Všetky príspevky od Borek

Svět se mění. Novodobí hlasatelé světlých zítřků vyšlapávají cestu k nastolení vysněného ráje plného represivní tolerance a vynucené korektnosti. Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. Ještěže starej bigbít se nemění. Je věčnej.

Jump – Jump, 1971

Kapela z LA, která klame názvem i glamovým obalem. Sestava se Scottem Thurstonem (později mj. The Stooges, The Heartbreakers) natočila plnokrevné prog/hard rockové album. Producentem byl Fred Catero (Santana, Janis Joplin, Stephen Stills, Crazy Horse…, plus vydavatel jazzových muzikantů na vlastním labelu).

Machiavel – Mechanical Moonbeams, 1978

Mezinárodně nejúspěšnější rocková kapela z Valonska, jejíž první tři alba (Machiavel, 1976; Jester, 1977 a Mechanical Moonbeams, 1978) se mohou směle měřit s nejlepšími progrockovými kousky všehomíra. Pevné jádro dosud aktivní kapely tvoří spoluzakladatelé Marc Ysaÿe (bubny, zpěv) a Roland De Greef (basa), kteří nechyběli na žádném z tuctu studiových alb, třetím veteránem je pěvec Mario Guccio, jenž se přidal v roce 1977.

Moxy – Moxy, 1975

Debutu kanadských hardrockerů pomohl do celosvětové distribuce o rok později až úspěch ve Státech. Za problémového Earla Johnsona musel zaskakovat Tommy Bolin (5/8) a ani Buddy Caine, uvedený na obalu jako člen kapely, toho moc neodehrál – připojil ke skupině až po dokončení alba. Trochu zašmodrchaná historie, ale poslouchá se to samo:

Colosseum II – Strange New Flesh, 1976

Hvězdná sestava Jon Hiseman, Gary Moore, Don Airey a Neil Murray doplněná skotským pěvcem Mikem Starrsem, který měl za sebou spolupráci s Rickem Wakemanem v The Spinning Wheel, sólové album Electric Garden (1974) plus několik singlů a před sebou přesun do Hamburku, členství v Lucifer’s Friend, kde v letech 1977-80 vystřídal Johna Lawtona (alba Good Time Warrior, 1978 a Sneak Me In, 1980), turné a desku s pokleslou formací Tone Band (Germany Calling, 1981) a návrat na scénu v roce 2002, kdy stál u restartu prog/popové legendy Lake reformované kytaristou Alexem Contim (album The Blast of Silence, 2005).

VIAC Colosseum II – Strange New Flesh, 1976

Gash – A Young Man’s Gash, 1972

Jediné album krautrockových Gash se nahrávalo na jaře 1972 ve Windrose Studios v Hamburku. Neúčast Conyho Planka by překvapila (zvuk), produkci měli na starosti Dicky Tarach a Bernd Schulz (oba The Rattles), orchestrální aranžmá Peter Hecht, t.č. klávesák Lucifer’s Friend.

$ign of 4 – Dancing With St. Peter, 2002

15. 4. 1948 se v Londýně narodil Phillip John Mogg, tož všechno nejlepší!
Philův jednorázový vedlejšák, na němž se podílelo ostřílené trio z Cosmosquad Jeff Kollman (kytara), Shane Gaalaas (bicí) a Barry Sparks (basa), mající na kontě řadu sólových alb a fůru zkušeností ze spolupráce se zvučnými jmény (Yngwie Malmsteen, Michael Schenker, Glenn Hughes, Ted Nugent…).
Album Dancing With St. Peter považuju za jeden z nejlepších hardrockových skutků aktuálního století. Reedice z roku 2008 vyšla v alternativním obalu pod komerčně zdatnějším názvem Mogg & The Sign Of 4.

UFO – Covenant, 2000

Další vydařené album pevného jádra Mogg/Way s Dunbarem a navrátilcem Schenkerem. Potěchu z bonusového disku Live USA, který obsahuje sedm skladeb z vystoupení v New Yorku se Simonem Wrightem, nezmařila ani vydavatelská firma SPV přehozením pětice názvů: