Evoluce podle Banco

CD Ricordi ‎– MPCD00205
Banco jsou bezva a jejich první tři studiová alba patří ke zlatému fondu italského progresivního rocku. Tím prvním je eponymní debut z roku 1972, druhým téhož roku vydané Darwin! a třetím Io sono nato libero z roku 1973.

Darwin! je – jak už název napovídá – koncepčním albem zabývajícím se evoluční teorií a byť není tak přímočaré jako téhož roku vydaný debut, do kůže zadře se docela snadno a už nepustí. Rád nahlížím do žebříku stovky nejlepších italských alb podle Progarchives a všechny v prvním odstavci uvedené desky jsou v první šestce. A Darwin! nejvýš…

Na první stranu původní LP desky se vešly pouhé dvě skladby a je to mazec. Po instrumentální stránce nejkomplikovanější a nejnadupanější matroš v jejich dosavadní (podotýkám, že nedlouhé) historii. Už úvodní, čtrnáct minut dlouhá a četnými zvraty prošpikovaná L’evoluzione je parádní, ovšem co teprve nakládačka La conquista della posizione eretta! To je hotová prog rocková extáze. Ničivej arzenál klávesových nástrojů s rytmickou artilérií v jednom organickém a pulsujícím celku. A když se v závěru skladby připojí nadpozemský tenor Francesca Di Giacoma, nezbývá než padnout na kolena a před tou povznášející nádherou smeknout kulicha.

Druhá polovina alba je – až na jednu výjimku – daleko volnější a jako první je tu pěkně načechraná a takřka jazzová inštrumentálka Danza dei grandi rettili. Onou výše uvedenou výjimkou je následující Cento mani e cento occhi. Energie je v ní jak v plechovce Ekrazitu a chytlavá melodická linka z ní dělá zakuklenej hit – však ne nadarmo se z ní postupem času vyklubala koncertní stálice. První a také jedinou písničkou, která mi nesedne pokaždé je melodramatická balada 750000 anni fa… l’amore? On je to takovej malej koncert pro klávesy a hlas a Di Giacomo zpívá nádherně, to je bez debat, ale ten její srdcervoucí dopad bývá poněkud trýznivej…

S předposlední Miserere alla storia už je to zas o něčem jiném. Skladba je to víceméně instrumentální a tepe a tiká, jako kapesní hodinky na přebalu alba. A je tady závěr. Z chuchvalců hlomozu, šramotu a skřípění se zčistajasna vyloupne jásavá melodie a vzápětí – kouzelný valčík, který jako kdyby vypadl z nějaké operetky. Tohle se fakt povedlo a lepší tečku za deskou si v tomhle případě ani neumím představit. Bravo!

Původní elpíčko vyšlo ve velkém nákladu (ve dvou verzích, které se lišily fotografií uvnitř rozkládacího obalu) a není problém ho sehnat. Já jsem si koupil nedatované cedlo Ricordi ‎– MPCD00205 a předpokládám, že to bude jen “repress” vydání s katalogovým číslem MPCD 205, z roku 1995. Booklet je jen takovou tou klasickou dvoustránkou s reprodukcí původní obálky a nosič (ne)potištěný tak, jak to bylo v devadesátých letech obvyklé. Docela odbyté, ale hraje to pěkně. Trochu paradox – polozapomenuté raritky mám většinou v krásných vinyl replikách a desky velikánů (Banco, P.F.M., Le Orme) v obyčejných krabkách…

SKLADBY:
01. L’evoluzione (Evolution) – 13:59
02. La conquista della posizione eretta (The Conquest of the Upright Stance) – 8:42
03. Danza dei grandi rettili (Dance of the Big Reptiles) – 3:42
04. Cento mani e cento occhi (One Hundred Hands and One Hundred Eyes) – 5:22
05. 750000 anni fa… l’amore? (750000 Years Ago… Love?) – 5:38
06. Miserere alla storia (Misery to History) – 5:58
07. Ed ora io domando tempo al tempo ed egli mi risponde… non ne ho! (And Now I Ask Time for More Time and He Answers Me… I Don’t Have Any!) – 3:29

SESTAVA:
Vittorio Nocenzi – organo, clarinetto, tastiere, voce
Gianni Nocenzi – clarinetto, pianoforte, tastiere, flauto dolce, voce
Pier Luigi Calderoni – batteria
Renato D’Angelo – basso, chitarra
Francesco Di Giacomo – voce
Marcello Todaro – chitarra, voce, chitarrone

Darwin! Book Cover Darwin!
Banco Del Mutuo Soccorso
progressive rock
Ricordi
1972
LP
7
CD - Ricordi ‎MPCD00205

2 názory na “Evoluce podle Banco”

    1. Snad vůbec nejhůř v tomhle směru dopadli právě Banco, protože většina jejich cédéček v mé sbírce vypadá opravdu bídně. Inu což, je to záležitost vydavatele a my s tím nic nenaděláme. Jsem rád, že dnes už je ta situace daleko lepší, než před lety a většina těch alb se dá normálně koupit.

      Jinak, není zač.

Pridaj komentár