Náhodou jsem natrefil na rozhovor s Britem Warnerem z US Leviathanu a přes něho se dostal ke spoustě dalších kapel toho názvu. Čerstvě poznamenanej četbou příspěvků zdejších tifosi jsem prubnul italskej Leviathan, resp. jejich druhý album. Poslouchalo se náramně.
Názor na “Leviathan – Bee Yourself, 1990”
Pridaj komentár
Prepáčte, ale pred zanechaním komentára sa musíte prihlásiť.
Tak zrovna tohle se k mejm uším ještě nedoneslo, ale zhruba od konce osmé, až do poloviny deváté dekády se italskej prog začal zas zvolna rozvíjet. Zprvu to šlo ztuha, těch kapel by se dalo napočítat na prstech jedné ruky, ale začaly rychle přibývat. Do sbírky se mi jich pár zatoulalo a o některých už jsem tady aj psal – Tower (1994), Empire (1994), Abiogenesi (1995), nebo Il castello di Atlante (1993). Za recku by stály určitě i desky Calliope (eponymní album z roku 1993), Syndone (album Spleen z roku 1992), nebo Malibran (desky z let 1990 a 1993). Za top z tohoto období však považuji první dvě placky kapely Nuova Era (1988 – 89) a dopustit nedám ani na album “De’ la tempesta… l’oscuro piacere” (1995) kapely Aufklärung.
Naopak, k nepodarkům bych zařadil projekt Mosaic (Miniatures 1995), nebo Circle Of Fairies (As The Years Go By 1995). Inu, ne vždycky se to povede.