “Pohřebního pochodu” Funeral March. Takovej funus bych si nechal rozhodně líbit a první strana vinylového alba končí čistě houslovou, do dvou částí rozdělenou Sex & Violins. Tu první (Tambourin Chinois) Catherine nahrála ještě jako holka v průběhu studií na “The Juilliard School” a bylo to na nástroj z osmnáctého století. Na druhou (The 21st Century) již použila housle elektrické a řádí na ně, jak v záchvatu tarantismu.
Druhou variací na Beethovena je řádně natlakovaná Beethoven Mosh. Jen vybuchnout. Myslím, že právě k téhle skladbě kdysi vzniklo i originální video, ale najít na YTB už se nedá. Jen recykláty. Poslední přímou citací je pořádně splašená Paganini’s 24th Caprice, ovšem do tří částí rozepsaná Guitar Concerto in Blood Minor, nebo God! jsou tou klasikou ovlivněné rovněž. Byť je pod nimi podepsaná samotná Kat.
Všechny výše uvedené skladby jsou instrumentální, ale pak je tady ještě sedm thrash metalových hoblovaček a těm už vokály nechybí. Ačkoliv, on je to spíš hysterickej řev, kterej by vám udělal z nervů řešeto a ušních bubínků cedník. O textech bych raději pomlčel, ale dá rozum, že to není zrovna poezie. Katce naštěstí jede huba jak šlejfířovi, takže jí není moc rozumět. Dokazuje však, že nemá jen šikovné prstíky, ale taky zatraceně rychlé zápěstí. Tý dát do ruky kudlu a flák hovězího, tak vám z něj udělá z fleku karbanátek. V tomhle směru zvlášť vydařené jsou Gripping Obsession a Worshipping Bodies. Fakt maso.
K albu Beethoven on Speed se v nepravidelných intervalech vracím už od začátku devadesátek, jsem na něj zvyklej a znám ho nazpaměť, ale s blížícím se koncem toho mám, jak švestek. Přitom je to jedna z jejích nejpřístupnějších nahrávek, na níž ještě spolupracovala se skutečnými hudebníky. Na těch novějších je vyměnila za doprovod vytvořený pomocí “neživého” MIDI systému a tím to úplně zazdila. Bohužel, ale hluková stěna s absencí jakékoliv dynamiky se nedá poslouchat.
Catherine je nejen metalovou hudebnicí, ona je též zdatnou obchodnicí a kalkulkou. Prakticky veškerou hudbu převedla pod vydavatelství TPR Music a na svých webovkách prodává vše, co si jen dokážete představit. Podepsané kartičky, pohlednice, trsátka, tabulatury, DVD, CD, vinyly, ale i vlastnoručně roztrhané prádlo. Inu, proti gustu žádný dišputát…

Původní album vyšlo prostřednictvím labelu Roadracer Records, ovšem já jsem si koupil až reedici od polských Metal Mind Production (2007). Digipack se “zlatým” diskem, vylisovaný v počtu 2000 očíslovaných kopií. Obsahuje dvanáctistránkový booklet s biografií Great Kat v angličtině, texty, kredity a pár fotek.
Dnes už se hraje úplně jinak a při pohledu současnou optikou jde o strašnou vykopávku, ovšem v roce 1990 to bylo něco naprosto neslýchaného. Kór pro dvacetiletýho kluka, který se zajímal o tvrdej metal a vyhledával co možná nejrychlejší kravál. Pro mě byla tenkrát Kat naprostým zjevením a na staré lásky se prostě nezapomíná. Ze staré známosti za čtyři.
SKLADBY:
Opus One
01. Beethoven on Speed (Beethoven’s 5th Symphony in C Minor) — 1:54
02. Ultra-Dead — 3:19
03. Flight of the Bumble-Bee — 2:08
04. Revenge Mongrel — 1:33
05. Funeral March (Piano Sonata in B Minor, Arranged for guitar) — 3:07
06. Kat-Abuse — 1:54
07. God! — 1:17
08. Made in Japan — 1:48
09. Sex & Violins — 1:28
a) Tambourin Chinois (Acoustic Violin)
b) The 21st Century (Electric Violin)
Opus Two
10. Beethoven Mosh (Beethoven’s 5th Symphony in C Minor) — 2:08
11. Gripping Obsession — 2:21
12. Paganini’s 24th Caprice (Violin Caprice in a Minor, Arranged for Guitar) — 1:52
13. Worshipping Bodies — 2:30
14. Guitar Concerto in Blood Minor — 2:41
1st Movement – Allegro In Murder
2nd Movement – Adagio In Death
3rd Movement – Prestissimo In Dismemberment
15. Total Tyrant — 2:00
16. Bach to the Future: For Geniuses ONLY! — 0:25
SESTAVA:
The Great Kat – sólová kytara, elektrické housle, zpěv, křik
Jeff Ingegno – baskytara (Cyberspeed Bass)
Lionel Cordew – bicí (Cyberspeed Drums)
Beethoven on Speed
Thrash Metal, Speed Metal
Roadracer Records
1990
LP, CD
16
CD Metal Mind Productions – MASS CD DG 1059 /2007/