VZPURNÍ SYNOVÉ AMERICKÉHO STŘEDOZÁPADU POČTVRTÉ

Čtvrté album amerických prog a AOR veteránů Kansas se ke mně dostalo již před pár lety jako první vlaštovka nádherné muziky od pánů, kteří se pojmenovali jednoduše podle státu, z jehož hlavního města Topeky kapela pochází.

To, že se nejedná o, podle mého předchozího soudu, veleúspěšný debut, ale již jejich čtvrtou desku, jsem však zjistil teprve nedávno. Výše uvedený fakt však nemění nic na tom, že se jedná po všech směrech o perfektní kolekci nahrávek a nebojím se říci, že jde o jednu z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) desek kapely.

Album bylo náhráno ve studiu Studio in the Country pár kilometrů od městečka Bogalusa v Louisianě, kam se kapela vrátila již podruhé. vznikalo zde totiž i předchozí album Masque, vydané v roce 1975. Fakt, že to nebylo naposledy, dokazuje i následující deska Point of Know Return z podzimu 1977.


V průběhu pauzy kapely v nahrávání, měli majitelé možnost studio vybavit zbrusu novou nahrávací technikou, což se velmi kladně podepsalo na zvukové i produkční stránce nové nahrávky. Rozdíl je skutečně slyšitelný, protože výsledný zvuk Leftoverture působí o poznání mohutněji a majestátněji, nežli skladby na albu předcházejícím. Přebal zpodobňující starého mudrce s husím brkem, všude okolo obklopeného lejstry, dodnes působí ikonicky a nadčasově. Jeho autor Dave McMackan dále spolupracoval například s AC/DC, Warrant, Frankem Zappou, či jazzrockovými Weather Report.

MAGNUM OPUS
Nejen díky krásným a zajímavým obalům se prodávaly a prodávají desky. Důležitější než obal je to, jaká muzika se skrývá v jejich drážkách. V případě Leftoverture se bez nadsázky jedná o skutečné veledílo a (alespoň pro mne) skutečný vrchol hudební tvorby Kansas vůbec.

Album otevírá notoricky známá pecka Carry On Wayward Son, kterou zde snad ani není třeba nějak šířeji představovat. Skladba to je hodně chytlavá, a možná právě proto nejčastěji hraná na vlnách tuzemských (a možná i slovenských) rockových rádií. Sám se přiznám, že ji občas přeskakuji a poslech alba začínám na pomalejší a mnohem povedenější The Wall, kterou zdobí klenutý vokál Steva Walshe a zajímavá melodie.

HYMNA ŠAJENŮ & OTÁZKY (Z) DĚTSTVÍ
Dalším vrcholem alba je přes šest minut dlouhá Miracles Out Of Nowhere, kterou nazpíval nedávno zesnulý houslista kapely Robby Steinhardt. Dále následují za sebou dvě pomalejší a kratší písničky Opus Insert, Questions Of My Childhood.
Cheyenne Anthem je skoro sedmiminutový majstrštyk, navíc okořeněný o ženské sbory v pozadí, které této skladbě dodávají skoro až vánoční atmosféru (kdo slyšel, pochopí). Jde o velmi pomalou a příjemnou skladbu s akusticku kytarou v úvodu. To vše je dále následováno podmanivými hammondkami, houslemi a vibrafonem. V polovině vše poněkud zrychlí a hlavní slovo náhle dostanou syntezátory. Nakonec následuje opět zpomalení a zklidnění s akustickou kytarou.

Na závěrečné pozici už tak skvělého alba se nachází skutečné “veledílo”. Tak zní překlad latinského názvu nejdelší a nejzajímavější kompozice celého alba. Tato je rozdělena (pouze teoreticky a dle bookletu) na šest na sebe navazujících částí. Monument, nebo chcete-li monolit(h), který uzavírá perfektní desku, která s sebou nese všechny důležité a typické znaky zvuku Kansas. Ať už to jsou výrazné klávesové party, většinou dvojhlasný zpěv, či s kapelou tak neodmyslitelně spjaté virtuozní housle Mr. Steinhardta.

SKLADBY:
01.  Carry On Wayward Son
02.  The Wall
03.  What’s On My Mind
04.  Miracles Out Of Nowhere
05.  Opus Insert
06.  Questions Of My Childhood
07.  Cheyenne Anthem
08.  Magnum Opus
——-Father Padilla Meets The Perfect Gnat
——-Howling At The Moon
——-Man Overboard
——-Industry On Parade
——-Release The Beavers
——-Gnat Attack

SESTAVA:
Steve Walsh – organ, piano, vibes, lead and backing vocals,                                                        synthesizers
Kerry Livgren – electric guitar, piano, clavinet, Moog, Oberheim and                                      ARP synthesizers
Robby Steinhardt – violin, viola, lead vocals (4, 7), backing vocals
Rich Williams – electric and acoustic guitars
Dave Hope – bass guitar
Phil Ehart – drums, percussion
+
Toye LaRocca & Cheryl Norman – children’s voices (7)

Leftoverture Book Cover Leftoverture
Kansas
Progressive Rock, AOR
Kirshner Records
1976
LP
8
mp3

2 názory na “VZPURNÍ SYNOVÉ AMERICKÉHO STŘEDOZÁPADU POČTVRTÉ”

  1. Kapelu som spoznal v ranej puberte cez Carry On My Wayward Son. Plus klip k Dust In The Wind rotoval hudobnými stanicami. Súhlasím, že Leftoverture je jej najlepšia nahrávka. Plus ma veľmi chytil miestami až southernrockový debut. V zbierke mám albumy po Point Of Know Return a každý si občas rád vypočujem. Vďaka za pripomenutie.

Pridaj komentár