Hammondy drtící svým zvukem vše, co jim stojí v cestě. Tak tohle mě napadlo, když jsem konečně slyšel první desku Američanů Vanilla Fudge. Do té doby jsem znal pouze jejich předělávku hitu vokální dívčí skupiny Supremes You Keep Me Hangin’ On, silně zpomalenou oproti originálu. A hlavně informace, že bez této partičky by hard rock vzoru Deep Purple či Uriah Heep vypadal a zněl asi jinak, mě nenechávala chladnou. Nehledě na to, že pánové Kluka a Váně ze skupiny Progres je neustále uvádějí jako jeden z hlavních inspiračních zdrojů.
Těch sedm převzatých kompozic obsažených na této eponymní desce je nahráno podle následujícího hesla: „Když je něco rychlé a svižné, tak to zpomalme, jakmile je něco už pomalé, tak to zpomalme ještě víc, možná až na únosnou mez.“ Navíc se jedná o coververze velice známých hitů, ale mnohdy překopaných k nepoznání. Zvláště s poslední skladbou Eleanor Rigby jsem měl trošičku problém, protože jsem zpočátku nemohl původní melodii v tom masivním varhanním oparu nalézt. Přímočarost originálu je ta tam, totéž se děje i druhému zástupci z tvorby Beatles, písni Ticket to Ride. Skladba People Get Ready je ozdobena až kostelně znějícími vícehlasy, které jen podtrhují naléhavost v hlase zpěváka a klávesáka Marka Steina. Dlouho jsem si myslel, že ten chlápek má černou pleť, tak je jeho hlas výrazný. Když k tomu připočteme přesnou a výbušnou rytmiku pánů Bogerta a Appice a místy až hardrockově ostrou kytaru Vince Martella, máme pohromadě předchůdce všech těch opusů z rodu July Morning a Child in Time.
Psychedelie a hardrocková břitkost zde vytvořila hudební koktejl, bez něhož by možná některé kapely zněly jinak. Vanilla Fudge ukázali cestu a rocková hudba jim vděčí za mnohé. A nyní také chápu, kde vzal Joe Cocker inspiraci ke své coververzi beatlesovské písně With a Little Help from My Friends.
Recenze vznikla v červnu 2017.
Skladby:
01. Ticket to Ride [Lennon/McCartney] (5:40]
02. People Get Ready [Mayfield] (6:30)
03. She’s Not There [Argent] (4:55)
04. Bang Bang [Bono] (5:20)
05. Illusions of My Childhood – Part One (0:20)
06. You Keep Me Hangin’ On [Holland/Dozier/Holland] (7:20)
07. Illusions of My Childhood – Part Two (0:23)
08. Take Me for a Little While [Martin] (3:27)
09. Illusions of My Childhood – Part Three (0:22)
10. Eleanor Rigby [Lennon/McCartney] (8:24)
Obsazení:
Vince Martell – guitar, backing vocals
Mark Stein – keyboards, lead vocals
Tim Bogert – bass, backing vocals
Carmine Appice – drums, backing vocals
Vanilla Fudge
Psychedelic Rock
ATCO Records
1967
LP
10
Vďaka skvelej recenzii som po čase zotrel prach z vlastného CD a album si opätovne vychutnal. Neviem, čo by som k tomu ešte dodal, snáď iba prosté ĎAKUJEM recenzentovi.
Skupinu jsem poznal díky albu Renaisance, kde je asi nejvíce vlastních skladeb. Debut jsem si nahrál až později, verze You Keep Me Hangin On, She’s Not There a Ticket To Ride jsou nesmrtelné. Osobně si cením desky Beat Goes On, která se snad nikomu nelíbí. Moc hezky jsi to popsal.
Zdeny, dík za komentář. Přiznám se, že patřím k té většině, které se deska Beat Goes On moc nezamlouvá.
No, akorát jsi mi připomněl skutečnost, že jsem si chtěl před pár lety nějaké Vanilla Fudge koupit, ale nakonec z toho (z různejch důvodů) sešlo. Za tu dobu jsem se posluchačsky zas trochu posunul a nejsem si jist, že bych se k nim nějak častěji vracel. Ty úpravy jsou dost specifické a taky bych se těžko vyrovnával s tím anachronickým zvukem. Rok 1967 prostě neokecáš. Možná i proto už si téměř nepouštím první tři alba Deep Purple. Je to pár dní, co jsem vytáhl debut a docela se u něj kroutil. Od Vanilla Fudge v týdnu zkusím něco “mladšího”, na Spotify mají slušné zastoupení. A uvidím.
Martine, díky za recku.
Jo, souhlas, ale já ty starý grupy občas potřebuji k životu. Díky za Spotify, tam je toho plno a za ty dva roky, co mám plnou verzi, jsem si docela rozšířil obzory.
Dneska odpoledne jsem si pustil první disk z 2CD kompilace Then And Now (podle obalu to bylo vydání z roku 2021) a ten mi sedl daleko líp, nicméně i tady se najdou výživné kousky (Eleanor Rigby). Nakonec jsem to v pohodě ustál, ale kolikrát záleží i na momentálním rozpoložení. Teď už jsem si jistej v tom, že si od kapely nic nekoupím, ale můžu se k ní kdykoliv vrátit. Koneckonců, od toho si tu streamovací službu platím.
Souhlas. Když už nám internet dává ty možnosti, tak proč je nevyužít.