CD Black Widow Records – BWRCD 223-2  /2019/

Vzhledem k názvu kapely se to malinko plete, protože s původními Latte e Miele to nemá prakticky vůbec nic společného, ale budiž. Je docela možné, že pod jiným jménem by tohle album zcela zapadlo a to by byla škoda…

Italská art rocková legenda Latte e Miele vznikla v roce 1971 a během následujících tří let natočila dvě prvotřídní alba: Passio secundum Mattheum (1972) a Papillon (1973). Rozpadla se v roce 1974, ovšem již o dva roky později byla zpátky na italské hudební scéně. Na desce Aquile e scoiattoli z roku 1976 se kromě zakládajícího člena Alfio Vitanzi podíleli i nováčci Massimo Gori a Luciano Poltini a právě ti docela nedávno přišli s performancí LatteMiele 2.0. Jejich zatím jediné album nese název Paganini Experience, vyšlo v roce 2019 a my si ho teď pojďme v krátkosti představit:

Životem Niccola Paganiniho inspirované koncepční album obsahuje devět skladeb a kromě Goriho s Poltinim na něm účinkují ještě bubeník Marco Biggi a houslová virtuózka Elena Aiello. Já přitom housle nijak zvlášť nemusím a tady je jich opravdu požehnaně, ovšem tentokrát by to bez nich nebylo ono. Protože zadné housle, žádný Paganini. To dá rozum, ne?

Desku jsem testoval prostřednictvím Spotify a že by mohla být trefou do černého jsem si pomyslel již v průběhu úvodní instrumentálky Inno. Kapela tuhle skladbu napsala jako poklonu mimořádnému talentu Keitha Emersona a povedlo se jí to na výbornou, protože já ho tam opravdu slyším. Sólo na Hammond organ nemá chybu a bylo tou nejlepší pozvánkou k tomu, abych se posadil a celé album Paganini Experience si v klidu vychutnal.

Lyrická a melodická píseň Via del Colle přibližuje Paganiniho dětství v Janově a tady musím zmínit především procítěný sólový zpěv Massima Goriho. Není to žádnej mladík, ovšem nechybí mu dramatickej výraz a do výšek šplhá s neochvějnou jistotou provazochodce. Chybějících instrumentálních eskapád si dosyta užiji v následující “Hodině temnoty”, L’ora delle tenebre. Tíživé skladbě s mohutnou orchestrací a prvotřídními sóly na piano i housle.

První doslovnou citací N. Paganiniho je skladba Cantabile 2019, ovšem v “moderněji” uchopené verzi pro housle a malé vokální těleso. Proto ta číslovka v názvu. Po v dobrém slova smyslu tradiční prog rockové skladbě Porto di notte (Noční přístav) je tady další prostor pro malou chvilku poezie, sotva dvě a půl minuty dlouhou instrumentálku Charlotte. Mělo by jít o skladbu francouzského romantického skladatele Hippolyte Monpoua v aranžmá Luciana Poltiniho, věnovanou Paganiniho zakázané lásce prožité během pobytu v Londýně, ovšem to už přichází vrchol alba v podobě ambiciózní, do dvou částí rozepsané Danza di luce (Tanec světla). I ona je instrumentální, ovšem kapela ji pojala jako imaginární jam session mezi Paganinim a rockovou kapelou, obsahující variace na jeho Caprice n. 24.

Je to parádní nálož s několika strhujícími okamžiky a v podobném stylu se odvíjí rovněž následující Angel. Zařazení Hendrixovy skladby s vokálem v angličtině mi nedávalo moc smysl, ale kapela ji zamýšlela jako porovnání dvou geniálních mistrů improvizace. Jimi by se asi divil, co to s jeho písničkou provedla, ale mě se její symfonická podoba líbí a nemám s ní nejmenší problém. Na úplnej závěr je tu ještě původní verzi maximálně se přibližující Paganiniho skladba Cantabile 1835. Celá v režii Eleny Aiello, která k houslím připojila ještě piano a jde o stylovou tečku za příběhem i deskou.

CD od Black Widow Rec. je klasicky v plastu a s transparentním trayem, pod kterým se nachází ilustrovaná podobenka kapely. Pěkně naducaný dvacetistránkový booklet obsahuje sestavu, kredity, texty písniček, barevné portréty členů LatteMiele 2.0 a hromadu stylových, s příběhem souvisejících ilustrací. Zkrátka pěknej kousek do sbírky, radost pohledět. Za čtyři.

SKLADBY:
1. Inno  (3:55)
2. Via del Colle  (5:12)
3. L’ora delle tenebre  (6:24)
4. Cantabile 2019  (3:07)
5. Porto di notte  (3:59)
6. Charlotte  (2:26)
7. Danza di luce  (6:20)
– Primo Movimento
– Secondo Movimento /Divertimento/
8. Angel  (5:27)
9. Cantabile 1835  (4:08)

SESTAVA:
Massimo Gori / basso, chitarra, voce
Luciano Poltini / pianoforte, organo, tastiere, cori
Elena Aiello / violino
Marco Biggi / batteria & percussioni

Album: Paganini Experience
Autor: LatteMiele 2.0
Žáner: Prog Rock
Vydavateľstvo: Black Widow Records
Rok: 2019
Formát: CD, LP
Počet skladieb: 9
Zdroj: CD Black Widow Records ‎- BWRCD 223-2 /2019/