CD Kscope – KSCOPE122M /2007/
Skupinu Porcupine Tree jsem poznal prostřednictvím alba Deadwing (2005) a byla to trefa rovnou na komoru. Postupem času jsem si koupil téměř kompletní diskografii a vyhejbal se akorát debutu. Recenze na něj byly rozporuplné a u letmejch ochutnávek z internetu jsem se pokaždý docela vrtěl. Jenomže, znáte to. Sběratelská vášeň je mrcha a nakonec jsem stejně neodolal…
Tak samo, placka On The Sunday of Life není tak úplně řadovým albem, ale kompilací sestavenou z demokazet Tarquin’s Seaweed Farm a The Nostalgia Factory. Vyšla v roce 1992 u firmičky Delerium Records a to v omezeném nákladu 1 000 kopií. Ovšem zájem fanoušků předčil očekávání a tak byl celej náklad v mžiku rozebranej. No, a následujících reedic se jen do roku 2000 prodalo na dvacet tisíc kousků.
STEVEN WILSONJe to pravěk tvorby Stevena Wilsona, je to pravěk zprvu fiktivní skupiny Porcupine Tree a člověk k tomu tak musí přistupovat. Nahrávku bych tedy určitě nedoporučoval jedinci, kterej hudbu Porcupine Tree slyšel z rychlíku a s jejím studiem teprve začíná. Místy je to docela blázinec, ve kterém se dá snadno zabloudit a pro lepší orientaci bych jeho obsah rozdělil do tří podskupin. Předně jsou tady skladby, které tu placku tzv. udělaly a ze kterých je cítit dnes už charakteristický skladatelský rukopis páně Wilsona. Nesporně největším šlágrem je fantastická Radioactive Toy, ovšem líbí se mi aj balada Nine Cats, nebo atmosférické skladby And The Swallows Dance Above The Sun, či Begonia Seduction Scene.
Specifickou kategorii tvoří několik docela praštěnejch a zábavnejch úletů, které mi zpestřují poslech jinak pochmurného alba. Jupiter Island je výbornej a kupodivu mi nevadí ani tvrdošíjně primitivní tlukot naprogramovaných bicích. Z podobného soudku jsou tady i chytlavé taneční pecky This Long Silence a Linton Samuel Dawson, druhá jmenovaná s úchylně zmutovaným vokálem hlavního protagonisty.
Do třetí skupiny bych zařadil skladby s velkým podílem náladotvorných, ambientních ploch. Zajímavou introdukcí je Music For The Head, oblíbil jsem si i rozsáhlejší The Nostalgia Factory, ale skutečným vrcholem v tomto směru je závěrečná, přes deset minut dlouhá It Will Rain For A Million Years.
Album je snadno dostupné jak na CD, tak na vinylu a je jenom na vás, které z té spousty různých vydání dáte přednost. Cédéčko od Kscope z roku 2007 je v Super Jewel Boxu a obsahuje naducanej, 16-ti stránkovej booklet. V něm najdete předmluvu od samotného Stevena Wilsona, několik zajímavých obrázků, texty skladeb a kredity.
Původní matroš si Wilson natočil sám, s malou výpomocí několika hostujících hudebníků. Ve skladbě Third Eye Surfer jsou slyšet (nejspíš samplované) bicí Johna Marshalla, v podivnosti Queen Quotes Crowley kytara a zpěv Solomona St. Jemaina a booklet zmiňuje ještě hoboj. Zvuk je výbornej, ale to už je dneska u Wilsona standard, grafika CD jakbysmet. Dal bych tři a půl, ale s ohledem na rozsáhlou diskografii Porcupine Tree to hodnocení stáhnu směrem dolů. Je to fajnové album s dobrodružnou cestou ke kořenům P.T. a jeho nákupu nelituju ani náhodou.
01. Music For The Head 2:42
18. It Will Rain For A Million Years 10:49
SESTAVA:
Steven Wilson – vocals, all other instruments
Additional personnel:
John Marshall – drums on “Third Eye Surfer”
Solomon St. Jemain – additional guitar & voice on “Queen Quotes Crowley”
Master Timothy Masters – oboe
On The Sunday Of Life...
Prog Rock
Delerium Records
1992
CD, 2xLP
18
CD Kscope - KSCOPE122M /2007/
… v nedeľu som bol vo Viedni v Gasometri na svoj (po 13 rokoch) šiesty koncert Porcupine Tree … bola to nakladačka, hrali čistého času 2 hodiny a 40 minút a všetkých sedem základných trackov z nového albumu. najstaršiu vec, čo zahrali, bolo “Even Less ” …
Dík Snake za recenziu. Porcupine Tree mám zbežne napočúvané, ale nie všetko a nie dokonale. Keď vydávali tohtoročný album mal som ho v košíku, ale nakoniec som ho vyhodil von a kúpil inú veci. Po prvom počutí som bol rád, 40€ ostalo doma, ale možno to malo byť naopak. Sám neviem. Počul som C/C novinku v Hi-res kvalite asi 10 krát a stravujem to postupne. Mal som v pláne napísať recenziu na album, ale nakoniec som to vzdal, lebo by som nevedel dobre vyjadriť atmosféru a pocity pri počúvaní jednotlivých piesní. Možno v zime sa do toho pustím, keď budem mať viac času. Takže aby som nešiel ďaleko od Tvojej témy. Je dobré, že si tak rozmanitú kapelu priniesol sem na tieto stránky.
Řadovky od “On The Sunday Of Life…” po “Fear Of A Blank Planet” znám skoro nazpaměť (“Metanoia” mě nebaví, ale tu nepovažuju za řadovku), pak už mě to nadšení začalo zvolna opouštět. Debut je dost rozporuplnej, ale už následující placka Up The Downstair je fakt výborná a rád se k ní vracím. I když aj v tomhle případě je to trochu složitější. Na původní verzi z roku 1993 jsou bicí naprogramované, ale já mám až edici 2004, s Gavinem Harrisonem. To první vydání jsem v životě neslyšel…
Kariéra Porcupine Tree je určitě zajímavá, stojí za pozornost a mezi fanoušky prog rocku bychom asi těžko našli takového, kterej o ni v životě nezavadil. Tu letošní novinku bych měl konečně prubnout…
S Porcupine Tree to mám takové složité. Tak trochu znám tebou zmiňované album Deadwing a ve sbírce mám jednu Wilsonovu sólovku. Jinak nic. Zatím asi nenastal ten správný okamžik. Ale třeba jednou se zblázním, nakoupím vše dostupné, budu se tím proposlouchávat a říkat si, že jsem blbec, protože jsem si tu krásu nechal tak dlouho unikat.
Každopádně dík za recenzi, třeba se ona stane tím správným iniciačním pokynem.
Vývoj Porcupine Tree je docela zajímavej a zahrnuje několik etap. Psychedelickej rock, prog rock/metal, ale aj pop a v každém z těch období je co vybírat. Jeden čas jsem na Wilsonovi fakt frčel a kupoval pomalu všechno, co vydal. Párkrát jsem se sice spálil, ale to se stává. Nadšení mě začalo opouštět až s deskou “The Incident” a letošní “Closure / Continuation” jsem si ještě nepustil.
Teď píšu o Il Baricentro, ale docela se s tím peru. Několik dní mi to ještě potrvá, tak jsem oprášil tuhle starší recku P.T. V archivu jich ještě pár mám, časem možná dojde i na ně.
Chápu. Asi to mám s tím psaní podobně. Občas je to docela porod.
Tak ať se ti dílo daří.
No jo. Jsou psavci, co to sekaj jak Baťa cvičky, ale já toho nadání zas tolik nepobral. Nejlíp se mi pracovalo při odpoledních šichtách, ale ty teď máme jen výjimečně a u těch ranních jsem večer vyřízenej tak, že nedám dohromady kloudnou větu. A o víkendech je málo času, kór v létě. Ale já to dám a pak už nakouknu do (italského) roku 1977. PFM, Le Orme, Zauber, La pentola di Papin, I Cocai, Sensations´ Fix a pár dalších se jich doma ještě najde.
Dík za článok. O Porcupine Tree som sa len tak šucholo, tak by si mohol napísať 2/3 LP s ktorými by si mi odporučal začať?
PFM a Le Orme, tak na to sa teším, lebo v podstate je toto pre mňa ten pravý RPI.
Zdar, s těmi doporučeními je to těžké (každý P.T. fanoušek by ti poradil něco jinýho), ale pokusím se. Z prvního, elektronicko – psychedelického období by to byla placka Up The Downstair, z melodičtější éry eLPíčko Lightbulb Sun a z progmetalového poblouznění album In Absentia.
Výtečné věci Wilson vydával aj sólo, cením si především CD The Raven That Refused To Sing (And Other Stories) z roku 2013. To je pecka.
Le Orme hanět určitě nebudu, ale PFM moc chvály neskliděj. Příklon k jazzu a Lanzettiho v roli frontmana jsem nějak nepobral.
Idem na to, dík za tipy, lebo urobil toho požehnane, cez 50 kúskov, čert aby sa v tom vyznal.
Porcupine Tree discography:
Studio albums 11
Live albums 13
Compilation albums 6
Video albums 2
EPs 7
Singles 11
Demo tapes 3
Promotional 9
Music videos 11
Box sets 1
Hotový Frank Zappa, ktorý ma svojou potentnosťou akurát tak otrávil.