CD Mercury 371 914-8 /2012/
Po eponymním debutu a dvojce Beggar Julia‘s Time Trip tu máme album číslo tři, pojmenované – lapidárně, nebo originálně? – 3. Vyšlo v roce 1970 a podobně jako v případě jeho o necelý rok staršího bratříčka je i ono koncepční, inspirované Saint Exupéryho knihou “Malý princ”.
Album je to velmi pěkné a od těch prvních dvou se odlišuje především neobvykle vysokým počtem “písniček”. Ekseption angažovali Steve Alleta, (vlastním jménem Coen Merkelbach, zpěvák skupiny Roek’s Family) a jeho charismatický, Morrisona připomínající hlas se objevuje hned ve čtyřech z devíti tracků. Písničky s pořadovým číslem 2 a 3, tj. B 612 a Morning Rose jsou velmi melodické, ve stylu The Moody Blues, nebo Procol Harum. Ovšem jiné už je to se “sedmičkou” On Sunday They Will Kill The World. Tato neskutečně sugestivní, až démonická skladba je určitě jeden z aspirantů na vrchol alba a není divu, že si ji jako mustr k vlastní předělávce vybrali aj švédští doom/gothic metalisté Draconian. Nutno říct, že Ekseption v této poloze vůbec neznám, ale rozhodně jim to sluší.
Na albu pochopitelně nemohou chybět ani ty pro kapelu tolik typické adaptace fragmentů skladeb klasické hudby. Jedna z těch nejlepších – strhující Peace Planet (Badinerie From Suite No. 2 In B Minor by J. S. Bach) album otevírá a za vydařené považuji i závěrečné Rondo (Concerto No.3 In C Minor) L. Van Beethovena. Kapitolou sama o sobě je vynikající jazzová úprava Bachovy The Lamplighter (Prelude And Fugue In Minor)…
Vlastní instrumentální tvorba je zastoupena skladbami Piece For Symphonic And Rockgroup In A Minor a Bottle Mind. Pod oběma je podepsanej klávesista Rick van der Linden a mým favoritem je především ta druhá, divočárna vzdáleně připomínající “Šavlový tanec”. Van der Linden tady hraje přímo ďábelsky a dechová sekce funí, jak při sprintu na 400 metrů.
Zkrátka a dobře, “trojka” je výborným albem a podle mého názoru jedním z nejlepších v diskografii Ekseption. Ovšem samotného mě překvapil velmi malej počet jeho reedic. Původní vinyl vyšel v celé řadě zemí a ještě dnes je sehnatelnej za “lidovku”, ovšem nějakého novějšího vydání se (podle discogs) asi nedočkal. Ještě slabší je to s cédéčky, protože jedinej dostupnej výlisek by měl být ten od Mercury, s katalogovým číslem 371 914-8, z roku 2012. Je klasicky v plastu, s transparentním trayem a čtyřstránkovým bookletem. CD na jednom, nebo dvou místech přeskočí, ale to je chyba už z výroby a nedá se s tím nic dělat. Album jsem koupil za pár korun v jednom balení spolu s debutem a jsem rád, že ho mám. Za čtyři.
SKLADBY:
1. Peace Planet (3:32)
2. B 612 (4:08)
3. Morning Rose (3:04)
4. Piece For Symphonic And Rock Group In A Minor (5:53):
— a) Part One: Passacaglia
— b) Part Two: Painting
5. The Lamplighter (3:01)
6. Bottle Mind (2:45)
7. On Sunday They Will Kill The World (3:26)
8. Another History (4:37)
9. Rondo (5:25)
SESTAVA:
Steve Allet – vocals
Rick van der Linden – piano, Hammond, Mellotron, spinet, composer (excl. 1,5-7,9) & arranger
Dick Remelink – tenor saxophone
Rein van den Broek – trumpet, flugelhorn
Cor Dekker – bass guitar
Peter de Leeuwe – drums
+
Tony Vos – Alto And Soprano Saxophones
3
Prog Rock
Philips
1970
LP
9
CD Mercury 371 914-8 /2012/
EKSEPTION jsem si před mnoha a mnoha léty pořídil v nějakém boxu komplet a celkem mi jejich odlehčená podoba rockového zpracování klasiky sedí.
Pokud máš rád takto upravenou klasiku, zkus Germány PELL MELL.
Jojo, Pell Mell tady propagoval Pito, vzpomínám si. Něco z jeho tipů už jsem slyšel, ale budu si to muset znovu připomenout.
Po ochutnávke debutu a vynechaní “dvojky” som to skúsil s albumom číslo 3 – pri skladbe The Lamplighter som to vzdal…
Snake, díky!
V tom případě jsi se nedostal k nejlepší skladbě na albu, On Sunday They Will Kill The World. No, vypadá to tak, že jsem tu s Ekseption trochu narazil, ale co se dá dělat. Klasice se sice vyhejbám, jako čert kříži, ale tyhle adaptace mě vždycky bavily. Nejenom v podání ELP, Beggar´s Opera, Egg a Colegium Musicum, ale líbí se mi i desky PFM in Classic, nebo Wolfa Hoffmanna (Classical, Headbangers Symphony). A to nemluvím o trochu ujeté americké kytaristce Great Kat, to je teprve frmol…
Od Ekseption vlastním ještě album 5 a kompilaci The 5th, ale o těch už se mi psát nechce. Vracím se do Itálie a na několika textech už pracuju.