Nekonečné putování s cílem v nedohlednu

CD Inside Out Music ‎– IOMLTDCD 527, Sony Music ‎– 19075934372 /2019/

Rozhodně nepatřím k těm, kteří by se při každé avizované novince svejch oblíbenců strejdelili radostí, poskakovali nedočkavostí a vyplňovali předobjednávky na muziku, ze které neslyšeli ani notu. Hudební aktuality mě nechávají úplně v klidu a řídím se zásadou, co můžeš udělat dnes, můžeš udělat i zítra. Nebo pozítří. Stejně mám dojem, že to nejlepší už dávno vzniklo a největší radost mi dělají desky s datem vydání 197*. Nahrávky ze současnosti mě můžou tak akorát příjemně překvapit, ale občas se zadaří, viz. moje recenze na debuty Gran Turismo Veloce, Unreal City, La Curva di Lesmo, nebo Il Tempio delle Clessidre. S alby “starejch pardálů” už je to malinko slabší, nicméně i tady je z čeho vybírat a vypíchnul bych aspoň koncertní DVD kapel Osanna, Delirium, nebo Semiramis. Není tedy divu, že poslední studiové album legendárních Banco del Mutuo Soccorso (dále jen BMS) jsem si koupil až rok po jeho vydání, po zralé úvaze a několika nástřelech ze Spotify. A dobře jsem udělal.

Album Transiberiana vyšlo dvacet pět let po poslední, nepříliš povedené řadovce 13 a je patnáctým studiovým zářezem BMS. Téměř čtvrtstoletí dlouhé mezidobí skupina vyplnila čilou koncertní aktivitou a několika live nahrávkami. Určitě bych zmínil aspoň tituly No palco (2003) a Quaranta (2012), ovšem potom už kapelu poznamenalo několik tragickejch událostí. Při automobilové nehodě v roce 2014 zahynul frontman BMS Francesco Di Giacomo, o rok později odešel do hudebního nebe dlouholetej kytarista Rodolfo Maltese a když se aj u bosse a zakladatele skupiny Vittoria Nocenziho objevily vážné zdravotní komplikace, vypadalo to na definitivní konec… 

…ale kdepak. Nocenzi se z toho zaplaťpánbůh vykřesal, začal komponovat a vymáčkl ze sebe asi to nejlepší, čeho byl ve svém věku a kondici schopen. Obklopil se novými (nebo staronovými) spoluhráči, kteří nahrávce dodali šmrnc a něco moderních, elektronickejch prvků. Ovšem pozor, těch reminiscencí na starší tvorbu BMS zůstalo pořád ještě docela dost. Debut připomínajícím obalem počínaje a sem tam probleskujícími hudebními prvky konče.


Koncepční album popisuje jízdu vlakem po Transsibiřské magistrále a je alegorií na cestu životem, se všemi nadějemi, vzlety a pády, které přináší. Hudbu složili Vittorio a Michelangelo Nocenziovi, texty (plné metafor) napsali Vittorio a Paolo Logli. Po hudební stránce jde o moderní progresivní rock, s prvky elektroniky, metalu a jazzu.

Úvodní Stelle sulla terra má sotva šest minut, ale aj tak obsahuje tři, slyšitelně odlišné kapitoly. Ta první (La partenza) je trochu klopotným a pomalým odjezdem, v druhé (Cavalli sull’altopiano) pasažéři obdivují stáda nespoutaných, divokých koní na náhorní plošině a v třetí (Perché, perché, perché) si kladou první otázky. Hudba prochází zřetelným vývojem a v druhé kapitole se poprvé (a ne naposledy) ozve i balalajka. Z prvních dvou strof cítím velice silné, vnitřní pnutí, ale ta třetí už je krásně uvolněnou, melodickou katarzí.

Písničku L’imprevisto zdobí nejenom výborná melodie, ale aj refrén a tak ji mám zaškatulkovanou jako malej, zakuklenej hit a první vrchol alba. A co víc, obsahuje i vynikající hudební vsuvku. Přesně v čase 01:51 se ozve repetitivní figura hammond organu a následující, byť krátká instrumentální masáž mě poprvé přenese až někam do dob kolem eponymní debutové placky, z roku 1972.

Vlak jede stále pomaleji a nakonec musí zastavit. Je ukrutnej, sibiřskej mráz a sněhové závěje ho nepustí dál. Skladba La discesa dal treno je rozepsaná do dvou kapitol, které od sebe odděluje rytmicky tepající, metalická hráz s břinkajícím klimprem. Totožnej motiv je ke slyšení i v samotném závěru  písně a tvoří dokonalou předehru pro následující, energickou palbu L’assalto dei lupi. Několik cestujících se rozhodlo vystoupit a musí čelit útoku vlčí smečky. Ta skladba má sice sotva pět a půl minuty, ale Banco do ní nacpali všechno možné. Od metalu, přes balalajku, až po jazz, včetně instrumentální masírky se sprškou disharmonickejch sól. Text je o tom, že zbabělci a skety útočí jedině v přesile a Tony D’Alessio plive slova, jak jedovaté sliny. Je to prvotřídní nářez, druhej vrchol alba  a zároveň i jeden ze tří, vydavatelskou společností uvolněnejch singlů.

Hlavně neztrácet naději. I ty sněhové závěje jednou roztají a místo nich rozkvetou jahodová pole. Baladická Campi di fragole přináší krátké uvolnění po předcházející přestřelce, ale cesta je dlouhá a přináší řadu dalších, nečekaných nástrah. Alkohol je dobrý přítel, ale zlý pán a taková kocovina občas vypadá, jako zlej sen. A přesně o tom je šestá Lo sciamano, se záměrně  zkresleným zpěvem a další výtečnou, instrumentální vsuvkou.

Třetím vrcholem alba a dalším, vydavatelem zveřejněným singlem je křehká Eterna Transiberiana. Její půvab rozkvétá postupně a vyvrcholí v pěkném refrénu, jehož verše o nekonečném putování a víře ve šťastné dosažení všech cílů si prozpěvuju spolu s kapelou. Vlaková souprava pokračuje v cestě a trosky starého, dávno opuštěného gulagu – I ruderi del gulag – jsou připomínkou těch, kteří nesklonili hlavu a šli dál za svým cílem a ideami. Bohužel, je to tak trochu kolovrátek, kterej vnímám jako první zaváhání…

Jedinou instrumentálkou je subtilní a sotva dvě minuty dlouhá Lasciando alle spalle, která rozvíjí melodii druhé kapitoly (Come nell’Ade) skladby La discesa dal treno. Je pěkná, ovšem v následujícím bílém pekle – Il grande bianco – to pořádně drhne a tak se nemohu zbavit dojmu, že tady už kapele dochází dech. Situace se zdá bezútěšnou a pohled na nekonečnou záplavu z oblohy se sypajících sněhových vloček ubíjí, ale nakonec se podařilo dosáhnou cíle. Vlak dorazil na pobřeží Tichého oceánu a závěrečná Oceano: strade di sale je finále, jak má bejt. Tepající rytmika s dominantním hammond organem mi připomíná část skladby Ľevoluzione z alba Darwin!, dokonce s několika přímými odkazy a celý příběh končí ve vlnách nekonečného oceánu.

Album vyšlo digitálně, na 2LP a v digibooku a všechny tři edice obsahují dvě bonusové skladby navíc. Jak Metamorfosi, tak Il ragno patří ke zlatému fondu BMS a kapela šlape, jak švýcarské hodinky. Obě nahrávky pochází z 09.08.2018 a jsou živoucím důkazem pěveckých schopností nového frontmana Tonyho D’Alessia.

Co si budeme povídat. Prvních pět alb Banco del Mutuo Soccorso už pro mě navždycky zůstane jako nepřekonatelnej top, ale je to dobrá nahrávka a kapela na ni může být hrdá. Za poněkud méně výrazné kousky skládačky bych označil jen dvojici skladeb I ruderi del gulag a Il grande bianco a protože se obě nacházejí až v závěru alba, připadá mi jeho druhá polovina slabší té první. Dal bych tři a půl, ale za – na dnešní poměry – nadstandartní zvuk a parádní digibook to svoje hodnocení zarovnám na čtyřku. Booklet o 44 stranách obsahuje spoustu barevnejch fotografií a texty písní, i s popisem jejich významu, v italštině a anglině.  

Nějak si nemohu odpustit porovnání s pořád ještě aktuálním albem Emotional Tattoos (2017) další italské legendy, skupiny P.F.M. a musím říct, že Transiberiana mi připadá o něco lepší. Obsahuje větší porci energie a je víc prog…


SKLADBY:
01. Stelle sulla terra – 6:05
       a. La partenza
       b. Cavalli sull’altopiano
       c. Perché, perché, perché
02. L’imprevisto – 3:31
03. La discesa dal treno – 6:17
       a. Fermi ed agitati come tende al vento
       b. Come nell’Ade
04. L’assalto dei lupi – 5:37
05. Campi di fragole – 3:34
06. Lo sciamano – 3:59
07. Eterna Transiberiana – 6:18
08. I ruderi del gulag – 6:05
09. Lasciando alle spalle – 1:52
10. Il grande bianco – 6:33
11. Oceano: strade di sale – 3:38

Tracce bonus nell’edizione limitata :
12. Metamorfosi (Live) – 9:40
13. Il ragno (Live) – 5:37

SESTAVA:
Vittorio Nocenzi – pianoforte, tastiera, cori, arrangiamento, voce principale (5)
Filippo Marcheggiani – chitarra solista, cori, arrangiamento
Nicola Di Già – chitarra ritmica e acustica, balalaica, arrangiamento
Fabio Moresco – batteria
Marco Capozi – basso
Tony D’Alessio – voce principale

Altri musicisti:
Michelangelo Nocenzi – tastiera e programmazione aggiuntivi, arrangiamento 

Transiberiana Book Cover Transiberiana
Banco Del Mutuo Soccorso
Prog Rock
Inside Out Music
2019
CD, 2xLP
11
CD Inside Out Music ‎– IOMLTDCD 527, Sony Music ‎– 19075934372 /2019/

5 názorov na “Nekonečné putování s cílem v nedohlednu”

    1. Já na tom byl stejně, ale nespěchal jsem a nechal album uzrát a uležet. Po nějaké době jsem se začal stále častěji vracet k singlům a ofiko videoklipům L’imprevisto a L’assalto dei lupi, potom se mi v hlavě zabydlel refrén Eterna Transiberiana a bylo vymalováno. Nákupem (navíc nijak drahého CD) jsem aspoň symbolicky podpořil jednu z mých nejoblíbenějších kapel z oblasti RPI.

      1. Ano, mělo to přesně ten průběh, že počáteční dojem nebyl úplně nejlepší. Více poslechů s odstupem vždy rozhodne. Buď muzika začne být tak otravná, že letí do koše, nebo se ukáže v plné kráse. Zde nastala druhá možnost, a jsem tomu rád..

Pridaj komentár