3CD Box Set MIG – MIG03102 /2024/
Při zmínce o symphonic progu nastražím uši a panáčkuju, jak vechtrující surikata, ale tohle už je moc. S albem Missa Universalis to Eela Craig pořádně přehnali a složili v laciném pozlátku zabalenou, okázalou nudu s minimem pozornost vzbuzujících míst…
Skupina Eela Craig pochází z Rakouska, vznikla v roce 1970 a o rok později debutovala ve vlastním nákladu vydaným (1500 kopií) eponymním albem Eela Craig. Po personálních otřesech, které ji přibrzdily v rozletu se opět přihlásila až v roce 1976 symphonic rockovým “meisterštykem” One Niter, po kterém následovalo LP Hats Of Glass (1977). V pořadí čtvrtá studiová nahrávka dostala název Missa Universalis a vyšla na podzim roku 1978 prostřednictvím labelu Philips.
Jedná se o ambiciózní koncepční album balancující na rozhraní symphonic progu, klasické a elektronické hudby, s nezbytnou podporou mohutné baterie analogových kláves (Moog, Mellotron, Yamaha CP-70, VCS-3, Clavinet). Kapela se na něm pokusila o zhudebnění do šesti částí rozdělené katolické mše, s liturgickými texty v latině, francouzštině, angličtině a němčině. Hlavním zdrojem inspirace jí byla tvorba rakouského hudebního skladatele Antona Brucknera, od kterého si vypůjčila téma z jeho Mše č. 2 e moll, WAB 27 a použila jej v části nazvané Sanctus. Premiéra “všeobecné rockové mše” proběhla na hudebním festivalu “BrucknerFest” v Linci a samotné album bylo koncem roku 1978 propagováno jako adaptace klasické vánoční ceremonie v rockovém podání.
Takhle napsané to vypadá zajímavě a třeba u kritiky si album Missa Universalis vedlo docela dobře. Horší už to bylo se samotnými fanoušky a nevybavuji si, že bych při sjíždění internetu narazil na vysloveně pozitivní “amatérskou” recenzi. Vlažné přijetí nezůstalo bez odezvy a následující studiové album Virgin Oiland (1980) vzniklo již ve značně improvizovaném obsazení. Po něm se kapela rozešla úplně a posledním zápisem do diskografie je zcela opomíjená deska Hit Or Miss z roku 1988.
Vzhledem k blížícím se Vánočním svátkům se poslech alba přímo nabízí, ale já jsem z něj pokaždé dost nesvůj a tak bych raději vybral něco jiného. Ne, že by tady nebyla zajímavá místa, jenomže najít je v té záplavě patosu vyžaduje pořádnou dávku trpělivosti a té se mi nějak nedostává. Už jenom ty “andělské” vokály mi dávají pořádně zabrat a když slyším “hosana”, vzpomenu si na čerta Uriáše z pohádky Anděl Páně a mám co dělat, abych se nezačal smát. Vůbec nejzajímavější mi přijde hned úvodní Kyrie. Po bombastické introdukci a průletu kosmírem à la Tangerine Dream se teprve koncem deváté minuty přidají bicí a celá skladba vrcholí parádním kytarovým sólem Fritze Riedelbergera. Být v tomhle stylu celé album, tak jsem spokojenej. Jenomže není…
…a následující Gloria je sestupem hned o několik pater níž. Po hudební stránce neobsahuje nic, co by stálo za pozornost a vokály považuji za špatnej vtip. Credo se příšerně vleče, takže není o nic lepší a z té záplavy přeslazeného patosu začínám jevit známky hyperglykemie. Mám ukrutnou žízeň, vidím dvojmo a zlepšení je v nedohlednu, protože prakticky celá Sanctus je nemlich to samý. Nezachrání to Brucknerova citace, ani kytarové sólo a trochu ožiju až s funky vsuvkou v samotném závěru skladby. Sice vypadá, jako kdyby se tady ocitla nějakým nedopatřením, ale zaplaťpánbu za ní.
Protože najednou, jako kdyby to šlo. Ona ani Agnus Dei není žádnej zázrak, ale už je to aspoň rock a ta trocha energie stačí, abych se začal vracet pomalu do života. Že jsem definitivně zpět mi potvrzuje sborové, bombastické Amen a šlus. Ty dvě minuty úplně stačí a jsem docela rád, že mám tu desku za sebou.
Stejně, jako předcházející alba Eela Craig je i tohle relativně špatně dostupné a sběratelé musí vzít zavděk původními vinyly ještě ze sedmdesátých let. S cédéčky je to taky bída a dosažitelná jsou především vydání od japonských Belle Antique. To moje je součástí 3CD box setu A Spaceman Came Travelling z roku 2024, který obsahuje čtyři po sobě jdoucí nahrávky z let 1976-80. To, že nenabízí žádnou extra výbavu by mi zas tolik nevadilo, spokojenej nejsem hlavně se zvukem. Je takový podivně zastřený a dutý, jako kdybych kapelu poslouchal přes zeď zkušebny. Ovšem jestli je to vada na mém remasteru, nebo to tak hraje všechno nedokážu posoudit. Za dvě.
Na streamovacích platformách jsem album nenašel, ofiko kanál na YouTube taky neexistuje a člověk je tak odkázanej na pochybné zdroje různé kvality. Pár ukázek do textu jsem sice objevil, ovšem jak dlouho budou k mání se teprve ukáže.
SKLADBY:
1. Kyrie (12:03)
2. Gloria (6:01)
3. Credo I. (4:14)
4. Credo II. (3:33)
5. Sanctus (8:51)
6. Agnus Dei (5:23)
7. Amen (2:07)
Total Time: 42:28
SESTAVA:
Hubert Bognermayr – keyboards, electronics, vocals (1-5)
Gerhard Englisch – bass, keyboards
Frank Hueber – drums
Alois Janetschko – live mixing
Wil Orthofer – lead & back vocals
Fritz Riedelberger – lead guitar, lead vocals (5), backing vocals
Hubert Schnauer – keyboards, flute
Harald Zuschrader – keyboards, electronics, guitar
Missa Universalis
Prog Rock
Philips
1978
LP
7
3CD Box Set MIG – MIG03102 /2024/
